Historie Bathu je již od počátku spojená s vodou. Archeologické nálezy dokládají lidskou aktivitu v okolí zdejších horkých pramenů už kolem roku 8000 př. n. l. Za Římanů pak vzniklo město známé jako Aquae Sulis a kolem pramenů vyrostly chrámy a rozsáhlé lázeňské komplexy. Právě římské pozůstatky, horké prameny, architektura a urbanismus 18. století patřily mezi důvody, proč byl Bath v roce 1987 jako celek zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
Nejvýraznější připomínkou římského období jsou Římské lázně (Roman Baths). Návštěvníci zde mohou projít kolem posvátného pramenu, římského chrámu, lázeňského domu i muzea a vidět také pozůstatky systému hypokaustu, prostoru pod podlahou lázní, který sloužil k vytápění.
Termální slast po anglicku. Britské lázně okouzlí milovníky historie i detektivek |
Vztah města k lázeňství ale nezůstal uzavřený v minulosti. V Thermae Bath Spa se lze i dnes koupat v minerální termální vodě ze stejných pramenů, které využívali Římané před dvěma tisíci lety.
Význam lázeňské tradice ve městě Bath potvrdil také druhý zápis na seznam UNESCO z roku 2021, kdy se město stalo jedním z jedenácti historických lázeňských měst zařazených mezi Slavná lázeňská města Evropy, kam patří i naše Karlovy Vary a Františkovy nebo Mariánské Lázně.
Gregoriánský Bath jako kulisa pro Bridgertonovi
Druhou tvář města vytvořilo především 18. století. Bath tehdy patřil k oblíbeným místům bohatých lázeňských hostů a potřeboval odpovídající elegantní ubytování, proto vznikly nové ulice a náměstí s jednotnými průčelími. Typický je pak pro Bath smetanově zlatý vápenec, který dodal městu dodnes stávající charakter.
Nejznámějším výsledkem této stavební éry je Royal Crescent, řada třiceti domů uspořádaných do velkého půlměsíce. Komplex vznikal mezi lety 1767 a 1774. Gregoriánská kamenná fasáda se navzdory změnám interiérů dochovala téměř v původní podobě a Royal Crescent dnes patří k nejvýraznějším ukázkám gregoriánské architektury v Británii.
Jeden z domů, No. 1 Royal Crescent, navíc funguje jako muzeum zařízené tak, aby připomínalo život na konci 18. století. Právě jeho exteriér mohou poznat také fanoušci seriálu Bridgertonovi – na obrazovce totiž představuje londýnský dům rodiny Featheringtonových.
Jen kousek odtud stojí The Circus, další zásadní stavba města. Kruh velkých městských domů rozdělený do tří stejně dlouhých částí se třemi vstupy se stavěl se mezi lety 1754 a 1768. Architekt vycházel ze svého zájmu o Stonehenge a rozměry Circusu mu přizpůsobil.
Právě zachovalá architektura a elegantní ulice Bathu se také staly jednou z kulis seriálu Bridgertonovi. V prvních dvou sériích město zastupovalo Londýn a štáb se sem vracel i později. Kromě Royal Crescent se na obrazovce objevily například Bath Street, Assembly Rooms nebo Holburne Museum, jehož fasáda představuje sídlo lady Danburyové. Pro fanoušky seriálu tak procházka městem nabízí možnost poznat místa, která znají z obrazovky, aniž by město ztrácelo svůj vlastní historický charakter.
Bath očima Jane Austenové
Bath není spojený jen s Římany a architekturou. Výraznou stopu v něm zanechala také spisovatelka Jane Austenová, která město často navštěvovala a v roce 1801 se do něj dokonce přestěhovala, což ovlivnilo její díla. Dva její romány, Opatství Northanger a Anna Elliotová, jsou navíc do města přímo zasazeny. Austenová navštěvovala plesy, koncerty i okolní krajinu a právě pozorování místní společnosti jí poskytovalo materiál pro její knihy.
Její zdejší život dnes připomíná Jane Austen Centre na Gay Street, kde spisovatelka svého času žila. Centrum přibližuje historickou podobu Bathu prostřednictvím dobových kostýmů a postav z jejích knih. Kdo se chce vydat po stopách románových hrdinů přímo ulicemi, může zamířit také na Gravel Walk nebo Union Street, spojené s příběhem Anne Elliot a kapitána Wentwortha z knihy Anna Elliotová.
Historický obraz Bathu doplňuje Bath Abbey, anglikánský farní kostel a bývalý benediktinský klášter, jehož počátky sahají do 7. století. Uvnitř se nachází řada památníků významných osobností spojených s městem. I opatství přitom navazuje na zdejší termální tradici, k jeho vytápění se totiž používá technologie využívající energii z horkých pramenů.
Od historických staveb se dá pokračovat k Pulteney Bridge, který vede přes řeku Avon, a dále do některého z městských parků. Mezi nimi jsou Henrietta nebo Královský Viktoriin park, který v roce 1890 otevřela jedenáctiletá princezna a budoucí královna Viktorie, nebo park Alexandra, který nadchne svým výhledem na historickou část města.
OBRAZEM: Unikátní snímky ukazují dovolenou za dob královny Viktorie |
Další z oblíbených parků, Sydney Gardens, je právě ten nejstarší. Založen byl v roce 1795 a pravidelně ho navštěvovala i Jane Austenová, která bydlela nedaleko.
Bath má také místa, která připomínají, že není pouze souborem monumentálních památek. Jedno z nich je Theatre Royal, zhruba dvě století staré divadlo, které hostí představení i festivaly. Za zmínku pak stojí i farmářské trhy, které sídlí v Green Park Station, někdejším hlavním nádraží města, které fungovalo od roku 1870 do konce 60. let 20. století.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
