Většina především německy hovořících turistů přijede k Aqua Azul jen na skok. Vyleze z autobusu, rozdá pár drobných žebrajícím indiánským dětem, poobědvá nějakou mexickou specialitu v místní restauraci, udělá si pár snímků modré řeky a už zase nastupuje do autobusu a uhání dál. Aby si člověk místní prostředí vychutnal, musí u Aqua Azul strávit alespoň pár dní. Jeden den věnovat výletu džunglí po proudu řeky, druhý den se vydat na opačnou stranu. A ještě zbude čas na příjemné koupání v modrých vlnách...
V průvodcích se píše, že se v pralese v okolí řeky natáčel Predátor s Arnoldem Schwarzeneggerem. Ve filmu je mrtvých jako na jatkách, to ovšem neznamená, že výlet do pralesa je extrémně nebezpečný. Ale je to několikahodinové dobrodružství, na které se nezapomíná. Ve vesnici si můžete zaplatit průvodce s mačetou a se psem. Ne že by byl průvodce bezpodmínečně nutný. V pralese, kde jsou vyšlapané cestičky, je spíše těžší zabloudit než nezabloudit, ale na druhou stranu: průvodce je velmi levný a těch nemnoho peněz znamená pro celou jeho domácnost významný přínos do rodinné pokladny.
Obyčejní lidé jsou tu velmi, velmi chudí. Cesta pralesem se klikatí podél potůčků a slepých ramen řeky. Občas se musí vodní překážka přejít po nepříliš bytelném můstku. Hustý porost místy sevře pěšinu tak, že sotva projde jeden člověk. Průvodce tu a tam usekne mačetou nějakou tu větev, aby ukázal, že jeho služeb nevyužívají turisté nadarmo. Okolo rostou krásné rostliny, nad hlavou se ozývají papoušci a opice. Občas se v pralese objeví vesničan s obrovitánskou nůší kukuřice, která je hlavní složkou zdejší potravy.
Místy se pěšina přiblíží víc k hlavnímu toku řeky a džungle otevírá nové a nové pohledy na modrou vodu, která se chvilkami pomalu vleče v hlavním korytu a postranních ramenech, místy padá po kaskádách, chvilku se řítí mezi kameny a pak se mění ve vodopád, který burácí do širokého okolí. Výlet končí na vyvýšenině, odkud se otevírá nejhezčí pohled na největší vodopád v této oblasti.
Zpátky ve vesnici je možné se po náročné výpravě osvěžit v chladných vodách Modré vody. Řeka zde vytváří jezírko, kde voda plyne jen pomalu. Někteří lidé se pouští na další výpravu, tentokrát v řece. Kaskády, zátočiny, ramena nabízejí spoustu možností, kudy se vydat. Chvilku se plave, chvilku brodí, chvilku šplhá po kaskádách.
Výlet po souši proti proudu řeky už není tak dobrodružný a napínavý, ale neméně zajímavý. Nejprve se prochází kolem stánků se suvenýry. Indiáni nabízejí ručně vyřezávané masky či totemy, aztécké kalendáře malované na kůži, trička s vyobrazenými mayskými bohy a spoustu jiných tretek. U vedlejšího stánku je k mání čerstvý meloun, banány nebo vychlazená minerálka a pivo. Všechno je poměrně levné a při smlouvání je možné cenu ještě snížit.
Kousek dál pere žena v mayském oděvu v jednom z ramen řeky prádlo. "Foto, foto? Peso, peso!" natahuje ruku pro pár drobných a pak se nechává ochotně fotografovat. A to se v průvodcích píše, že se Indiáni nechtějí nechat fotografovat, protože by přišli o svou duši... Za chvilku odchází do nedalekého příbytku, který by Evropan těžko nazval dům. Je to obyčejná chatrč stlučená z prken a kůlů, se střechou ze slámy a s podlahou udusanou z hlíny. Takto tady žije hodně domorodců. Muž celé dny dře na poli, žena se stará o domácnost.
Ti movitější mají malou restauraci, kde nabízejí mexické speciality z fazolí, skopového masa nebo kuřete. U žádného pokrmu nesmějí chybět tortilly, kukuřičné placky z nekynutého těsta. Kdo byl v Mexiku, ví, že tamní kuchyně je prakticky nenapodobitelná. Ani ta nejlepší mexická restaurace v Česku se nevyrovná pochoutkám přímo v Mexiku. Indiánské domky podél Modré vody postupně ubývají. Mizí také ramena řeky a proud teče v jednom korytu. Ještě přejít visutý most na druhou stranu a pak už se cesta zvedá do prudkého kopce a ve svahu mezi stromy najednou úplně mizí. Tady, z hor mexického státu Chiapas, vytéká Modrá voda.
MŮŽE SE HODIT
Pivo s citrónem? Proč ne
Pro českého pivaře to napoprvé může vypadat jako největší trest: V Mexiku je běžné, že se do tamního piva přidává špetka soli a pár kapek citronu, respektive limety. To, co byste si v Česku nedali ani za zlaté prase, v Mexiku chutná znamenitě. Možná to je tamním klimatem, ale pivo s citronem a se solí je velmi osvěžující. V restauraci si dochucovadla do piva ani nemusíte speciálně objednávat. Tyto propriety nosí obsluha automaticky. Mexičané si citronují například i polévky. Do Česka pronikla pouze tradice solit si a citronovat mexickou národní kořalku tequilu.
Jak se tam dostat
K Aqua Azul se nejlépe dostanete z města San Cristóbal de las Casas ve státě Chiapas, odkud to je asi 200 kilometrů. Silnice se točí v serpentinách piniovými lesy a nabízí spoustu působivých výhledů do údolí. V Aqua Azul je možné se ubytovat v turistických chatkách, které nabízejí základní vybavení, jako je toaleta a sprcha. Je možné také spát ve stanu nebo zavěšen v síti. Ceny jsou velmi příznivé.
 |
