Není to žádná nuda pláž, už proto, že nejčastěji zde nošený oděv připomíná slušivý frak. Pyšní se jím tučňáci brýloví, zdejší kriticky ohrožený druh jihoafrických tučňáků. Hnízdí jich tu několik tisícovek a díky nim je na Boulders Beach opravdu živo.
Autor: Olga Ernst, Creative Commons
V zátočinách mezi žulovými balvany, chráněnými před příbojem, si můžete splnit sny, které se i v zoologické zahradě zdají nedosažitelné: koupání s tučňáky! Jen pozor, tato pláž je jejich a nacházíte se v pro ně zřízené chráněné oblasti. Takže nekrmit, nesahat.
Autor: Octagon, Creative Commons
Pláž Boulders Beach se nachází na Kapském poloostrově v jihoafrickém Simon’s Town, jižní části Kapského Města. A je součástí národního parku Stolová hora. Vstupné se tu platí extra, ale ty tři stovky za dospěláka a poloviční cena za dítě rozhodně za takový zážitek stojí.
Autor: Octagon, Creative Commons
Sicilské pobřeží má hodně co nabídnout, takže se dá odtušit, že jestli si nějaká pláž nechá říkat „Perla Jónského moře“, musí to opravdu stát za to. A pohádková Isola Bella vaše vysoká očekávání skutečně nezklame.
Autor: Solomonn Levi, Creative Commons
Nachází se nedaleko Taorminy a nad jinými vyniká křišťálově čistou vodou. A také malým ostrovem, který je současně přírodní rezervací. Se souší a pláží je ten ostrůvek – který byl až do roku 1990 soukromým majetkem a nepřístupný – propojen úzkou písečnou šíjí.
Autor: Solomonn Levi, Creative Commons
Ikonická scenérie Isola Bella zahrnuje oblázkovou zátoku s křišťálově čistou vodou, skalnaté pobřeží a zelení porostlý ostrov s vilkou. Přidejte k tomu několik mořských jeskyní vyhloubených příbojem a výhledy na antické památky a máte pohlednici z dokonalé dovolené u moře.
Autor: Solomonn Levi, Creative Commons
Teplota vody tu ani v létě nepřesahuje 16 stupňů Celsia, a proto se koupání zde mění na zážitek pro skalní otužilce. Důvodem, proč je Severním mořem omývaná Bamburgh Beach vedená mezi nejunikátnější plážemi světa, je prý její dramatická scenérie.
Autor: Profimedia.cz
Temná silueta hradu Bamburgh, ostře se rýsující se proti horizontu, působí až zlověstně. K procházce po pláži, nad kterou to docela profukuje, to ale dělá mimořádný zážitek. Pořád vyhlížíte k obzoru a čekáte, kdy kolem vás prosviští družina královských zbrojnošů.
Autor: Profimedia.cz
Kamenné výchozy skalisek a vlnami vyplavené chuchvalce řas jsou plné mořského života. K tomu vyniká divoká přírodní pláž s písčinami hejny papuchalků kroužících nad hlavou. Toužíte-li napsat historický román, první kapitolu klidně můžete zasadit sem.
Autor: Pauline E, Creative Commons
Že pláže umí být písečné? A že když je toho písku víc a fouká, utváří se z něj duny? Nic překvapivého. V případě michiganského parku je ovšem ten duno-tvorný efekt písku jako po steroidech. V lokalitě Sleeping Bear narazíte na přesypy, které se tyčí 142 metrů do výšek nad vodní hladinou.
Autor: Bcgood1973, Creative Commons
Ani tady to na koupání moc nadějně nevypadá, přestože zdejší pláže dosahují dohromady délky prý až šestapadesáti kilometrů. V hlavní roli jsou tu ale písečné duny a procházky po nich. Scenérii dotváří selská stavení z počátku 19. století a maják.
Autor: Profimedia.cz
Spíš než ploutve a šnorchl si připravte piknikový koš. Při procházce mezi vysokými písečnými dunami, písečnými plážemi a lesy, které se pokouší pokořit písek, rychle vytráví. Pokud by vás výhled na písčiny omrzel, můžete navštívit i dva neobydlené ostrovy Manitou na obzoru. Severní a Jižní.
Autor: MSwierenga, Creative Commons
Nekonečné písečné duny a krystalově průzračné laguny, to vše na hranicích nejrozlehlejšího deštného pralesa na světě? Brazilský národní park, Parque Nacional dos Lençóis Maranhenses, právě na tom staví svoji světovou proslulost.
Autor: Profimedia.cz
Sladkovodní laguny, které se v období dešťů zaplní vodou, působí vedle smaragdové zeleně okraje Amazonského pralesa neskutečně. Že je tento jev považován za jeden nejpozoruhodnějších přírodních úkazů, o tom svědčí i jeho zápis na listinu světového dědictví UNESCO.
Autor: Matheus Hobold Sovernigo, Creative Commons
Nápadně bílým dunám se tu říká „Prostěradla z Maranhãa“. Kromě nich ale park o rozloze 155 000 hektarů zahrnuje sedmdesát kilometrů pobřeží, které při úsvitu či západu slunce působí fantasticky. Za návštěvu stojí i mimo období dešťů.
Autor: Profimedia.cz
Jaká je teplota vzduchu a mořské vody? Na tom tady, na Novém Zélandu, úplně nesejde. Fenomenální Hot Water Beach, usazená jižně od Mercury Bay, si totiž přitápí sama pod sebou. A to opravdu vydatně. Ze dvojice podzemních trhlin tu vyvěrá voda ohřátá až na 64 stupňů Celsia.
Autor: Follash, Creative Commons
Podzemní horké prameny tu vyvěrají z písků, hezky na rozhraní mezi zónou přílivu a odlivu. Pro návštěvníky pláže je to jasný geotermální signál k tomu, aby si tu hloubili vlastní jezírka a vyhřívané vířivky.
Autor: Steve & Jem Copley, Creative Commons
Voda naproti pláži je považována za ne úplně bezpečnou. Ostrá skaliska, silné proudy, velké vlny. Ale kdo by se do takového moře vůbec pokoušel dostat, když si s kbelíčkem a lopatičkou může vytvořit to nejpohodovější pohovení.
Autor: Profimedia.cz
Pojmenovat nějakou malebnou lagunu s plážemi „Zátoka komárů“, to je z hlediska rozvoje cestovního ruchu dost netaktické. Nejspíš proto se tak aktivně nyní v Portoriku snaží upozornit i na další rysy, jimiž zátoka na ostrově Vieques vyniká.
Autor: Profimedia.cz
A je fakt, že Mosquito Bay u jižního pobřeží Vieques má kromě komárů rozhodně ještě co nabídnout. Platí totiž za nejjasnější bioluminiscenční zátoku na celém světě. Voda se tu jen hemží malými obrněnkami, dinoflageláty, které si bez mikroskopu neprohlédnete.
Autor: Profimedia.cz
Mikroskop tu v noci potřebovat nebudete. Když totiž ty tvorečky vyrušíte, podráždění začnou světélkovat. Modře. Pomalá noční plavba na kajaku tak působí, jako byste pluli v láhvi daiquiri. V Portoriku teď pro toto zázračné místo razí nový název, Bahía Bioluminiscente. Zní to lépe než komáři.
Autor: Profimedia.cz
Písčitá pláž, na které se dá zakopnout o černé sopečné kameny. Je tu až příliš větrno, pobřeží je vystavené rozmarům moře. A těch pár palem na souši tu tropickou krásu neudělá. Tak proč že je pláž Anakena tak mimořádná? Kvůli přítomnosti „pánů v kloboucích“, soch Moai.
Autor: LBM1948, Creative Commons
Anakena je písčitá pláž na severním pobřeží Velikonočního ostrova, jedna z částí Národního parku Rapa Nui. Podle legend je místem, kde přistály dvě kánoe prvních polynéských osadníků vedených Hotu Matu’ou.
Autor: LBM1948, Creative Commons
Sem, na Velikonoční ostrov, se zkrátka nejezdí kvůli koupání. Zdejší pláž je odrazem tajemné historie, domorodé kultury a připomínek dávných časů, které jsou dodnes zdrojem spousty záhad a nezodpovězených otázek.
Autor: Dennis G. Jarvis , Creative Commons
Čas pobytu tu odměřuje doba mezi přílivem a odlivem. A dodržet přesný termín k vyklizení pláže je otázkou života a smrti. Kanadská lokalita Hopewell Rocks je známá nejvyššími přílivy na světě, a tak se zdejší krajina před očima neustále proměňuje.
Autor: Profimedia.cz
U Hopewell Rocks v kanadské zátoce Fundy je jedno z nejvyšších vzdutí, rozdílů mezi výškou hladiny mezi přílivem a odlivem, na světě. Dosahuje tu až šestnácti metrů. Tady si s kulisou hučící vody uvědomíte sílu oceánu.
Autor: Andrea Schaffer, Creative Commons
Jednou se tu procházíte po mořském dně, podruhé tu samou trasu brázdí kajaky. Obří skalní útvary, připomínající květináče porostlé zelení, byly po tisíce let modelovány vodou. Při odlivu se k nim dostanete pěšky, při přílivu se tyčí jako malé ostrovy na hladině. Ten kontrast je ohromující.
Autor: Jiaqian AirplaneFan, Creative Commons
Vyslovit na první pokus správně Waiʻanapanapa snadné není, a tak si vypomůžeme překladem. Znamená to „Třpytivá sladká voda“. A to jméno je vztažené ke státnímu parku, který najdeme na havajském Maui. Chráněné území je malé, jen půl kilometru čtverečního, a zdejší pláž ještě menší.
Autor: dronepicr, Creative Commons
Co ovšem Waiʻanapanapa nemá do velikosti, to dohání na efektu. Černý hrubozrnný písek pod nohama, vlny tříštící se o útesy a krajina, která působí jako z jiného světa. Syrově, divoce. Rajská zeleň z pobřeží se tu setkává s územím připomínajícím sopečnou destrukci.
Autor: schuss42, Creative Commons
Některé lávové tunely je možné prozkoumat, stejně jako blízká jezírka se sladkou vodou. Jejich zajímavostí je, že se několikrát do roka zbarví do červena kvůli malým krevetkám. Místní pověst praví, že se jedná o krev Popoaleae, princezny, která byla zavražděna svým manželem, náčelníkem Ka’akeou.
Autor: Profimedia.cz
Jaká je převažující barva pláží? Většinou vám na mysli vytanou odstíny písčitě žluté anebo karibské bílé, lemované kokosovými palmami. Znalci by možná zmínili pláže s černým pískem. Ale havajská Papakōlea je zelená. Její pokryv totiž vytváří ohlazené olivíny. Polodrahokamy.
Autor: Pedro Szekely, Creative Commons
Na světě existují jen dvě takové pláže se zeleným pískem a Papakōlea nacházející se poblíž South Point v okrese Kaʻū na Havaji je z nich přeci jen o cosi přístupnější. Svou charakteristickou barvu získává z písku pocházejícího z nedalekého erodovaného sopečného kužele.
Autor: Wilson44691, Creative Commons
Ačkoli se tyto drobné krystaly nakonec rozloží vlivem povětrnostních vlivů a chemickým působením mořské vody, eroze tufového prstence zatím zajišťuje stálý přísun zeleného písku. Jednou se ta zásoba vyčerpá a pak bude mít Papakōlea stejnou barvu jako ostatní pláže světa.
Autor: Natarajanganesan, Creative Commons
A když už jsme u barevných anomálií pláží, nemůžeme vynechat ani poslední lokalitu ze seznamu „one-of-a-kind“, tedy jedinečných pláží sestavených největší cestovatelskou online platformou TripAdvisor. Tím posledním úlovkem je The Bay of Fires. Zátoka ohňů v Tasmánii.
Autor: Diego Delso , Creative Commons
Najdeme ji na severovýchodním pobřeží Tasmánie, mezi Binalong a Eddystone Point. Tady si prý před 253 lety povšiml kapitán Tobias Furneaux ohňů na pobřeží, které zapálili rozezlení domorodci. A proto se tu rozhodl nekotvit. O kráse zdejšího pobřeží se tak ještě hezkých pár let nikdo neměl dozvědět.
Autor: andy hos, Creative Commons
Zátoka ohňů je oblastí pláží s bílým pískem, průzračně čistou modrou vodou a příbojem ohlazenými skalisky, které jsou porostlé „ohnivě“ oranžovým lišejníkem. Ten vyvolává dojem, že výstražné ohně domorodců tu pořád hoří dál. I když je pláž součástí národního parku Mount William, koupat se tu můžete.
Autor: Profimedia.cz
Kolik je na světě pláží? Přesného čísla bychom se asi nikdy nedopočítali. Ovšem ty následující jsou nezapomenutelné. Vyčnívají z průměru, jsou naprosto jedinečné, unikátní. Zpravidla proto, že se s nimi pojí nějaký originální a jinde nevídaný zážitek. Světélkují v noci, například. Anebo po nich běhají tučňáci.
Autor: Getty Images
Seznam „one-of-a-kind“, tedy jedinečných pláží, sestavil TripAdvisor. Představuje výběr světově nejpozoruhodnějších pláží, které vynikají něčím neobvyklým. Ať už jde o unikátní geologii, barvu písku nebo historii. Nejde zpravidla o klasické pláže k lenošení, ale místa s nezapomenutelnou atmosférou.
Autor: Aubron Jules, Creative Commons
