Studie zkoumá osud šesti desítek dětí. Většinou se shromažďují v podchodech na Alexandrově náměstí, centru někdejší východní části Berlína. Asi třetina přitom není starší než 14 let, ale jsou mezi nimi i dospělí až do 27 roků. Typickým jevem berlínských dětí z ulice je jejich mobilita, a tak je často možné je potkat i na nádraží Zoologischer Garten v centru západní části metropole.
"Tento problém bude existovat vždy a nelze ho vytěsnit," soudí Alleweldtová. Proto se autoři především zasazují o to, aby mladí bez domova měli možnost se zdržovat třeba v chladném počasí v podchodech metra nebo jeho stanicích. 26 procent dotazovaných uvádí, že spí na ulici, někteří docházejí k rodičům, ostatní
přespávají v nuzných podmínkách u kamarádů.
Mladí bezdomovci téměř nevyužívají k nocování městských sociálních zařízení, protože naprostá většina z nich má i psy, s nimiž sociální pomoc nepočítá. Studie proto vyzývá město i k možnostem přespávání ve společnosti čtyřnohých přátel. Problémem je i to, že 80 procent z nich příležitostně užívá drogy a většina
pije pravidelně alkohol. Mnozí mají dluhy a prostředky si obvykle obstarávají žebráním.
Přesný počet dětí bez domova ani nelze pořádně zjistit, i když zemská vláda operuje číslem 3000. Někteří sociální pracovníci nevylučují, že jich je až 5000.
Autoři studie se především snaží dokázat, že se problém nedá řešit jen dohledem policie. Ta se zabývá pouze případy drobné kriminality dětských bezdomovců, jako jsou krádeže, odpor vůči policistům nebo opakované černé jízdy městkou dopravou.
