„Chcete slanou, nebo sladkou vodu?“, ptá se mě na střeše sanatoria Zefir v Krynici Morske Grzegorz Lew. Než stačím odpovědět, energický podnikatel, který tu strávil celý život, mávne rukou a ukazuje do dáli. „Tady na Viselské kose máme obojí. Z jedné strany nás totiž obklopuje Baltské moře a z druhé Viselský záliv“.
Klimatické lázně
Z vršku budovy máme pohled na protáhlý, písečný pás pevniny s šířkou šest set metrů až dvou kilometrů jako dlani. Kosa je porostlá zejména borovicemi a na severu Polska se táhne v délce šedesáti kilometrů, od vesnice Kąty Rybackie až po hranici s Ruskem, přesněji řečeno s Kaliningradskou oblastí.
Na Viselské kose leží jen pár vesnic a Krynica Morska, která je co do počtu obyvatel (přes 1 100) jedním z nejmenších měst v zemi. Existuje od 13. století a po dlouhou dobu ji vlastnil Řád německých rytířů. Až když se stala součástí Pruska, začala se kolem roku 1840 měnit v nádherné mořské letovisko s výstavními vilami. Největšího rozkvětu dosáhlo místo pro oddych v období komunismu. V šedesátých letech 20. století si tu mnoho podniků zřídilo svá rekreační střediska, kde chtěl trávit dovolenou každý pracující.
Nejstarší les, největší hrad i dokonalé město. Kam v létě v Polsku na výlet![]() |
Dnes Krynica Morska patří ke klimaticky nejčistším a nejslunečnějším lokalitám na polském Baltu. Linou se tu úchvatné, bílé, široké pláže v délce několika kilometrů s pozvolným vstupem do moře. Teplota vody se v létě pohybuje kolem 20 °C a koupací sezona trvá od června do srpna. Ke zlepšení zdraví přispívá i specifické mikroklima, má příznivý vliv na dýchací cesty a imunitní systém. Díky tomu letovisko funguje jako neoficiální klimatické lázně a řada hotelů či sanatorií poskytuje zdravotní pobyty se zaměřením na pohybový aparát a respirační systém.
„Mořský aerosol obsahuje jód, brom, vápník, hořčík a společně ze silicemi z borovic, které tu všude rostou, čistí průdušky a nosní sliznici. Navíc procházky u moře pomáhají snižovat vysoký krevní tlak a hladinu stresu,“ tvrdí Lew, jež se zdravotní turistice věnuje přes dvacet let.
O výlety v blízkém okolí města rozhodně není nouze. Existuje tu řada turistických cest, cyklotras a pobřežní promenáda. V přístavu pak kotví lodě a pořádají výletní plavby po Viselském zálivu.
Výlet k majáku
Jedna z cest mě zavádí k červenému majáku, který je součástí stezky Polské majáky. Mapuje sedmnáct vysokých „krasavců“ na pobřeží Baltu a seznamuje zájemce s jejich funkcí a historií.
Detailní průvodce na dovolenou v Polsku. Objevujte pláže, hory i zastávky cestou![]() |
„Majáky hrály po staletí klíčovou roli. Bezpečně naváděly námořníky do přístavů, varovaly je před zrádnými mělčinami, skalisky a zabraňovaly ztroskotání lodí. Jsou opředené tajemstvím, legendami a vzbuzují zájem turistů. Někteří z nich jezdí na pobřeží Baltského moře jen kvůli nim,“ vypráví mi průvodce Grzegorz Lipski.
První maják vybudovala v roce 1895 v Krynici Morske pruská námořní správa. V lucerně se rozzářila Fresnelova čočka třetího řádu, přičemž zdrojem světla bylo spalování oleje, později benzenu a zkapalněného plynu pod tlakem. Obsluha majáku byla složitá, vyžadovala neustálý dohled a do roku 1917 správu zajišťoval Eugen Bartels, válečný invalida ze Sztutowa. Maják fungoval až do roku 1945, kdy jej ustupující Němci zaminovali. Když do něj při osvobození vnikli Sověti, způsobili výbuch a v troskách budovy zahynuli.
Ztráta majáku způsobovala obrovské potíže s plavbou na moři a ve Viselském zálivu. Proto byl z betonových bloků postaven nový, dvacet šest a půl metru vysoký maják, který začal fungovat v roce 1951. Na jeho vrchol se dostávám po zdolání více než sto točitých schodů, které mě nakonec přivádí k obrovské optické soustavě. Tvoří ji tisíci wattové žárovky a čočka skládající se z patnácti skleněných segmentů. „Svítící oko“ má dosah devatenáct a půl námořních mil (přes 36 km) a patří do systému AIS-PL, jež umožňuje automatické sledování lodní dopravy.
Z ochozu je při jasném počasí vidět v dálce Helská kosa a Gdaňsk, běžně pak Baltské moře, Viselský záliv a oblast u hranic s Ruskem. Tam jsem se z Krynice Morske vydala autem další den v pět ráno. Následně jsem došla na pláž a vyhlížela hraniční přechod nebo stanici pohraniční stráže. Ale byl tu jen drátěný plot, stopka a cedule upozorňující turisty, že se jedná o hranici Evropské unie a Ruské federace. Za pár minut se zpoza malé duny vynořili dva pohraničníci. Zkontrolovali mi doklady, a když zjistili, že jsem jen zvědavá novinářka, dali se do řeči.
„Za plot je vstup samozřejmě zakázán, ale toto je pouze předhraniční pásmo, samotná hranice se nachází o pět set metrů dál. Před válkou s Ukrajinou byla polsko-ruská hranice otevřená, platil zde malý pohraniční styk, kdy Rusové mohli jet bez víza sto kilometrů za polské hranice,“ vypráví muž v maskáčové uniformě. „Když válka začala, přestala dohoda platit a výlety za nákupy, jídlem a zábavou skončily. A to k lítosti místních podnikatelů, protože jim Rusové, zejména námořníci z Baltské flotily a vojáci z kaliningradské posádky, přinášeli nemalé peníze,“ dodává pohraničník.
Lodní kanál Nowy Świat
Na Viselské kose souvisí s Ruskem i jedna gigantická stavba, kanál Nowy Świat (Nový Svět). Ten umožnil lodím volně proplouvat přes polské území. Dříve totiž plavidla směřující z Gdaňského do Viselského zálivu a do přístavu Elbląg, musela proplout Baltijským průlivem, který je na území Kaliningradské oblasti. Poláci tak potřebovali od Rusů svolení a museli proplouvat kolem jejich vojenských zařízení. Námořní základna tím pádem měla neomezenou kontrolu nad vstupem do průlivu a svým sousedům často blokovala průjezd.
Proto se Poláci rozhodli prokopat pevninu na Viselské kose a v roce 2022 vytvořili nový, jeden a půl kilometru dlouhý průliv. Díky němu plavidla ušetří sto kilometrů a vyhnou se ruským vodám. Na celé dílo padly dvě miliardy zlotých a stalo se symbolem národní hrdosti a nezávislosti nad Ruskem.
Výpočty ukázaly, že se náklady za tuto investici vrátí tak za tisíc let. Nowy Świat je tedy nyní spíš turistickou atrakcí, kde se lidé zastavují, aby se podívali na rozlehlé vodní dílo. Celý komplex tvoří plavební komora, přístav, zdymadla, dva otočné mosty a dlouhé vlnolamové předpolí, kam se dá zajít na procházku. Ale nejlepší pohled na kanál poskytují vyhlídková místa na jeho západní a východní straně. Odsud lze sledovat celý provoz, kapitánské stanoviště a proplouvající lodě.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Může se hoditPláže v Krynici Morské poskytují servis pro dovolenkáře. Nachází se tu restaurace, bary a půjčovny vybavení na vodní sporty. Pokud máte rádi přírodu a turistiku, vyšlápněte si na písečné duny. Pirátská hora (Góra piráta) se nachází šest kilometrů za Krynicí Morskou ve výšce 40 metrů nad mořem (túra je pro fyzicky zdatné jedince). Na jejím vrcholu se tyčí ptačí pozorovatelna a dřevěná rozhledna, odkud je pěkný výhled na Baltské moře a Viselský záliv. Obě dvě vodní plochy uvidíte i z nejvyššího bodu Viselské kosy z Velbloudího hrbu (Wielbłądzi Garb). Jedná se o nejvyšší dunu v Evropě (49,5 m). Krynica Morska je známá tím, že tu na ulicích občas potkáte divočáky. Zvířata jsou poměrně krotká, nepředstavují žádnou hrozbu, ale kontakt s nimi rozhodně nevyvolávejte. Vyfoťte se raději s kančí rodinkou nebo s divočákem, námořníkem, policistou, s vodním záchranářem a cyklistou. Bronzové sochy jsou roztroušené po celém městě a patří k oblíbeným turistickým cílům. |