zavřít
1 / 32
náhledy
Uprostřed členité kulisy vyprahlého krasu působí Trebinje jako zjevení. Bujná subtropická vegetace tamních parků i zahrad svůdně voní Středomořím, z kamenných hradeb starého města čiší šarm Dubrovníku. Osmanskou éru pak připomíná orientální kolorit i výjimečné technické dědictví.
Autor: oggy42 / 500px, Getty Images
Kořeny vývoje města sahají zřejmě do 10. století, neboť kusé byzantské prameny se zmiňují o slovanském knížectví Travunija. Již roku 1022 sídlil v Trebinji katolický biskup. Poté se oblast stala epicentrem střetu zájmu vladařů přilehlých srbských zemí, bosenského království i odštěpené Hercegoviny.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Svěží prvek, který alespoň pocitově uleví za horkých letních veder, představuje řeka Trebišnjica. Její modravý tok učinil z Trebinje vlahou oázu.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Do historického jádra Trebinje se pořád vstupuje dvojicí městských bran. Původně se okolo hradeb ještě vinul vodní příkop. Místní ale kanál v minulém století zasypali, protože poskytoval živnou líheň komárům. Tenkrát ještě Trebinje sužovala malárie.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
K nynějšímu rázu starého centra pomohla radikální přestavba z počátku 18. století, kdy se proměnilo na tureckou pevnost. Trebinje pak chránilo Hercegovinu před vpády Benátčanů, kteří v té době ovládali Boku Kotorskou.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Podmanivou tvář starého města zformovaly prvky Středomoří i Balkánu. V regionálním cestovním ruchu se Trebinje už zařadilo ke stálicím. Nejvíce návštěvníků sem putuje ze Srbska. Ceny ubytování i služeb se drží velmi přijatelné úrovně.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Labyrint stinných uliček rezonuje atmosférou klasického sídla na jadranském pobřeží. Ostatně do Dubrovníku je to necelých čtyřicet kilometrů jízdy.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
V minulosti zde působili stavitelští mistři z Dubrovnické republiky, jež pragmaticky udržovala výborné vztahy se svými osmanskými sousedy, což přinášelo užitek oběma stranám.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Pevnostní komplex zahrnoval i dvojici mešit. Během války a etnických čistek byly obě svatyně zničeny. Po ní se dočkaly kompletní obnovy. Trebinje tvoří součást entity Republiky srbské a i před válkou tam převládali Srbové.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Symbolem rakousko-uherské správy a ikonou centra se staly vysoké platany. Stáří stromů přesahuje 120 let. Jednoduchý kostel opodál vůbec nenasvědčuje, že náleží mezi katedrály, ačkoli je hlavním chrámem nejstarší katolické diecéze na území Bosny a Hercegoviny.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Kromě oblíbené kavárny, kam se za stolky v příjemném stínu vtěsná až 500 hostů, se pod platany našlo místo i pro typický balkánský trh.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Trebinje se často považuje za menšího příbuzného kultovního Mostaru. A ani tady nechybí elegantní most. Ten zdejší slouží pocestným od roku 1574. Mecenášem stavby byl legendární vezír Mehmed-paša Sokolović. Prvním výběrčím mýta se prý stal jistý Arslan-aga, proto most získal pojmenování Arslanagića most.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Roku 1993, kdy Hercegovina tonula ve válce, byl most přejmenován na Perovića most. Nyní se užívají oba názvy. Původně se most klenul několik kilometrů dál proti proudu, ale za bývalé Jugoslávie ho kvůli přehradě demontovali a následně opětovně zkompletovali na nynějším místě.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
U příjemné promenády, která po nábřeží Trebišnjice směřuje k Arslanagića mostu, spatříme záhadné dřevěné kolo. Jedná se unikátní technické dědictví Orientu. Místní kola označují termínem „dolap“. To na promenádě je však okrasnou replikou.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Mamutí kola přiváděla říční vodu do zavlažovacích kanálů. Traduje se, že první dřevěný dolap na Trebišnjici zbudoval v 18. století Mujaga Hadžihasanović, který se s nimi setkal v Egyptě, kde se zastavil během poutě do Mekky. Obří kola, která efektivně využívala vodu z Nilu, ho prý fascinovala natolik, že tamní zavlažovací systém zavedl ve svém rodném kraji.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Největší zavlažovací kola ale najdeme v Sýrii či Iráku, objevují se také na Iberském poloostrově. U Trebinje se starý orientální způsob zavlažování udržel takřka do nynějška, proto většina kol je soudobá a po nutných opravách možná i funkční.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Řetěz jezů s vodními koly vroubí několikakilometrový úsek řeky západně od města. V pozdním odpoledni u nich vládne božský klid, zatímco gigantický shopping park vedle za silnicí praská pod návalem zákazníků z Černé Hory a Chorvatska, kteří lační po levných nákupech.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Vysoko nad městem se lesknou kříže pravoslavného chrámu Hercegovinská Gračanica. I přes historický vzhled jde o novostavbu, která věřícím otevřela bránu počátkem tohoto století. Stavitelé kostela se inspirovali architekturou klášterního chrámu v Gračanici na Kosovu.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Na místech Hercegovinské Gračanice se ve středověku nacházel malý kostelík. Nyní se odtud otevírá krásný pohled na město, přilehlé hory i krasovou kotlinu Popovo polje. A v neděli se šumění větru na prostorné terase prolíná s tlumenou ozvěnou zpívané liturgice, která se nese z nitra chrámu.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Porovnání s Mostarem nejlépe vynikne z ptačí perspektivy. Naproti se majestátně vypíná vrch Leotar, jenž dosahuje výšky 1 229 metrů. Blízké nehostinné hory pak tají pozůstatky pevností z období rakousko-uherské monarchie, které střežily horkou hranici s Černou Horou. Drsný život tamních posádek byl na hony vzdálen noblese vídeňských valčíků.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Novobyzantský sloh Hercegovinské Gračanice je tu cizorodý prvek. Tradiční stavitelství v okolí Trebinje silně ovlivnila Dalmácie. Proto se místní starobylé kostelíky podobají venkovským svatyním, jaké známe od Jadranu, byť na jihovýchodě Hercegoviny slouží zejména ortodoxním křesťanům. Hezkou ukázka se ukrývá na městském hřbitově.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Pár minut od magistrály na okraji příměstské osady Mostaći zase šedivě září pitoreskní kostelík svaté Petky. Ten reprezentuje autentickou Hercegovinu. Kostel pravděpodobně vzniknul v 18. století a za tu dobu už pomalu připomíná evokuje útesy blízkého krasu.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Ani islámské svatyně nevybočují z řady. I ony se pokorně drží skromných dimenzí, organicky se propojily s krajinou a úplně jim chybí pyšná okázalost. Na předměstí Donje Čičevo - Dživar se ve stínu sosen i cypřišů schovává mešita, jež se honosí nejnižším minaretem Hercegoviny.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Němé svědectví bouřlivých turbulencí podává nenápadná mešita v osadě Župa před černohorskou hranicí. Během svého života byla šestkrát poničena, ovšem pokaždé opět povstala z popela.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Od mešity pokračuje úzká asfaltka až k hraničnímu přechodu s Černou Horou. Za ním se v „zemi nikoho“ vedle osady Vučija dochovalo romantické torzo mostu, po němž se kdysi ubíraly obchodní karavany. Přechod slouží pouze malému pohraničnímu styku. Cizinci tudy do Černé Hory neprojedou. Nás k mostu po kontrole ochotně na hodinku pustil bosenský policista.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Na západ od města zase začíná plochá rovina krasové doliny Popovo polje. To zpočátku působí docela mírně a idylicky.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Standardní zastávkou v úvodu Popově polje je klášter Tvrdoš, jehož vstupní partie působí dost kýčovitě.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Mezi lokálním produkty z Popova polje jednoznačně boduje víno. Proto se v klášterním areálu monastýru Tvrdoš zelenají olivy i vinná réva. Za sadem se už zvedají skalnaté hory, které záhy krasovou dolinu dramaticky sevřou.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Pak následují desítky kilometrů divočiny s roztroušenými a zpola opuštěnými osadami. Putování doprovázejí spektakulární scenérie, jedinou vadou na kráse je betonové koryto násilně zregulované Trebišnjice.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
V centrální části Popova polje snadněji potkáme zádumčivý hřbitov než živého člověka. Tady na vrcholu kopce svatého Jiljí u osady Mesari pohřbívali své předky už starověcí Ilyrové.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Západním cípem Popova Polje prochází entitní hranice. Ihned za ní bělostně svítí zvonice pravoslavného skalního kláštera Zavala.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Sotva kilometr od monastýru se černají monumentální podzemí tunely jeskyně Vjetrenice, kterou loni UNESCO zapsalo do Seznamu světového dědictví.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
