„Správný“ fotograf používá jenom pevné objektivy, fotí v manuálním režimu do RAWu a nikdy nezmáčkne spoušť v poledne! Znáte tato pravidla? Myslíte, že bez nich nemáte šanci vyfotit na vašich cestách dobrou fotografii?
Pak vězte, že to není pravda. Focení je hlavně zábava a skvělou fotku nedělá to, že byla vyfocena nejdražším foťákem. Sepsal jsem z mého pohledu nejvážnější prohřešky proti neoficiální fotografické etiketě, kterých se dopouštím já i mnoho jiných. Hříchy, za které by vás možná vyloučili z klubu nebo v lepším případě přisoudili cejch amatéra, co nikdy nic pořádného nevyfotí. Nenechte se tedy rozhodit diskusemi „takyodborníků“ a najděte si svůj styl, který vám bude vyhovovat.
Náš článek je určen lidem s hlubším zájmem o fotografii a zaměřuje se především na fotografování na cestách – tedy především focení přírody, měst, street foto, krajiny, zvířat a rostlin a na klasické rodinné „dovolenkové“ focení dětí a rodiny. V prvním díle seriálu se soustředíme spíše na otázku vybavení, v pokračování potom probereme fotografické postupy.
Je nutný velký čip?
Tělo fotoaparátu je nejdůležitější a často nejdražší součástí vybavení fotografa. Jeho výběr ovlivní váš další fotografický život. Nejdůležitější součástí těla je záznamové zařízení, tedy čip. Současná mantra profíků přikazuje fotit plnoformátovou (tzv. full frame) zrcadlovkou, objevují se však první profi odvážlivci, kteří přezbrojují na full frame bezzrcadlovky.
Alternativou jsou také menší zrcadlovky i bezzrcadlovky s menším čipem, tzv. APS-C a k tomu všemu existují poměrně kvalitní kompakty a samozřejmě mobilní telefony. Kompakty a mobily se však v našem článku dále nebudeme zabývat, přestože i těmito přístroji lze pořídit kvalitní fotku.
V odborných článcích a diskusích se počítají pixely a zkoumají výřezy fotek pomalu pod mikroskopem. Je to nutné? Chcete to nejlepší, nebo se spokojíte s tím, co vám plně postačuje pro vaši práci?
Velké rozlišení fotky může být užitečné, například při zásadnějších úpravách v postprocesu, ale ruku na srdce – budete fotit na billboard nebo do alba? APS-C fotoaparáty i objektivy jsou menší, lehčí a levnější, do báglu se vám tak vejde více výbavy. S větším rozlišením roste i cena a rovněž stoupá nárok na datový prostor. Moje největší fotka byla zvětšená na rozměr několika metrů a byla přitom vyfocena na malý čip s rozlišením deset megapixelů.
Nepotřebujete super světelné objektivy
Druhou nejdůležitější součástí výbavy je objektiv. Zjednodušeně řečeno, limity a kvalita obrazu jsou dány optikou (tedy objektivem) a záznamovým médiem (tedy čipem). Touha po co nejsvětelnějších objektivech přivádí mnohé k zoufalství a co nejmenší clonové číslo stálo mnohé fotografy neskutečné peníze.
Nižší clonové číslo mimo jiné nabízí kreativně využít nízké hloubky ostrosti, to má smysl například u portrétní nebo sportovní fotografii. Význam světelných objektivů byl také velmi důležitý v době, kdy se fotilo na film (a nebylo snadné rychle změnit ISO) a neexistovaly objektivy se stabilizací obrazu. S nástupem digitálů a možností okamžitého zvýšení ISO si můžeme pomoci při nedostatečných světelných podmínkách, stabilizace vám zase pomůže udržet delší časy „z ruky“.
Žně v Bhútánu. Hodně světelné objektivy jsou drahé, ve skutečnosti ale málokdo využívá jejich potenciál. Tato fotografie je focena zoomem s clonou 4. Ostřeno je na obličej ženy, při cloně 4 je ostré i padající obilí, zatímco pozadí je rozmazané. S tímto efektem můžeme kreativně pracovat a dodat tak fotografiím jisté kouzlo.
Rozdíl pouhé jediné clony u světelnosti objektivu (například f2,8 versus f4) podle mých zkušeností nemá pro běžnou práci zásadní vliv, prodraží se vám příslušenství a budete se tahat s velkou obludou. Navíc je tu jedna podstatná otázka. Kolikrát ve skutečnosti clonu 2,8 využijete? Hloubka ostrosti je tak malá, že nepřipouští žádnou rezervu či sebemenší chybu a ostřit musíte opravdu naprosto přesně.
Moje rada? Nevyhazujte peníze za supersvětelné objektivy, pokud je opravdu nepotřebujete. Pokud pro svou práci chcete využít nízké clonové číslo, pořiďte si základní objektiv 50 mm, ty jsou velmi levné, lehké a malé.
Zoom či pevné ohnisko?
Kdo by neocenil variabilní možnosti zoomových objektivů oproti objektivům s pevnou ohniskovou vzdáleností, řeknete si. Chyba lávky! Odborník a šťoural má k zoomům zásadní výhrady a „skutečný fotograf“ by je nikdy nevzal do ruky. Skoro to někdy vypadá, že fotka pevným objektivem má v očích mnoha vyšší uměleckou hodnotu než kdyby tatáž fotka byla udělána zoomem.
Jsou obory fotografie, kde pevný objektiv má jasně navrch – například makrofotografie, portrét nebo klasická krajinářská fotografie. U reportážního a rodinného focení naopak určitě oceníte zoom.
Jak na kvalitní fotografii?Tipy a rady fotografům se také pravidelně objevují v rubrice našich kolegů z redakce Technet.cz. Přečtěte si například: - Šest jednoduchých rad, jak se okamžitě zlepšit ve focení - Dvanáct tipů pro parádní fotky s kompaktem - Jak vyfotit a složit dechberoucí panorama? Zvládne to každý - Fotografie stokrát jinak vytvoří nejlepší fotoeditační programy |
První základní výhrada proti zoomům je směrována na jejich slabší optické vlastnosti, zejména horší kresbu, nejrůznější optické vady a nižší světelnost. To vše je pravda, ovšem zásadněji horší vlastnosti mají dnes většinou už jen zoomy velmi levné nebo objektivy s velkým rozsahem, kde poměr krajních hodnot přesahuje 1:3. Kvalitní zoomy jsou jinak opticky srovnatelné s „pevnými skly“. Drobné vady jako například zkreslení lze odstranit jedním klikem softwarově a podle mě patří do výbavy profíka i amatéra.
Druhou výhradu proti zoomům vedou umělecké pohnutky. Konkrétně to, že „kazí“ kompoziční cítění fotografa. Podle této teze je potřeba nejprve nasadit pevný objektiv a potom hledat vhodné stanoviště pro dosažení ideální kompozice. Nic proti tomu, co vám brání nastavit ohnisko na zoomu dopředu a pak se dát do práce? Je však pravda, že mnoho majitelů zoomu s objektivy neumí pracovat a používají vlastně jen dvě krajní nastavení objektivu. Platí to i pro vás? Projděte si databanku vašich fotek a zjistěte z EXIF dat, jak na tom jste.
I vestavěný blesk je blesk
Říká se, že profesionální foťák se pozná podle toho, že nemá vestavěný blesk. Když něčemu něco chybí, tak je to vlastně lepší. Jeden recenzent takto zcela shodil skvělou zrcadlovku D800, kterou mám a jejíž vestavěný blesk jsem mnohokrát v nouzi využil. Ne vždy s sebou budete v horách nebo na pláži mít velký blesk a i malým bleskem se dá vypomoct, minimálně prosvětlit obličeje v protisvětle.
Lehké doblesknutí vestavěným bleskem prosvětlí obličej v protisvětle nebo v tvrdém poledním slunci.
Slabinou vestavěného blesku je malý výkon a nemožnost jeho světlo rozptýlit. Na jiný problém vestavěných blesků mám fintu. Při focení ultraširokoúhlým záběrem se dole na fotce může objevit stín od objektivu. Zkuste otočit foťák o 180° (blesk je nyní dole), stín by se tedy měl objevit nahoře. Pokud tam zakomponujete oblohu či větší volný prostor, tak máte vyhráno!
Nepotřebujete (vždycky) stativ
Stativ je ošemetná součást výbavy, stokrát ho budete vláčet zbytečně a pak jej jednou na výpravu do hor nevezmete a... Jako na potvoru by se zrovna teď hodil! Mohutný stativ je také jakýmsi poznávacím znamením profíků, správný borec z něj dokonce nikdy foťák nesundává a nosí jej přes rameno jako Chuck Norris zneškodněného bídáka. V případě potřeby s ním na Aljašce můžete zahánět medvědy nebo jej použít jako harpunu při lovu lososů.
Ne vždy je stativ bezpodmínečně potřeba, někdy stačí položit přístroj na kámen.
Ale teď vážně. Použití stativu skutečně vylepší kvalitu vašich fotek, zejména při nedostatečném osvětlení nebo focení teleobjektivem. Sportovní, astro a wildlife fotografové se bez něj neobejdou, jsou tu však další žánry, kde stativ může být spíše přítěží.
Mám sice stativ pořád nachystaný v autě, ale vadí mi jeho hmotnost a neskladnost na výpravách do přírody i fakt, že manipulace s ním mi významně zpomaluje celý proces focení.
Z těchto důvodů jsem si vypracoval systém, jak v nouzi stativ nahradit. První možností je vyšší ISO nebo zapnutí stabilizace. Mám vyzkoušeno, že se stabilizací bezpečně fotím ohniskem 16 mm až na 1/6 sekundy. Pokud toto nestačí, můžete využít menší stativy typu Gorilla nebo používat lehčí monopod, některé monopody jsou dokonce zakomponované do trekingových hůlek.
V nouzi pomůže opřít se o strom nebo si něčím podložit objektiv. Spoustu fotek jsem potom pořídil prostým položením foťáku na vhodné místo a exponováním samospouští s předsklopeným zrcátkem.
O autoroviFotograf a cestovatel Jan Hocek se zaměřuje na cestovatelskou fotografii, krajinu a reportáž; fotil na Antarktidě, na safari v Africe nebo z mořského kajaku v Polynésii. Své fotografie a články uveřejňuje kromě iDNES.cz v předních českých časopisech, fotí pro firmy nebo pro Czech Tourism. Je autorem řady autorských velkoformátových kalendářů a dvou fotografických knih „Nejhezčí túry světa“ a „Nejhezčí místa světa“. Jeho fotografie získala hlavní cenu v prestižní krajinářské soutěži „Štíty Viléma Heckela“. |
