

Místo skalních ostrožen, útesů a vysokých hor hledaly následující hrady a zámky bezpečné opevnění za vodní hladinou. Stísněnost ostrůvků jim na kráse ani velikosti nic neubrala. Například De Haar není žádný drobeček. I s parkem zabírá plochu pětapadesáti hektarů, je největší v celém Nizozemsku.
Autor: Vladislav Zolotov, Getty Images
Barokní a okázale honosný Moritzburg zkrášluje Sasko. Zámek, usazený na uměle vytvořeném ostrově, střeží čtyři kruhové věže. Okolní lesy a jezera byly oblíbeným loveckým revírem saských kurfiřtů a králů.
Autor: Profimedia.cz
Z dvou set jezer v litevském regionu Trakai je Galve to nejhlubší. A právě na něm, ve 14. století, vystavěl vévoda Kestutis ostrovní pevnost. Ustála nájezdy křižáků, a v 60. letech minulého století i odpor Sovětů, kteří bránili jeho rekonstrukci.
Autor: Profimedia.cz
Spíš než někdejší čtyřboký hrad, ve Švédsku vystavěný Dány, k sobě dnes Vittskövle láká parky a zahradami. Ty kolem něj vyrostly v 18. století a o jejich krásu dodnes pečují studenti zdejší zahradnické školy.
Autor: J0eyBl0, Creative Commons
Nápad přehradit vodní toky Schwennau a Munkbrarupau dostali stavitelé z vévodské linie rodu Glücksburgů v 16. století. Dali tím vzniknout zámku, který se počítá k nejznámějším památkám německé spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko.
Autor: Matthias Süßen, Creative Commons
Hrabě Maxmilián de Báthune si při přestavbě tohoto sídla dobře pamatoval, že v minulosti se několikrát stalo terčem rabující lůzy, a utrpělo i hugenotskými válkami. Proto je Sully-sur-Loire tak trochu zámek, ale pořád ještě docela pevný a dobře ubránitelný hrad.
Autor: Profimedia.cz
Za proslulostí hradu v Oporově stojí jednak to, že se o přestavbu z dřevěné tvrze v kamennou pevnost ve 14. století zasloužil uznávaný politický a náboženský vůdce Mikolaj Oporowski. Dnes Oporów zaujme i tím, že leží skoro v přesném geografickém středu Polska.
Autor: Profimedia.cz
Jen kousek za belgickým městem Torhout stojí vodní hrad Kasteel van Wijnendale. Dnes působí dojmem zámku pro parádu, ale doslova tudy procházely dějiny. Dohoda o dělení Flander nebo zánik rakouského dědictví v regionu se řešilo za jeho hradbami.
Autor: EventusBonus, Creative Commons
Říká se o něm, že je nejzachovalejší renesanční vodní hrad v celé Evropě. Pravda, říkají to hlavně Dánové, ale tím si to kazit nebudeme. Jmenuje se Egeskov Slot. Egeskov značí dubový les, což odkazuje na to, že základy hradu v bahnitém podloží tvoří celý les dubových pylonů.
Autor: Malene Thyssen, Creative Commons
Tam, kde se v jednu sbíhají řeky Máza a Waal. To zní až poeticky, že? Pro nizozemského rytíře jménem Dirc Loef van Horn však zmíněná lokace hrála čistě strategický význam. Hrad Loevestein na ní nechal vystavět v roce 1368.
Autor: Profimedia.cz
Sídlo pánů ze Švihova tu není jen do počtu. Svou propracovanou architekturou za ostatními vodními hrady Evropy rozhodně nezaostává. Však si na něm vylámali zuby husité a za třicetileté války i Švédové. Habsburkové jej považovali za nedobytnou líheň odporu, proto jej chtěli nechat strhnout.
Autor: Profimedia.cz
Už od 13. století, kdy byl vystavěn, počet přestaveb u Caerlaverock dorovnával počet demolic. Teď ovšem o jednu rekonstrukci zaostává, je zříceninou. Což je nepochybně škoda, protože coby vodní hrad na atypickém trojúhelníkovitém půdorysu je ve Skotsku jediný.
Autor: Simon Ledingham, Creative Commons
Hrad Leeds se nachází na ostrovech v jezeře tvořeném řekou Len. První zmínky o hradu jsou už z roku 857. V šestnáctém století ho Jindřich VIII. využíval jako rezidenci, kde jeho první manželka Kateřina Aragonská trávila svou nedobrovolnou izolaci.
Autor: Profimedia.cz
Od stavitelů to byl hodně chytrý nápad. Tím, že přehradili Dírenský potok hrází a odlámali pár skal, získali ideální parcelu pro vybudování gotického hradu na nepřístupném ostrově. Páni z Rybňan ji jen vylepšili na zámek. Červená Lhota je dnes naši národní památkou.
Autor: Richenza, Creative Commons
Rozsáhlý hradní komplex Malmöhus najdete na jihovýchodě Švédska. Původně byl obdélníkovou pevností s vysokými hradbami a branskou věží a sloužil k výběru mýta od lodí. V 16. století se dost rozrostl. Počítá se k nejstarším renesančním hradům Skandinávie.
Autor: L.G.foto, Creative Commons
Dům vystavěný na pramenech, neboli Brennhausen, svůj vznik datuje ke 12. století. Snad kdysi byla i klášterem, jak se o její minulosti spekuluje. Dnes je ale docela určitě tato bavorská vodní tvrz ozdobou přírodního parku Haßberge.
Autor: Jaslyn Gilbert, Creative Commons
Počátky stavby zámku ve švédském Kalmaru sahají až do 12. století. Vysokými věžemi se odtud chránilo strategické přístaviště. To na významu posílilo poté, co královna Markéta I. dala vzniknout Kalmarské unii, která tržně propojila Dánsko, Norsko a Švédsko.
Autor: L.G.foto, Creative Commons
Možná není ohromný svou rozlohou, ale pro historii Švýcarska je vodní hrad Hallwyl zásadní. Připomíná časy, kdy země skrytá ve středu Evropy za alpskými vrcholky zdaleka nebyla tak jednotná. V roce 1415, při tažení Švýcarské konfederace, byl vypálen bernskými vojsky.
Autor: Lutz Fischer-Lamprecht, Creative Commons
Slovinsko disponuje nemalým množstvím krás, které s chutí předkládá zahraničním turistům. Ovšem vodní hrad mají jen jeden. Jmenuje se Otočec, a je spojen dřevěnými mostky s oběma břehy řeky Krka. Nyní je přebudován na luxusní hotel.
Autor: Profimedia.cz
Je malebný. Až pohádkově. Bavorsko proto trpí k vodnímu hradu Mespelbrunn podobným sentimentem jako Češi k Červené Lhotě. Sedí si v údolí řeky Elsavy, podle pověsti plné vodníků a bludiček, na okraji Spessartského lesa, který je pro změnu plný skřítků, duchů a loupežníků.
Autor: Profimedia.cz
Malé jezero s ostrůvkem, ležící jen kousek od Limfjordu, se ve 14. století ukázalo být ideálním místem pro vystavění hradu. A zatímco jiné hrady se v průběhu staletí přetvářeli na pohodlné zámky, dánský Spøttrup si své drsné rysy uchoval.
Autor: Frerk Meyer, Creative Commons
Opevnění hradu Bourtzi dokončili Benátčané v roce 1473, aby chránili přístav Nauplion před piráty. Víc než jim však posloužil Turkům. Řekové ho od nich získali až v roce 1822. Ani za nich si pevnost reputaci moc nevylepšila, sloužila jako sídlo katů.
Autor: Profimedia.cz
Hrad Wyher se nachází u Ettiswil, ve švýcarském kantonu Lucern. Poprvé je zmiňován v roce 1304, jako sídlo svobodného pána von Wediswil. Národního věhlasu se dočkal vlastně až v roce 1964, kdy byl poničen požárem. A draze rekonstruován. Nyní v sobě nese muzeum církevních předmětů.
Autor: Thomas, Creative Commons
Je poměrně nesnadné si pod tím okružím vyhlídkové terasy a slunečníky představit hrad, ale švýcarský Wörth jím skutečně byl. A pořád ještě z části trochu je. Důvodem k návštěvě je i to, že stojí pod Rýnskými vodopády, které jsou největšími v Evropě.
Autor: Profimedia.cz
Když se maďarsky řekne „sár“, znamená to bahno. A když se řekne „vár“, pak to značí hrad. To je asi tak všechno, co se dá k názvu Sárvár prozradit. Původní opevnění obklopené močály vzniklo na obranu před možnými německými nájezdy. Dnes je to hrad už jen polo-vodní.
Autor: Profimedia.cz
Že Blatná je zámek, a na jihočeské poměry i docela honosný, o tom dnes netřeba pochybovat. Její počátky se ale datují k založení „blatného hradu“, pevnůstce vystavěné v pořádně bažinatém terénu. Po čas ji měli ve svém držení Johanité.
Autor: Vlach Pavel, Creative Commons
Zámek Franzensburg naleznete v okrese Mödling. Což prakticky značí, že se k němu z Vídně můžete dostat městskou hromadnou dopravou. Jeho název není odvozen od „France Josefa“, ale od tehdejšího římsko-německého císaře Františka II.
Autor: C.Stadler/Bwag, Creative Commons
Angličané jej během stoleté války obsadili tolikrát, že už to nudilo i zvídavé dějepisce. Přesto ty největší škody utrpěl Château de la Mothe-Chandeniers od domácích Francouzů během Velké revoluce. Sídlo dnes původní podobu ze 13. století odráží už jen nezřetelně.
Autor: Mortenoesterlundjoergensen, Creative Commons
Systematická výroba obchodních a válečných plavidel, prostě loděnice se vším všudy. A k tomu navíc ještě obrana pobřeží. Arsenale di Venezia je vodní pevností a jeden z prvních skutečně průmyslových výrobních komplexů v Evropě. Námořní sláva benátských obchodníků započala zde.
Autor: Profimedia.cz
Pokud máte rádi středověké pevnosti, návštěvu v Severním Porýní-Vestfálsku byste vynechat neměli. Ušetříte čas, protože jen v Lüdinghausen se nachází hned tři. Včetně vodního hradu Vischering, který se počítá k nejzachovalejším v regionu.
Autor: GZagatta, Creative Commons
Bretaňský Château de Trécesson si tu místo zaslouží. Jednak proto, že i pozdější stavební úpravy mu uchovaly podobu nevlídného vodního hradu, a je zapsán na seznamu památek francouzského ministerstva kultury. A taky proto, že tu straší. Ne jedna Bílá paní, ale celý houf Dames blanches.
Autor: Audrey Le Tiec, Creative Commons
Jak název napovídá, zámeček Kleinbardorf k velkým nepatří. Až do 16. století ale platil za docela solidní vodní hrad, přičemž jeho pevné kamenné základy tu minulost pořád vytrvale připomínají. Najdete ho u bavorského Sulzfeldu.
Autor: Reinhold Möller, Creative Commons
Na ostrově, který spojuje jezera Haukivesi a Pihlajavesi, stojí vodou obklopený Hrad sv. Olafa, Olavinlinna, už od 15. století. Jedná se o nejseverněji položenou středověkou kamennou pevnost, která se dosud dochovala.
Autor: HENKKA5, Creative Commons