Muong, který studoval kdysi v Praze, se otřásá smíchy, až vibruje náš bambusový stůl. "Já jsem tě varoval," hlaholí a všichni hosté v restauraci se k nám otáčejí. Moje tvář zkřivená v grimase je i pro něj důvodem k potutelnému úsměvu.
Jsem tady snad za blázna? Asi ano. Muong mě pozval na typické vietnamské jídlo a dopředu varoval, zda chci zkusit specialitu, která příliš nevoní. "Rozhodně ano," odpověděl jsem hrdinně. Pak jsem to přiložil k puse, nadechl se, vložil do úst a... vykřikl: "Smrdí to jako hovno!"
"Správně, hovno, ale je to dobré, ne? Vyhlášená specialitka," mučil mě dál Muong. Takže zde je moje prohlášení: "Všechno, co jsem ve Vietnamu jedl, bylo skvělé. Výběr a úprava krevet je fascinující. Ale tamto, už na jazyku polaskat skutečně nikdy nechci!"
Přesto je jih Vietnamu skvělý, zábavný, teplý, voňavý, překvapivý, netradiční, plný zajímavých míst a krásných dívek i mladých mužů.
|
KRÁSNÁ MÍSTA ASIE Bocaray Pokud se chcete s někým vsadit, kde je jeden z nejjemnějších písků na plážích světa (a má nádhernou bílou barvu), tak určitě neprohloupíte, když dáte svoji důvěru ostrovu Bocaray na Filipínách. Zcela ideální místo pro dovolenou s dětmi, ale například i pro zamilované páry. Klídek, výborné služby a dobré jídlo.
Langkawi Jsou kus jižněji od známého thajského ostrova Pchúket, ale už v Malajsii. Tyto ostrovy ještě nejsou tak zahlceny turisty, je zde velmi moderní infrastruktura, spousta nových skvělých hotelů a tomu odpovídá i to, že cena je o trochu vyšší než v Thajsku. V žádném případě neprohloupíte. Našinců sem jezdí jenom velmi málo.
Lombok Naproti známějšímu indonéskému ostrovu Bali je právě Lombok. Pokud chcete mít zážitek z dovolené netradiční a neobvyklý, tak zamiřte sem. Pamatujte, že pláže jsou zde vlivem sopečné činnost z černého písku, ale toho se nelekejte. Jinak vše funguje v pohodě a ceny jsou nižší než na Bali. Tam si můžete udělat výlet.
|
Ve stínu Ameriky
Strašně by se mýlil ten, kdo si myslí, že Vietnamci dodnes Američany za válku, kterou zde tak dlouho a urputně vedli, nenávidí. Přes všechno utrpení, statisíce mrtvých, zemi spálenou otravnými látkami, přes ty barvité a napínavé filmy, se dokázali Vietnamci rychle vyrovnat s válečným peklem.
Místa, jež konflikt připomínají, jsou dnes už jen turistickou atrakcí. A zajímavou!
Vezmeme si kolovou rikšu (to bývá levná zábava, jste na vzduchu, můžete pozorovat hektický život kolem) a podíváme se na některá válečná místa.
Nesmírně slavná byla fotografie, jak poslední americký vrtulník odlétá ze střechy ambasády USA v Saigonu v dubnu 1975. Válka skončila. To místo najdete na ulici Le Duan. Je tam dnes opět velvyslanectví.
Vyhledat se dají i některé malé a na první pohled nepříliš lákavé hospůdky, které sloužily komunistickým partyzánům jako malé výzvědné stanice. U nudlových polívek zde tahali místní lidé rozumy z amerických vojáků a ty pak předávali povstalcům. Zní to trochu naivně a bláznivě, ale fungovalo to skvěle.
Na další cestu si půjčíme auto či motorku (dobrá varianta, ale dávejte při tom bláznivém a hustém provozu pozor).
Zajedeme několik desítek kilometrů na místo zvané Cu Chi. Zde najdete síť mimořádně důmyslných tunelů. Kdo má trochu vyšší váhu, bude mít problém se jimi vůbec prosoukat. Ale jinak to stojí za to. Až zde zjistíte pravou příčinu, proč Američané ani s dobrou technikou tuto válku nevyhráli. Reportáž z návštěvy tunelů a fotky najdete ZDE.
Oddych u moře
Ještě předtím, než se vydáte ze Saigonu za klidnějším odpočinkem do Vung Tau k Jihočínskému moři, věnujte jeden den projížďkám lodičkami po deltě Mekongu v okolí města. Je to nádherné.
Poznáte pravý život Vietnamců, projedete se po kanálech, jež spojují jejich obydlí, pole a obchody. A navíc místní příroda má všechny odstíny zelené barvy. To je na nějakou studii, kde se ty svěží barvy vzaly.
Vung Tau je poněkud zvláštní místo. Nejenom proto, že kdysi zde mělo přímořský hotel i slavné JZD Slušovice. Ten skončil neslavně. Jenže v poslední době se to zde mění a přibývá turistů. Pořád však v této oblasti najdete klidná místa, poloprázdné pláže s bílým pískem. Jen pořádně hledejte.
Procházka Vietnamem se pak dá ukončit na jižním výběžku poloostrova Vung Tau. Tady najdete obdobu Krista z brazilského Rio de Janeira. Rozpažené ruce, výška kolem třiceti metrů, postavený v roce 1974, a komunisté, kteří zde uchvátili před třiceti lety moc, jej nezbořili. Je to symbol.
Kdoví co si Kristus o zemi, která zažila tak nesmírně bouřlivé dvacáté století, vlastně myslí... On se na tato zajímavá místa vracet nemusí. Je tam.
 Když si hodně, ale hodně přivstanete, tak ráno můžete v Saigonu pozorovat stovky lidí, jak cvičí a předvádějí pro Středoevropana podivné polohy. Jsou to krásná rána. |
