Rod Lichtenštejnů je stovky let rozkročen mezi moravsko-rakouským pomezím a alpským knížectvím nesoucím jeho jméno. A i když by se mohlo zdát, že hlavním sídlem rodu vždy byl Vaduz nebo některý z velkolepých moravských zámků, není to pravda. Středem a hlavním sídlem rodu byla vždy Vídeň. Tady, ve stínu císařského dvora, jsou výstavní paláce, kde jsou uloženy rodové poklady v podobě největší soukromé sbírky starého umění na světě, ale odtud se i řídí firmy patřící knížecí rodinné nadaci.
S rodem spojené památky mají na rozdíl od jiných turistických cílů ve Vídni nádech exkluzivity a davy tu nepotkáte. Pojďme je tedy detailně prozkoumat
Městský palác (Stadtpalais)
Na konci 17. století začal kníže Kaunic stavět velkolepý palác podle plánů architekta Domenica Martinelliho. Jako rozestavěný ho v roce 1694 koupil Jan Adam z Lichtenštejna. Stal se první vrcholně barokní rezidencí ve Vídni.
Později do ní přibyly rokokové interiéry a parkety od Michaela Thoneta, známého tvůrce nábytku. Během tří set let sloužil různým účelům, vždy ale patřil rodině. Palác byl těžce poškozen během druhé světové války, když do něj narazilo letadlo. Velkolepá rekonstrukce za sto milionů eur začala v roce 2009 a od roku 2013 je palác přístupný objednaným návštěvníkům.
Pod vnitřním nádvořím byl vybudován třípatrový podzemní trezor pro umělecká díla z knížecích sbírek. V paláci sídlí knížecí restaurátorská dílna, ale sídlo tu má i knížecí banka. Palác však vždy zůstal knížecím sídlem, i Hans Adam II. zde pobývá během návštěv ve Vídni. Dominantou paláce je zlatý sál a expozice představuje vybranou část knížecích sbírek, především sbírku vídeňského biedermeieru. www.palaisliechtenstein.com