Monument vznikal postupně během třetího tisíciletí před naším letopočtem. Pomyslné datum zahájení stavby a její kolaudace tu můžeme odtušit jen z údajů získaných radiokarbonovou metodou. Stavět se začalo přibližně kolem roku 2900 př. n. l. a „hotovo“ bylo o tři staletí později.

Autor: Stevekeiretsu, Creative Commons

Stavba, tvořená kamennými kruhy a násypy, byla svými rozměry ohromná a představovala výjimečný stavební, logistický i organizační výkon. Největší kruh tvořily desítky mohutných sarsenových balvanů, z nichž některé váží i desítky tun.

Autor: Profimedia.cz

Avebury je považováno za dosud největší známý megalitický kamenný kruh na světě. Celý areál tvoří nejen kameny, ale i mohutný val a příkop, které společně vytvářejí takzvaný henge. Při pohledu z výšky připomíná obrovský symbol vyrytý do země jižní Anglie.

Autor: Profimedia.cz

Lidé toto „zařízení“ využívali pravděpodobně až do roku 1800 před naším letopočtem. Uvozovky jsou docela na místě, protože o skutečném účelu Avebury se zatím jen divoce spekuluje i mezi archeology. Nejčastěji se předpokládá, že šlo o místo rituálů, které mohlo sloužit i ke sledování nebeských jevů.

Autor: Tony Grist, Creative Commons

Některé teorie tvrdí, že rozmístění kamenů mohlo souviset s pohybem Slunce a Měsíce. Pravěcí obyvatelé tak možná sledovali změny ročních období a důležité astronomické cykly. Definitivní odpověď ale zatím nikdo nezná.

Autor: Profimedia.cz

Archeologové objevili v Avebury stopy po několika etapách výstavby. Monument nebyl vytvořen najednou, ale postupně se měnil a rozšiřoval po generace. To naznačuje, že místo mělo mimořádný význam pro celé tehdejší společenství.

Autor: Profimedia.cz

Nejasnosti podporuje i fakt, že v okolní krajině stojí další mimořádné památky, místem propojené do jednoho velkého ceremoniálního komplexu. Například jen několik kilometrů od Avebury se zvedá Silbury Hill, největší uměle navršený pravěký pahorek v Evropě.

Autor: Greg O’Beirne, Creative Commons

Okolí Wiltshiru bývá označováno za největší pravěkou ceremoniální krajinu Evropy. Vedle Avebury zde najdete také mohylu West Kennet Long Barrow nebo pahorek Windmill Hill. Celý region působí jako obrovský archeologický park pod širým nebem.

Autor: Isabella Perry, Creative Commons

Pokud vám ale nevadí, že na Avebury vlastně nevíte, čemu se budete podivovat? Pak je toto místo opředené záhadami ideálním cílem vaší cesty. Atmosféra je o to silnější, že můžete mezi kameny volně procházet a dotýkat se jich. To by se vám u Stonehenge nestalo.

Autor: Diliff, Creative Commons

Některé kameny v Avebury mají zvláštní tvary, které podněcovaly představivost místních. Lidé jim přisuzovali magickou sílu a vznikaly kolem nich legendy i pověry. Není divu, že lokalita přitahuje milovníky záhad a mystiky dodnes.

Autor: Martin Addison, Creative Commons

Ve středověku byly ovšem mnohé kameny z Avebury záměrně ničeny. Místní tehdy spojili příjemné s užitečným. Zbavovali se zavrženíhodných pohanských symbolů a současné tím získávali stavební materiál.

Autor: MikPeach, Creative Commons

Říká se, že v domech po okolních vesnicích je dnes zastavěno víc prastarých kamenů, než kolik jich stojí na louce v Avebury. I proto byla památka, která dnes budí takový rozruch, po staletí téměř zapomenutá a notně chátrající.

Autor: Tilman2007, Creative Commons

Zlom přišel až v 17. a 18. století, kdy místo začali dokumentovat první britští badatelé a antikváři. Díky jejich kresbám dnes aspoň víme, jak části kruhu vypadaly ještě před zničením.

Autor: JimChampion, Creative Commons

Ve 20. století pak zachránil velkou část Avebury archeolog Alexander Keiller. Jak? Jednoduše vykoupil okolní pozemky. Soukromé vlastnictví tu na rozdíl od pohanských památek místní respektovali. Poté tu byly zahájeny vykopávky a řada vyvrácených kamenů byla opět vztyčena.

Autor: Medievalfran, Creative Commons

Avebury dnes není jen turistickou atrakcí, ale také živým duchovním místem. Přívrženci novodobých kultů, moderní druidové a „pohané“ sem dodnes přijíždějí slavit slunovraty a další obřady. Při svátcích se tak mezi kameny znovu objevují postavy v pláštích, podobně jako tomu asi bylo před tisíci lety.

Autor: JimChampion, Creative Commons

Výjimečnost Avebury spočívá i v jeho otevřenosti. Nečekají vás zde ploty ani dlouhé přístupové koridory pro návštěvníky. Jen volná krajina, do níž jsou kameny přirozeně zasazené. Ve výsledku tak dílo působí autentičtěji než slavnější Stonehenge.

Autor: Diliff, Creative Commons

Avebury bylo v roce 1986 zařazeno na Seznam světového dědictví UNESCO, společně se Stonehenge. Odborníci tím potvrdili mimořádný význam celé oblasti. Přesto zůstalo Avebury ve stínu slavnější megalitické památky a davy turistů se sem tolik nehrnou.

Autor: JimChampion, Creative Commons

Mnoho cestovatelů odjíždí z Avebury s pocitem, že navštívili něco víc než jen archeologickou památku. Monument totiž nevnucuje jediný výklad a ponechává prostor fantazii i osobnímu prožitku. Možná právě proto zůstává tak přitažlivý i po tisících letech.

Autor: Oscar Taylor, Creative Commons

Vesnice uvnitř pravěkého monumentu. V Avebury si odpočinete od davů