Na stolovou horu Velký Zschirnstein: krásný výlet kousek od hranic

Nepřehlédnutelným krajinným symbolem Českosaského Švýcarska je stolová hora Velký Zschirnstein, ležící kousek za hranicí v Sasku. Viditelná v plné kráse je například z Pravčické brány. Přestože jde o nejvyšší vrchol Saského Švýcarska, turisté dávají přednost spíše jiným cílům.

V Českém i Saském Švýcarsku skončila minulý týden oficiálně turistická sezona. Znamená to nejen konec jízd na lodičkách v soutěskách Kamenice a Křinice, ale také výrazný úbytek turistů. Což je obrovská výhoda - kdekoli a kdykoli totiž v pohodě zaparkujete, nebudete stát nikde žádné fronty na lístky ani čekat na skalních vyhlídkách, než vám je někdo konečně uvolní.

Kouzelný svět stolových hor

Podzimní inverzní počasí vybízí vybírat si cíle nejvyšší, které vyčnívají nad mlhou nebo nízkou oblačností. V německé části je to na prvním místě vrch Velký Zschirnstein s nadmořskou výškou 560 m. A to je nejvíce na území Národního parku Saské Švýcarsko (Sasische Schweiz)! K tomu podotýkáme, že nejvyšším bodem NP České Švýcarsko je čedičový sopečný suk Růžovský vrch (Růžák), dosahující výšky 619 m. Z něj se však vzhledem k vzrostlému lesu příliš nerozhlédnete.

Velký Zschirnstein patří do skupiny pískovcových stolových hor, které jsou pro Saské Švýcarsko velmi typické. Jejich vrcholovou část tvoří vždy plošina, kterou po celém obvodu na okrajích lemují kolmé pískovcové skály s věžemi, převisy a roklemi. Těmi vedou nahoru výstupové trasy s žebříky nebo strmými schody. Na okrajích pískovcových stolových hor se nacházejí četné skalní vyhlídky s téměř leteckými pohledy na nejbližší okolí.

K nejdokonalejším stolovým horám této oblasti patří Lilienstein (475 m) na pravém břehu Labe a Pfaffenstein (435 m) s Königsteinem (361 m) na protilehlém břehu. Zschirnstein je výjimečný svou rozlehlostí a tvarem: protáhlá stolová hora je uvnitř jakoby rozlomená vejpůl na dvě ukloněné kry, jejichž téměř 2 km vzdálené opačné konce tvoří samostatné vrcholy. Na jihu je to Velký (Grosser) Zschirnstein (560 m) a na jihu Malý (Kleiner) Zschirnstein (473 m).

Vzhůru na Polední kámen

Stolová hora Zschirnstein vystupuje zhruba 150 m nad okolní převážně zalesněný terén, a to jenom necelý kilometr od českého území. Jeho zdolání poskytuje mimořádný turistický i krajinářský zážitek okořeněný skvělými vyhlídkami i drobnými stavebními a technickými památkami v okolí.

Osudný 10. únor 2010

Velký Zschirnstein je místem posledního neštěstí českých letadel v zahraničí.

• 14. února 2010 ve večerních hodinách narazilo do jižní skalní stěny Zschirsteinu české osmimístné letadlo Cessna Citation 550. Na palubě byli dva piloti, kteří nepřežili. Letadlo, pronajaté společnosti Time Air, patřilo podnikateli Charouzovi a letělo z Prahy do švédského Karlstadu pro juniorského mistra světa v rallye Martina Prokopa.
• Německý úřad pro vyšetřování leteckých nehod zjistil ze zvukového záznamu komunikace pilotů, že chvíli před nárazem do skály začalo letadlo provádět akrobatický manévr "sudový výkrut". Německé úřady dále zjistily, že výše uvedené letadlo nebylo pro provádění tohoto manévru uzpůsobeno a schváleno.

Z české strany vede až pod jihovýchodní úbočí tzv. Stará děčínská silnice, dnes lesní cesta ideální pro kolo. Její pohodlná rovnější část začíná v osadě Maxičky, napojení je možné též z Dolního Žlebu po žluté značce. U česko-saských hranic narazíte na staré milníky z roku 1840, kousek opodál v místě Kreusels Eiche (Kreuselův dub) na kamenný pomníček připomínající vraždu syna lesního Kreusela v roce 1549.

Značení cest v Německu je poněkud nepřehledné a neodpovídá ani nejnovějším mapám, nicméně najít výstupovou cestu na Velký Zschirnstein není obtížné. Červená značka nejdříve traverzuje východní svah, pak se obloukovitě stáčí a stoupá mírně ukloněnou pískovcovou plošinou na jižní vrchol zvaný Polední kámen. Celkem nenáročný výstup vede nejdříve bukovým, nahoře pak březovým lesem, který se otevře až v samotném cíli těsně před skalní hranou s nejvyšším bodem.

Vyhlídka neopatřená žádným zábradlím bere doslova dech, na dno propasti ani nelze dohlédnout. Všude pod vámi se rozprostírají koberce lesů, v dálce pak vystupují typické siluety Děčínského Sněžníku, Růžovského vrchu a při dobré dohlednosti i Ještědu. S orientací poradí půlkruhové výhledové panorama vypálené do ocelového plechu a nainstalované roku 2013.

Geodetický sloup na Velkém Zschisrnsteinu

Výstupová cesta na Zirkelstein

Výhled z Velkého Zschirnsteinu

Zschirnstein neboli černý kámen

Roku 2011 se na nejvyšší skalní kótě Velkého Zschirnsteinu znovu po mnoha letech objevil v plné kráse starobylý sloup znázorňující geodetický bod 2. řádu č. 55 saské triangulační sítě. Původní sloup zde vztyčili již roku 1865 a podle vrchního inspektora tehdejšího geodetického vyměřování terénu byl nazván Nagelův sloup. Jeho historii a významu se věnuje velká infotabule vedle nouzového dřevěného přístřešku pro turisty.

Okraje stolové hory lemují i na Velkém Zschirnsteinu podivuhodná skalní uskupení s neobvyklými tvary a efekty. Najdete zde například velké skalní mísy vyplněné vodou, k nimž se vztahují legendy o obětištích z doby bronzové. V největší skalní míse, zvané Krkavčí lázeň (Rabenbad), se dokonce daří porostu orobince.

Na hory výhodně

S Raketa.cz si na své přijdou rodiny s dětmi i milovníci turistiky. Vybírejte z velké nabídky slev a začněte si výlet užívat třeba již zítra.

Poblíž sedla mezi Malým a Velkým Zschirnsteinem vznikla pseudokrasová jeskyně Wildbrethöhle (zvěřinový sklep), kam se prý při honech v 18. století ukládala ulovená zvěř před odvozem. Někde na východním úbočí hory se má dokonce skrývat největší skalní převis Saského Švýcarska Schichtfugenhöhle (šířka 50 m, hloubka až 12 m, výška 1,4 m).

Zajímavostí je také starý lom na náhorní plošině, kde se těžila čedičová žíla pronikající pískovcem. Černý sopečný kámen se používal jako štěrk na zpevňování místních cest. A snad právě odtud by mohl pocházet poněkud nejasný název hory Zschirnstein („čirnštajn“), jenž může být odvozen od slovanského „černý kámen“ (čirn štajn).

Schmilka

Skály na úbočí Zschirnsteinu

Zschirnstein, Zirkelstein, Schöna a Kaiserkronne z Kipphornu

Ze Schöny přes Zirkelstein

A odkud se na Zschirnstein vypravit z Německa? Určitě z vesničky Schöna, která se malebně rozkládá pod dvěma monumentálními skalními suky Kaiserkrone (351 m) a Zirkelstein (385 m). Oba patří ke krajinným dominantám Saského Švýcarska a zvláště druhý jmenovaný přímo vyzývá ke zdolání. Leze se na něj náročným strmým výstupem pomocí lávek a žebříků, z malé vrcholové plošinky se pak otevírá krásný pohled na majestátní Zschirnstein i na opačnou stranu směrem k Pravčické bráně.

Kromě Zirkelsteinu a taky Pravčické brány doporučujeme například skalní vyhlídku Kipphorn, která se nachází na západním úbočí Grosser Winterbergu (556 m) druhého nejvyššího vrchu Saského Švýcarska na protějším břehu Labe. Jde se na ni náročným strmým výstupem ze Schmilky po trase dlouhé asi 3 km.

Může se hodit

Odkud na Velký Zschirnstein

• 1) Vlakem z Děčína do zastávky Schöna nebo Schmilka, odtud pěšky do vesnice Schöna a pak na Zschirnstein a Zirkelstein a zpět. Celkem 20-25 km.
• 2) Zaparkovat v Hřensku nebo ve Schmilce, převézt se přívozem přes Labe a dále pokračovat stejně jako v bodě 1)
• 3) Autem přes Hřensko a Bad Schandau do vesnice Schöna, odtud pěšky na Zschirnstein a Zirkelstein a zpět. Celkem 15-20 km.
• 4) Autobusem nebo autem z Děčína do Maxiček, odtud pěšky nebo na kole na Zschirnstein a zpět. Celkem 16-20 km.
• 5) Vlakem nebo autem (pozor přívoz) z Děčína do Dolního Žlebu, odtud pěšky nebo na kole na Zschirnstein a zpět. Celkem 16 - 20 km.

Mapa

KČT 1 : 50 000 č. 12 – Národní parky České a Saské Švýcarsko

Mapy poskytuje freytag & berndt. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost také vytváří knižní sérii Toulavá kamera s tipy na výlety po celém Česku, která je ideálním dárkem pro obdivovatele krás naší vlasti.