Tropical Islands je takové „kryté moře“ v kombinaci s akvaparkem v obřím hangáru. Byli jsme tam už jednou asi před pěti lety a je fakt, že už tehdy z toho byla posádka nadšená. Tak proč to nezkusit znovu. K výpravě jsem jako bonus dostal ještě dva spolužáky mého syna, prý aby byla větší zábava. No, jak pro koho.
Vstupenky se dají online pořídit přímo přes webové stránky Tropical Islands. Vidíte přehledně všechny dostupné slevy, kombinace, zvýhodnění a hlavně volné termíny. Když to šikovně namícháte, můžete i dost ušetřit. Pamatuji si, že při první návštěvě jsme si s kamarádem půjčovali děti, protože rodinná vstupenka umožňuje vstup dvěma dospělým a až třem dětem do jedenácti let. Kamarád byl sám s dcerou, my byli dva dospělí se dvěma dětmi. Vzali jsme jeho dítě do naší tlupy a prošli na rodinnou vstupenku, zatímco jemu stačilo koupit jeden dospělácký vstup.
Za těch pět let ještě stihla koruna vůči euru o tři koruny posílit, takže i přes zdražení vstupného je cena v podstatě stejná. Dospělý bez úlev zaplatí 42,90 eura (1 025 Kč) a školou povinné dítě nad 12 let to má za 32,90 eura (790 Kč). Když vezmete, že denní vstupenka vám platí od 8 hodin od rána do 23:30, můžete se ve vodě plácat teoretických 15 hodin a ještě stihnete proběhnout šatnou. To vás v Čechách dávno vyvedou, nebo při odchodu stáhnou z kůže na doplatku.
Kromě délky denního vstupu je další nespornou výhodou teplota vody. Když byly děti menší, vždycky jsme řešili, že jim nakonec byla v každém bazénu zima. To tady nehrozí. Teplota vody atakující 32 stupňů je asi největší výhoda Tropical Islands. Je tam prostě vedro. Ani ty nejhubenější dětičky se tady po hodinách ve vodě neklepou jako ratlíci. Teplota vzduchu se uvnitř hangáru pohybuje kolem 26 stupňů, a když máte kliku na počasí a skrz obal hangáru pere zimní slunce, máte opravdu intenzivní pocit tepla i po opuštění bazénu.
Na telefonu stačí u vstupu ukázat elektronické vstupenky a dostanete na ruku náramek s čipem, který zároveň otevírá vaši skříňku v šatně a platíte s ním i veškerou útratu v restauracích nebo za využití doprovodných atrakcí. Při odchodu zaplatíte celkovou útratu v automatu platební kartou. Čipy jsou ve dvou barvách – modré jsou pro dospělé a zelené pro děti do dvanácti let. Zelenými nic nezaplatíte a taky se nic nestane, když ho dítě někde zapomene. U modrých je to horší. Trochu nás vytrestalo, že děti nad dvanáct let už dostávají modrou verzi. Jeden z kluků totiž náramek někde ztratil a netušil kde. Pak je určitě dobré zajít hned na informace a ztrátu nahlásit. Ochotné asistentky ztracený náramek softwarově zablokují a vám se pak nestane, že si na váš náramek někdo zajde na oběd nebo na pivo.
Vzhledem k tomu, že celý obří areál je vlastně hermeticky uzavřený a pod kamerami, není pravděpodobné, že by k nějakému zneužití mohlo dojít. Ale nikdy nevíte. Taky se nám stalo, že syn zapomněl mobil v restauraci, kde jsme byli na hranolkách. Když jsme se pro něj za deset minut vrátili, už tam nebyl. Po chvíli hledání jsme opět vyrazili k informačnímu centru, jestli ho tam třeba někdo nepřinesl. A ono jo – o pár minut dřív ho tam zanesl nějaký Polák. Děkujeme!
Za těch pět let se tu pár věcí změnilo. Především brutálně zhoustla vegetace, palmy se vytáhly a všechna ta exotická křoviska nabrala na rozměrech do všech stran. Celkově tvoří tropický prales přes padesát tisíc rostlin a šest set různých druhů dřevin, palem a mangrove. Okrasní kapři v jezírkách už vypadají jako malé velryby a barevné ptactvo se přestalo bát lidí. Dětský koutek se přestěhoval na pravou stranu laguny a na jeho místě jsou velké kombinované skluzavky s tobogány. Přibylo lehátek, pergol k odpočinku a rozrostla se i venkovní část zvaná Amazonia. Ta je celoročně otevřená a dostanete se do ní pohodlně chodbou přímo z vyhřátého hangáru.
Konstrukce a rozměry té obří bubliny jsou monumentální. Když ležíte na lehátku, pořád sledujete tu výšku, žebříky po stranách, titěrné opraváře čehosi sto metrů nad vámi, gigantická topná tělesa, obří světla. A to jsme nikdo ještě neviděli technologické zázemí, které je pod zemí. Prohlíželi jsme si jen technický tunel vedoucí do podzemí, kam hravě zajede menší kamion.
Hangár měří na délku 360 metrů a široký je 210. Nezdá se to, ale chytré hodinky spočítaly, že jsme do odjezdu nachodili po areálu neuvěřitelných osm kilometrů. Výška 107 metrů je tak naddimenzovaná, že si za poplatek můžete celý hangár proletět balónem. Ostatně volnočasových aktivit je tu pro děti i dospělé také dost – od minigolfu přes herničky, divadlo, autodrom, minivláček, naučné stezky, mini zoo, terária až po množství barů a restaurací. Kdo má náladu, může se tu ubytovat na víc dní. Přespat se dá jak na lehátku, tak ve stanech či designových domech v různém stylu. Každopádně nocleh už vyjde na celkem do peněz.
Největším lákadlem podle zájmu návštěvníků je soustava až 27 metrů vysokých tobogánů a venkovní 250 metrů dlouhá divoká řeka. Asi dva metry širokým korytem se valí pod tlakem čerpadel hnaná voda, která v mazaně projektovaných zatáčkách a výškových stupních vytváří pěnivé válce divoké vody. Když to vidíte ze břehu, je to celkem kalup. Jakmile jedete s proudem, je to paráda. Plavčíci u vstupu do koryta hlídají, aby se tam nedostaly děti mladší osmi let. Přeci jen je to fyzicky i psychicky náročnější, a pokud by si to nějaké dítě v půlce rozmyslelo, už není cesty zpět a musí dojet až dolu.
Opravdu je všechno dokonalé?
Ale abychom nepěli jen chválu, tak si musíme postesknout, že jsme přijeli zrovna v době, kdy probíhala oprava největší soustavy tobogánů, kterými Tropical Islands disponují. To se při rezervaci nedozvíte. Nesvezli jsme se tedy na 27 metrů vysoké skluzavce, kde rychlost při jízdě atakuje až 70 kilometrů. Přišli jsme i o klasickou skluzavku, kam si sedne třeba deset lidí vedle sebe a jedou.
U vstupu do areálu nikdo nekontroluje, jestli si dovnitř nesete nějaké jídlo. Ale ať si s sebou vezmete cokoli, stejně ještě dost utratíte – ceny jsou tu spíš vyšší. Například malá pizza vás vyjde na sedm eur (170 Kč), větší až na 11 (265 Kč). Asi největší přešlap byl nákup půl litru perlivé vody za čtyři eura (95 Kč). Pivo je nic moc a stojí pět eur (120 Kč). Nejvděčnější jsou hranolky, kterých dostanete za 4,50 eura (110 Kč) vrchovatý talíř. Kečup nebo tatarku si pumpujete sami, podle potřeby, což dětem zvedlo náladu.
Při procházení tropickým pralesem jsme na cestičkách našli několik mrtvých švábů. Čech, který s rodinou spal ve stanu, nám říkal, že je vyháněli celou noc. Celý biotop totiž funguje přísně bez použití chemie. K hubení takovýchto škůdců jsou tu nasazeni jejich přirození nepřátelé – jako v přírodě.
Parkoviště, které je nejblíž vchodu, je nově zpoplatněno. Za závoru se dostanete za pět eur (120 Kč) na den. Není to nic zásadního, ale věřte, že s hromadou tašek, mokrou hlavou a po 15 hodinách ve třiceti stupních se vám nebude chtít ploužit se mrazivou nocí k autu na druhé straně parku. A to nepočítám brblání unavených dětí.