Ačkoli i v Čechách už má chodec na přechodu jistá práva, ještě se to nevžilo. V Bruselu, Gentu, Rotterdamu či Lucemburku to mají chodci v krvi už dávno, a nejen na přechodu. Jdou bez rozhlížení. Chodce tedy netřeba podceňovat, ale naopak
respektovat a hýčkat.
Země Beneluxu nepředstavují pro české turisty zvláštní nebezpečí, pokud přijedou s platným pasem a s razítkem dokládajícím okamžik vstupu do schengenského prostoru. Konzuláty v Bruselu i v Haagu velmi prosí, aby Češi při výjezdu na německé nebo rakouské hranici toto razítko důsledně vyžadovali, protože důkazní břemeno, že daná osoba nepobývá v zemi déle než povolených 90 dní, je jen a jen na ní.
Pokud razítko chybí, může následovat vyhoštění, nejednou okořeněné až desetiletým zákazem vstupu, zejména pokud se Čech přimotal do nějaké nehody, pranice či demonstrace. Stejně dobré je se do tří dnů po příjezdu policejně přihlásit - to se doporučuje zejména těm, kdo mají v úmyslu se nechat na černo zaměstnat. Hlavně studenti si v Beneluxu nejednou přivydělávají; pokud mají všechny papíry v pořádku, nehrozí jim víc než malé postrašení ze strany úřadů a ztráta onoho "zaměstnání".
V Antverpách byl nedávno zadržen Čech, který na trhu prodával dřevěné hračky. Nejenže neměl povolení k prodeji, ale poslední schengenské razítko v pase bylo staré dva roky. Marně se oháněl pojistkou sjednanou tři dny předtím v Praze - za pár hodin už seděl jako "persona non grata" v letadle do Ruzyně, vypráví česká
konzulka v Bruselu Ivana Vaněčková.
Podle konzulární referentky v Haagu Evy Sandtnerové by si Češi měli nechat zajít chuť na nakupování a převážení marihuanových "jointů" nakoupených zcela legálně v amsterodamských "coffee-shopech". To, co se smí v Nizozemsku, je zakázáno všude jinde a zvláště německá policie bdí. Nedávno při namátkové prohlídce českého autobusu našla balík marihuany. Když se k němu nikdo nepřihlásil, provedla potní testy. Jedna dívenka dopadla pozitivně - a zůstala v německé base, ačkoli tvrdila, že s balíčkem nemá nic společného. Stopy po kouření lze v potu
nalézt ještě za 48 hodin.
Do zemí Beneluxu se nesmí vozit - jako všude - víc než 200 kusů cigaret, určitý počet láhví alkoholu a podobně. Omezení platí také pro čerstvé maso. Peněz lze naopak přivézt neomezeně. Oba konzuláty upozorňují na pokuty - platí se hlavně za překročení povolené rychlosti (50-90-120), a to hodně. V Belgii se běžná pokuta za rychlost pohybuje kolem pěti až sedmi tisíc franků (o málo méně korun) a platit se musí na místě, jinak policie zadrží vozidlo. Rychlost do 140 kilometrů na dálnicích je víceméně tolerována, každý kilometr nad tuto hranici je však nemilosrdně započten. Ve městech se často měří rychlost v tunelech.
Na správné parkování jsou pedanti Holanďané - Belgičané pěstují poněkud laxnější přístup, zvláště k cizincům. Jako všude na světě se v aglomeracích navštěvovaných turisty daří kapsářům a zlodějíčkům. V Belgii si v poslední době našli novou zábavu, že okrádají zákazníky, kteří si zkoušejí oblečení v kabinách obchodních domů; vědí, že v trenkách nebo v podprsence je bude honit málokdo.
Belgickou specialitou je také car-jacking, při kterém bývá řidič čekající na červenou surově vyhozen z vozu; hrozí to hlavně movitým, nikoli majitelům starších škodovek. Všichni by však měli vědět, že i obyčejné autorádio láká k rozbití okna, jehož výměna přijde, pokud se nepočítá ztráta času a zkažená dovolená, na mnoho tisíc.
Obecnou platnost mají konzulární rady, aby turisté nenosili všechny peníze a doklady pohromadě; aby si pamatovali nebo měli napsáno číslo pasu; aby ztrátu pasu neprodleně hlásili policii; aby v případě zadržení vyžadovali styk se zastupitelským úřadem; aby si pokud možno sjednávali zdravotní připojištění, protože náklady na hospitalizaci jdou mnohdy do statisíců.
