O problémech se stávajícími letišti v Londýně se ve Velké Británii diskutuje už od letošního srpna. Za zlomový bod, kdy už jejich kapacita naprosto nebude stačit a letecká doprava zkolabuje, odborníci stanovili rok 2030.
Věhlasný architekt lord Norman Foster, který je mimochodem autorem druhého největšího evropského stadionu ve Wembley, nabízí řešení kritické situace ve vybudování nového obřího letiště v ústí Temže.
Nové letiště v Londýně |
Letiště (Thames Hub) by mělo mít čtyři hlavní ranveje, každou dlouhou zhruba čtyři kilometry. Megahub má být v provozu nepřetržitě 24 hodin denně. Odbavit by se na něm mělo až 150 milionů pasažérů ročně, což je pro představu dvakrát víc než na dosavadním největším londýnském letišti Heathrow.
Letadla by měla přilétat ze severovýchodního směru, hlavně přes vodu, což by mělo minimalizovat počet domů ohrožených nadměrným hlukem.
Odvážný návrh Normana Fostera ale neřeší jen leteckou přepravu. Přímo pod letištěm má vyrůst několikaposchoďový nádražní uzel pro vysokorychlostní železnici, která spojí britskou metropoli s hlavními evropskými městy. Nádraží, které se stane nejvytíženějším v Británii, odbaví denně na 300 tisíc cestujících.
Návrhů na vznik letiště v ústí řeky Temže se objevilo v minulosti již několik, žádný ale nebyl dotažený do takové komplexnosti jako ten Fosterův.
Velkolepou Fosterovu vizi již podpořil londýnský starosta Boris Johnson a mnozí další. Našli se samozřejmě i odpůrci. Těm se zdá velmi nebezpečné, že letiště by se mělo stavět na území ostrova Grain, které je významným nalezištěm zemního plynu a je zde i jeho zásobárna a elektrárna.
Britský list Daily Mail cituje Normana Fostera, který všem skeptikům vzkazuje: "Pokud máme vybudovat moderní dopravní a energickou infrastrukturu, která bude Británii sloužit nejen v tomto století, ale i v těch dalších, musíme se inspirovat předvídavostí a politickou odvahou našich předků z 19. století. A pak se nám to může podařit."