Šanghaj není jako Brno. Netradiční pohled na život v čínské metropoli

aktualizováno 
Navštívit Šanghaj je něco jako jet na seznamovací kurz na škole. Probudí ve vás zvědavost, poznáte plno nového a nakouknete pod pokličku neznáma, celek vám však stále uniká. Šanghaj je dostatečně světová na to, abyste našli podobnosti s domovem, ale zároveň už dostatečně čínská na to, abyste si začali zvykat na nová pravidla.

Výhled na panorama města z Shanghai Tower | foto: Anna Barochovápro iDNES.cz

Do Šanghaje jsem přiletěla z Hongkongu a na plno věcí už jsem byla nachystaná. Přesto, když si cestou do metra projdete osmým bezpečnostním rámem u vstupu, začne vás to tak nějak štvát. Když přitom musíte pokaždé shazovat krosnu a vyndávat pití, tak už ten úsměv a politicky korektní vystupování taháte až z paty.

Snad nejhorší je, když si spletete východ a potřebujete se vrátit, abyste se ve spleti chodeb našli. Myslíte si, že to jde obejít? Myslíte špatně – hezky bezpečnostní kontrolou tam a zpátky… I když jste se otočili na patě prakticky hned za rámem.

Zdálo by se, že tomuto dozoru uniknete v autobusech. Rentgeny sice odbouráte, ale i tak vás hlídá decentní uniformovaný doprovod. O všudypřítomných kamerách není potřeba se zmiňovat.

Fotogalerie

Ale Čína v tomto směru sází na jednoduchou strategii – být vidět a demonstrovat svou sílu. A také náležitě prodat své úspěchy.

I proto tak v metru vidíte na panelech kromě reklam čas od času i sestřih videí, která ukazují, se kterým s velkých politiků se potkal čínský prezident.

Šanghaj jako Brno?

Když se ale proderete všemi bezpečnostními kontrolami, máte před sebou celou Šanghaj. A ta, navzdory všem poznámkám, co o ní leckdo utrousí, rozhodně stojí za návštěvu. Mě uchvátila natolik, že jsem v ní zůstala o několik dní déle, než jsem původně plánovala. Kamarád žijící v Hongkongu tvrdí, že Šanghaj je jako Brno. „V noci super, ale co tam chceš dělat přes den?“ Tož čtěte, děcka!

Celé město je protkané cyklistickými stezkami. Pro místní je to nejlepší doprava a věřím, že nejlepší. Toto stojí zato si víc nastudovat předem. Kdybych jela podruhé, bez kola bych v tom městě být nechtěla.

Historické jádro Šanghaje

Historické jádro Šanghaje

V daném čase jsem ale narážela na problém s absencí čínské kreditky a nebyla dostatečně důsledná při autorizaci. Ona totiž i ta aplikace na půjčení kola po vás bude chtít veškeré údaje, sken pasu a fotku v přesně daném rozlišení. Nenechte se odradit, když vám první nevezmou, tak jako já. Podle místních to chce dva tři pokusy, než to systém schroustá.

Tržiště manželů

Turistické „highlighty“ zatím stranou, pojďme se mrknout na parky. Jedním z fenoménů, který o víkendu stojí za to navštívit, je takzvaná svatební burza. Koná se každou sobotu ve zdejším People’s parku a jeho podstatou je ulovit ženicha nebo nevěstu. A to zpravidla pro potomka.

Tady se sází na staré dobré dohazovačství, takže park zaplní postarší maminky a tatínkové a nabízejí své potomky. Všechno má svůj styl, inzerát je vystavený na papíru připevněném na deštníku u cesty. Rozevřené deštníky tak lemují téměř všechny cesty v dané části parku. Nabízený ženich či nevěsta přitom často ani nemají tušení, co rodiče jejich jménem provádějí. Jenže tak to prostě funguje. Sobotu co sobotu lze v parku najít desítky inzerátů, kde se píše leccos – od výšky, váhy, přes pracovní kariéru až třeba po velikost úspor.

Svatební trh. Rodiče tu nabízejí k vážnému seznámení své děti, krátký inzerát...

Svatební trh. Rodiče tu nabízejí k vážnému seznámení své děti, krátký inzerát vždy připevní na deštník.

Nejmenší návštěvníci People’s Parku mohli nasednout rovnou do bagru s hrablem a...

Nejmenší návštěvníci People’s Parku mohli nasednout rovnou do bagru s hrablem a zkusit si, jaké to je hrabat písek.

V People’s Parku si ale užijete i klasickou zábavu. Můžete se tady projet na stařičké horské dráze nebo kolotoči a koupit si i nějaké sladkosti. Pro mě ale bylo největším tahákem pískoviště pro nejmenší. Zatímco u nás jsem zvyklá na děti s lopatičkami, tady nejmenší návštěvníci parku mohli nasednout rovnou do bagru s hrablem a zkusit si, jaké to je hrabat písek ve velkém.

Byl to jeden z mála momentů, kdy jsem zatoužila narodit se jako čínské dítě v Šanghaji. Když jsem totiž projevila zájem nastoupit do bagru já, dospělé osazenstvo už mimikou jasně naznačilo, že to není dobrý nápad.

Léčba pouliční kuchyní a fyzioterapií

V Šanghaj vám lehce vyhládne, ale máte štěstí, na hlad je to snad nejlepší místo v Číně. Zatímco v Hongkongu jsem se bála jíst na ulici a hodně bister mě už vzhledem odrazovalo, tady tomu bylo přesně naopak.

Vynikajícím pouličním pokrmem jsou například plněné knedlíčky. Ke snídani se často dávají bez náplně - takzvané mantou. Koupit se ale dají s rozličnými náplněmi, ať už masovými nebo zeleninovými. V otevřených stáncích se knedlíčky napařují v obřích bambusových pařácích naskládaných na sebe.

„Knedlíčkáren“ je v Šanghaji snad na tisíc, já jsem narazila na tu v ulici Jü-Jüan (YuYuan) kousek od zlatého chrámu Ťing-’an (Jing’an). Knedlíček tu vyjde na pár jüanů a sníst si ho můžete v nedalekém parku Ťing-’an. Když budete mít štěstí, můžete mít jídlo i s podívanou. V parcích v Číně to dost často žije a starší obyvatelé v nich kromě cvičení taiči předvádí sem tam i taneční vystoupení.

Vynikající pouliční věcí jsou plněné knedlíčky. Další typickou věcí ze stánku...

Vynikajícím pouličním jídlem jsou plněné knedlíčky. Další typickou věcí ze stánku jsou smažené tyčinky, které vzhledem i chutí připomínají španělské churros.

Další typickou věcí ze stánku jsou smažené tyčinky, které vzhledem i chutí připomínají španělské churros. Tady se to jmenuje jou-tchiao (youtiao) a není to tak sladké, ovšem na množství oleje je to to samé, jestli ne horší. Pokud to večer přeženete s místní pálenkou paj-ťiou (baijiu), kterou mají v každé večerce, jsou ale tato street foodová bistra záchrana. Dvě tři jou-tchiao se sójovým mlékem, které se tu prodává v balení trochu jako jogurt a slazené, vás postaví na nohy.

Alternativou pro ty, kdo neholdují sladkému, je ťien-ping (jianbing). To je něco mezi palačinkou a omeletou a je to plní je nakládanou zeleninou. V Číně je to tradiční snídaně, rozměry to dobře zasupluje i oběd. Ale pozor, je to dost návyková záležitost!

A když už jste v Šanghaji, měli byste zkusit i pedikúru a masáž. Většina provozoven těchto služeb je buď v luxusních centrech vyznačených na mapě a v průvodcích, nebo naopak v podnicích, které na první pohled vypadají jako lazebnictví pro tři místní tety.

Jednu z takových provozoven jsme díky doporučení našli nedaleko stanice Longde Road v ulici Cchao-jang (Caoyang Road). A byl to zážitek, na který se nezapomíná. Nejprve si sednete na stoličku zády k příslušné tetě. Ta vám promasíruje páteř až k hlavě a veškeré klouby protáhne mistrnými chvaty, kterých byste se v Česku dobrali maximálně u fyzioterapeuta v nemocnici. Postupně vám prokřupává kloub po kloubu a chvílemi přemýšlíte, jestli odejdete celí. Nohy máte zatím po kolena ve dřevěném džberu a inhalujete bylinky.

Šanghaj

Až potom si sednete pohodlně do křesla k „tetě“ čelem a začne úprava nohou, kde vám skalpelem odřeže nejen kůži, ale i nehty. Vypadá to děsivě, ale tihle lidí vědí, co dělají. Nakonec vám nohy ještě promasíruje až ke kolenům. Za celou proceduru přitom zaplatíte okolo 100 jüanů, což je v přepočtu asi tři sta korun. Pokud hodláte vzít Šanghaj „od podlahy“ a důkladně, toto rozhodně oceníte.

Turistické highlighty

Ale dost jídla a zábavy, je čas se věnovat turistickým místům, které prostě musíte navštívit. A těch není málo. Ze své návštěvy bych vypíchla tři – Pearl Tower, Bund a zahradu Jo známou pod názvem Yo Garden s přilehlou starobylou čtvrtí.

Na vyhlídkové Pearl Tower, která trochu připomíná torontskou „jehlu“, se můžete nejen pokochat panoramatem města, ale také si zkusit, jaké to je mít pod nohama skleněnou podlahu a 265 metrů ničeho. Zatímco já jsem po této atrakci s respektem a opatrností chodila, našli se tací, co tady točili rozjuchaná a hopsavá hudebně taneční videa.

Další z atrakcí, Observation desk, aneb když je pod vámi jen sklo a následně...

Další z atrakcí, Observation desk, aneb když je pod vámi jen sklo a následně 259 metrů.

Muzeum v přízemí Shanghai Tower a jedno z jeho dioramat

Muzeum v přízemí Shanghai Tower a jedno z jeho dioramat

I pro ne úplně zaryté fanoušky vyhlídek má ale Perla svůj poklad – zdejší historické muzeum. Mohu zodpovědně říct, že tak propracovaná dioramata jsem neviděla snad ani v New Yorku a způsob, kterým se tady přede mnou odvinula historie jednoho města, mě popravdě dost fascinoval. A to včetně jeho evropské kapitoly. Šanghaj totiž za britské koloniální nadvlády sloužila jako základna pro „bílé dobyvatele.“

To je ostatně vidět dodnes i v ulicích města, konkrétně ve druhé zmiňované neminutelné zastávce - v Bundu. Tato část nábřeží je doslova přecpaná budovami v honosném art deco stylu a upomíná dodnes na dobu, kdy zde sídlily evropské banky, obchodní společnosti a právě sem se stahovala evropská enkláva. Po nástupu komunistů k moci zchátrala, zašlá sláva se jí vrátila až v roce v roce 2010, kdy se tady konalo Expo.

V Bundu ale uvidíte i to nejmodernější z Číny, přímo za řekou je totiž část plná mrakodrapů a nových budov. Včetně právě zmíněné Pearl Tower.

Místo, kde se zrodila čínská komunistická strana - v poměrně nenápadné budově...

Místo, kde se zrodila čínská komunistická strana - v poměrně nenápadné budově ve čtvrti Sin-tchien-ti (Xintiandi), která má nejvíc evropský ráz z celého města.

Večer v Bundu. Sem se v 1. polovině 20. století stahovali cizinci z celého...

Večer v Bundu. Sem se v 1. polovině 20. století stahovali cizinci z celého města, bylo to jejich centrum i se zastupitelskými úřady a bankami. Celé je to ve stylu art deco.

Pokud by vám evropská zastávka v Bundu přišla málo, je tu Sin-tchien-ti (Xintiandi), takzvaná „ šanghajská malá Evropa“. Když tak procházíte jejími uličkami, máte pocit, že za rohem na vás konečně čeká nápojový lístek nebo vývěsní štít v latince. Paradoxně ale právě tady najdete i jednu hodně důležitou budovu čínských dějin. A to konkrétně místo, kde vznikla a poprvé zasedala čínská komunistická strana.

Poslední cíl, kam turista musí, nás zase vrátí do historie, tentokrát ale čínské. Samotná stará část okolo Yo Garden disponuje křivolakými úzkými uličkami, sem tam chrámem a řadou obchůdků se vším možným. Je tak trochu s podivem, když vás zrovna na tomto místě praští do očí logo McDonald’s nebo Starbucks. V zahradě pak rozhodně nečekejte klid a mír a šanci na tichou relaxaci, spíš nekončící davy turistů, kteří se pokoušejí odlovit tu nejlepší fotku u mnoha jezírek a v řadě zákoutí.

Zkrátka „instagrammable place“ každým coulem. Tedy až se vrátíte domů a na ty instagramy a jiné sociální sítě se jednoduše dostanete…

Autoři:
  • Nejčtenější

Tajemství Sovích hor. Tady nacisti údajně vyráběli létající talíře

Hory na sever od Náchoda jsou už dlouho v hledáčku vojenských expertů z řady zemí. Ale cesta sem je hodně zajímavá i...

Megalomanská Dubaj roste budoucnosti navzdory. Identitu však stále hledá

Dubaj je město jednadvacátého století. Během několika desetiletí se z malé osady v poušti stala hypermoderní...

VIDEO: Tak to bylo těsné. Loď Braemar zdolala Korintský průplav

Je to doposud největší a nejdelší loď, která touto uměle vytvořenou úžinou proplula. A moc prostoru přitom neměla....

Nejtěžší trek světa pokračuje. Snowman nás vede do liduprázdného Himálaje

Mezi vyznavači trekkingu má Snowman trek legendární pověst nejtěžší světové túry. Na téměř měsíc dlouhé trase...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Premium

Tisíciletou vodu zkrotí nový přeliv. Úpravy Orlíku budou stát 1,5 miliardy

Před týdnem šest, nyní už sedm metrů vody chybí do loňské úrovně hladiny v orlické vodní nádrži. Od roku 2015, kdy...

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

  • Další z rubriky
Premium

Příběh blázna se psem. Z Česka ho vyhnaly faleš a prázdnota

Pořad Honzy Drobného "Chlap bídná, nádoba hříšná" pro mne byl jedním z nejzajímavějších kulturních zážitků poslední...

VIDEO: Tak to bylo těsné. Loď Braemar zdolala Korintský průplav

Je to doposud největší a nejdelší loď, která touto uměle vytvořenou úžinou proplula. A moc prostoru přitom neměla....

Neznámé maďarské pohoří Börzsöny je maďarským klenotem podzimu

Nekonečné listnaté lesy, které na podzim hrají krásnými barvami, a také docela členitá krajina – taková je vrchovina...

Tajemství Sovích hor. Tady nacisti údajně vyráběli létající talíře

Hory na sever od Náchoda jsou už dlouho v hledáčku vojenských expertů z řady zemí. Ale cesta sem je hodně zajímavá i...

Najdete na iDNES.cz