Když v září roku 1981 vyjel na novou železniční trať z Paříže do Lyonu první vysokorychlostní vlak TGV, byla to velká sláva. Přesto se však tenkrát nedalo tušit, jak moc se rychlé vlaky během pár dekád rozšíří. Sotvakdo asi předpokládal, že o třicet let později rychlovlaky co do jízdních dob s přehledem předběhnou auta a budou zdárně konkurovat letadlům ve více než desítce evropských zemí.
Síť vysokorychlostních tratí (VRT) na starém kontinentu dnes měří tisíce kilometrů a hlavně se dále rozvíjí: i v roce 2013, probíhající recesi navzdory, budou uvedená do provozu další významná spojení. A to necháváme pro tentokrát stranou prudký rozvoj VRT v Číně, což by bylo téma na samostatný příspěvek.
Železná opona stále živá
I když zrovna nejste fandové železnic, nenechte se odradit. Cestování vlakem v západní Evropě totiž přináší docela jiný zážitek než pomalá, kodrcavá jízda v bývalých satelitech sovětského bloku. Západoevropské železniční systémy jsou technicky na výši, vlaky jsou nejen rychlé, ale i čisté a jezdí skoro vždy na čas. V české kotlině nepochopitelně rozšířený názor o tom, že železnici používají jen "socky", tam ani nevyslovujte, mezi nažehlenými manažery s notebooky a rodinkami z evidentně prosperujících poměrů byste se setkali s ťukáním na čelo.
Železniční doprava ve Francii, Německu, Španělsku, Itálii a dalších zemích je na páteřních spojeních dnes rychlejší variantou než auto a vyjde lépe i finančně. Při započtení celkové doby nutné na přesun na vzdálenostech do 800 kilometrů zdatně konkuruje i letadlům. Při vzpomínce na polské, české nebo maďarské vlaky se něco takového možná špatně představuje, protože jestli je v nějakém oboru stále nepříjemně znát bývalá "železná opona", tak je to právě železniční doprava.
Byznys jako u letenek
Vlakovýlet po Evropě dnes umožní návštěvu mnoha atraktivních metropolí, po kvalitních železnicích snadno dojedete i k moři a rychlovlaky samozřejmě dobře poslouží i manažerům při cestách za byznysem, na veletrhy apod.
Pokud máte možnost si takový výlet naplánovat předem, udělejte to, včasná rezervace míst v konkrétních spojích ušetří hromadu peněz. Jedná se o podobný princip, jaký uplatňují nízkonákladové aerolinky. Jízdenky bývají levnější "off-peak", tedy v méně frekventovaných časech, například od úterý do čtvrtka, v sobotu odpoledne či neděli ráno, v lednu a v únoru spíše než v červenci. Naopak je dobře se vyhnout období svátků jako jsou Vánoce či Velikonoce, vyšší tarify bývají v pátek.
Rezervaci je třeba provést na webových stránkách příslušného dopravce a částku uhradit pomocí platební karty. Nejvýhodnější tarify bývají nevratné, někdy je změna možná za poplatek, proto si pořádně prostudujte obchodní podmínky.
Výbornou kvalitu má web německých železnic (www.bahn.de). Jeho prostřednictvím lze nakoupit německé vnitrostátní jízdenky i mezinárodní lístky, zadejte konkrétní spojení a hledejte ve sloupku Sparangebote. Na internetových stránkách Deutsche Bahn spolehlivě zjistíte i aktuální spojení v jiných evropských zemích, klidně třeba po Ukrajině.
Bez problémů lze nakupovat na stránkách italského národního dopravce Trenitalia (www.trenitalia.com).
Na palubu bleskurychlých vlaků v kolébce VRT, ve Francii, se dostanete prostřednictvím stránky www.voyages-sncf.com – jen ta francouzština... Pokud upřednostňujete angličtinu, přesměrujte se pomocí nenápadné ikony "Other Countries" (nikoli na britskou variantu stránek, která nabízí za totéž vyšší ceny v GBP).
Rychlé svezení po kolejích mezi Amsterdamem, Porúřím, Bruselem, Paříží a Londýnem nabízí společnost Thalys (www.thalys.com).
Obrovský pokrok udělaly VRT v posledních letech ve Španělsku, což oceníte na stránkách www.renfe.com.
Samostatnou kapitolou jsou absolutně perfektní, byť ne tak bleskurychlé dráhy ve Švýcarsku (www.sbb.ch) a na páteřních tratích se konečně dobře svezete také v Rakousku (www.oebb.at).
Děti i skupiny se slevou, na rozdíl od Českých drah
Pokud vyrážíte z Česka, lze ke startu využít zahraničních nabídek Českých drah (ČD), které najdete na internetových stránkách www.cd.cz v sekci Vlakem do zahraničí. Pokud ovšem cestujete například s dětmi, zaplaťte za jízdenku raději Němcům: zatímco ČD za akční mezinárodní jízdenky účtují za děti stejný tarif jako za dospělého, v systému Deutsche Bahn jezdí děti až do 14 let v doprovodu dospělého zdarma.
Děti mají výraznou slevu i v dalších zemích a někde dostane lepší cenu i menší skupina bez ohledu na příbuzenský vztah, to pro případ, že vás jede víc.
Každopádně se vyplatí jednotlivé nabídky pozorně prozkoumat. Například srovnáte-li nabídku českých a německých drah při cestě se dvěma dětmi na jednosměrné trase z Prahy do Berlína, tak na webu Deutsche Bahn šetříte 58 eur, a to už za pár kliknutí stojí.
Berlín, Kolín nad Rýnem, Amsterdam, Paříž i Marseille
Jako příklad železničního cestování po Evropě uvádíme okruh po pěti atraktivních městech. Finanční náklady a cestovní časy srovnáváme s automobilem a letadlem. Cenu železničních jízdenek počítáme při nákupu na webu s přibližně měsíčním předstihem (vaše aktuální cena tedy může být vyšší, ale i nižší), za jednu osobu.
Do ceny jízdy automobilem započítáváme spotřebu 7 litrů benzinu/100 km při průměrné ceně v dané zemi, případné dálniční mýto plus konzervativní odhad amortizace 1 CZK/1 km. Cena za leteckou dopravu zahrnuje letenku koupenou přibližně měsíc předem a náklady na dopravu z/na letiště, neobsahuje případné poplatky za zavazadlo.
Doba jízdy vlakem se počítá mezi hlavními stanicemi. Cestovní doba automobilem vychází z údajů na vyhledávači ViaMichelin a nejsou v ní započtené přestávky na oddych, občerstvení, tankování apod., což bývá u delších přesunů významná položka. Při výpočtu času nutného na leteckou dopravu vycházíme z nutnosti dorazit na letiště hodinu před odletem plus nezbytný čas na přepravu na/z letiště do centra města. Měnový přepočet 1 euro = 25 CZK.
Z Prahy do Berlína
Českou a německou metropoli dělí necelých 400 kilometrů a na úvod to pro železnici není žádná sláva. Souprava se rozjede na pořádné tempo až za Drážďany, ale i tak může být auto mezi Prahou a Berlínem mírně rychlejší. Komfort vlaku a možnost věnovat se na kolejích v klidu práci či četbě to však bohatě vyváží, o zatížení životního prostředí ani nemluvě. To je při cestě po kolejích ani ne třetinové. Přesun letadlem je sice časově nejrychlejší, také však mnohem dražší.
Nové hlavní nádraží v Berlíně leží přímo v centru. K Braniborské bráně dojdete pěšky, návaznost na městské vlaky (S-Bahn) jakož i další dopravu je vynikající, stačí vyjet po eskalátorech pár pater nahoru.
Praha-Berlin | Cestovní doba (hod.) | Náklady (CZK) |
---|---|---|
Vlak | 4:45 | 725 |
Automobil (360 km) | 4:20 | 1 230 |
Letadlo | 3:15 | 2 400 |
Z Berlína do Kolína nad Rýnem
Na frekventované lince z německé metropole do starobylého Kolína nad Rýnem se povezete InterCity Expresem (ICE) a hlavně zpočátku to pořádně odsýpá, na úseku mezi Berlínem a Wolfsburgem vlaky jezdí až 250 km/h. I později ale rychloměr v hustě osídlené krajině občas ukazuje víc než 200 km/h, což ostatně můžete sledovat na displeji přímo ve vagonu. Konečná stanice je přímo luxusní co do polohy, z nádraží v Kolíně nad Rýnem totiž vyjdete rovnou na náměstí vedle slavné katedrály.
Letadlem byste stejnou trasu zvládli nepatrně rychleji, ale za větší peníz. Auto je na této relaci i na kvalitních německých dálnicích o dost pomalejší a finančně by se vyplatilo jedině při větším počtu pasažérů.
Berlín – Köln a. R. | Cestovní doba (hod.) | Náklady (CZK) |
---|---|---|
Vlak | 4:20 | 1 475 |
Automobil (577 km) | 6:10 | 2 190 |
Letadlo | 3:40 | 1 700 |
Z Kolína do Amsterdamu
Železniční spojení mezi Německem a Nizozemskem zatím nepatří mezi vysokorychlostní priority, přesto se na téměř 300 kilometrů dlouhé trati s asi šesti zastávkami příliš neohřejete, soupravě to trvá jen něco přes dvě a půl hodiny. I když průměrná rychlost není oslnivá, jen něco přes 100 km/h, vlak je stejně rychlejší než auto. Přímé letecké spojení není vzhledem ke krátké vzdálenosti v provozu.
Také v Amsterdamu je nádraží velmi výhodně položené, pěšky na náměstí Dam dojdete za slabých 10 minut.
Köln a. R. – Amsterdam | Cestovní doba (hod.) | Náklady (CZK) |
---|---|---|
Vlak | 2:40 | 725 |
Automobil (270 km) | 3:10 | 1 030 |
Letadlo | přímé spojení neexistuje |
Z Amsterdamu do Paříže
Tak tomuhle se říká svezení: červené soupravy Thalys se řítí po pláních Nizozemska, Belgie a severní Francie nekompromisní rychlostí 300 km/h. Při takovém tempu si už okolní krajinu moc nevychutnáte, protože dění za okny splývá v jednu rozmazanou skvrnu.
Nizozemský úsek trasy patří k těm novějším, otevřen byl roku 2009, a podobně jako jiné superrychlé tratě je veden většinou na novém tělese. Impozantní je též druhá polovina trati, úsek z nádraží Brusel-jih do Paříže vlak zvládne za hodinu a dvacet minut! Ve francouzské metropoli sice nevystoupíte přímo pod Eiffelovkou, ale z nádraží Paris-Nord ji rozhodně budete mít na dohled, stejně jako blízký pahorek Montmartre.
Amsterdam – Paris | Cestovní doba (hod.) | Náklady (CZK) |
---|---|---|
Vlak | 3:15 | 875 |
Automobil (510 km) | 5:50 | 2 320 |
Letadlo | 4:15 | 1 700 |
Z Paříže do Marseille
V kolébce evropských rychlovlaků, ve Francii, nemůže být zážitek ze svezení expresy TGV jiný než luxusní a relace mezi Paříží a Marseille to potvrzuje. Průměrná rychlost, přes 250 km/h včetně zastávky v Avignonu, hovoří za vše. Porovnání cestovní doby vlaku, auta a letadla snadno odhalí, proč je ve Francii cestování po železnici tak populární: vlak nemá ani na dosti dlouhou vzdálenost konkurenci, rovněž cenové srovnání vychází velmi příznivě.
V Marseille souprava zabrzdí na nádraží Saint-Charles. Ke starému přístavu je to odtud asi 500 metrů a v pěší vzdálenosti máte i většinu dalších zajímavostí.
Paris – Marseille | Cestovní doba (hod.) | Náklady (CZK) |
---|---|---|
Vlak | 3:05 | 625–875 |
Automobil (780 km) | 7:40 | 4 360 |
Letadlo | 4:20 | 2 000 |
Celkové srovnání
Ze srovnání vyplývá, že na uvedené trase je nejvýhodnější právě železnice. Z časového hlediska není o čem hovořit, v součtu vlak předstihuje i o dost dražší letecké spojení. Ve srovnání s automobilem vychází cesta vlakem laciněji i při cestování dvou dospělých osob a pokud byste jeli ještě s dětmi, náklady se na železnici navýší jen nepatrně. A to do autodopravy nezapočítáváme vyšší riziko dopravních komplikací, únavu z dlouhé cesty, nemalé náklady na parkovné a další záležitosti.
Zpět z Marseille do Prahy se nejlépe dopravíte letadlem, tady vám železnice moc nepomůže. Jednosměrná letenka vyjde na 1 500–3 000 Kč.
Praha – Berlin – Köln a. R. – Amsterdam – Paris – Marseille | Celková cestovní doba (hod.) | Celkové náklady (CZK) |
---|---|---|
Vlak | 16:05 | 4 425 |
Automobil | 26:10 | 11 130 |
Letadlo | *15:30 | *7 700 |
* bez úseku Kolín nad Rýnem – Amsterdam | * bez úseku Kolín nad Rýnem – Amsterdam |