Pastva pro oči začíná hned po příjezdu. Kdo se ocitne přímo uprostřed města, tomu jistě neunikne renesanční Františkovský (Malovaný) dům, který spolu s Ráblovým (Černým) domem zdobí rozlehlé Karlovo náměstí. Ve výčtu pamětihodností však nesmí chybět ani chrám sv. Martina s několik desítek metrů vysokou věží. Obří ciferník zdejších hodin je evropským unikátem. S výjimkou londýnského Big Benu jsou třebíčské hodiny na evropském kontinentě totiž největší.
"K budování věže s hodinami se váže i zajímavá legenda," říká Lubor Herzán, třebíčský městský architekt. "Když dělníci dokončili její stavbu, chtěli si na vrcholku připít vínem. Jedna ze sklenek však spadla do několik desítek metrů hluboké propasti. Když ji dole našli, byla zcela neporušená," dodává.
Avšak nejznámější dominanty Třebíče jsou ještě o kousek dál. Kromě zachovalého židovského ghetta na druhém břehu řeky je město pyšné především na zámek s bazilikou sv. Prokopa, který byl vybudován na zbytcích rozsáhlého kláštera benediktinů a dnes je sídlem Západomoravského muzea. Tam je umístěná především stálá expozice třebíčských betlémů a vltavínů.
Samotná románská bazilika je jednou z nejvýznamějších architektonických památek svého druhu ve střední Evropě. Každá její část je propracovaná do nejmenšího detailu. Příchozího uchvátí především rozlehlá krypta, která svého času posloužila i pro natáčení filmu Markéta Lazarová, či vzácný vstupní portál, který jen umocňuje monumentální krásu celé stavby.
Podrobnější informace o zajímavostech Třebíče podá návštěvníkům Městské informační centrum a Evropská databanka v budově radnice přímo na Karlově náměstí, případně na telefonním čísle 0618/185.
"Židy" znají v cizině, doma už méně
Unikátní židovská čtvrť v Třebíči není jedinou zajímavostí města, přesto zejména kvůli ní sem jezdí i turisté z dalekého zahraničí. A vědí o její historii mnohdy více, než Češi a Moravané.
Procházet se třebíčským židovským ghettem je jako listovat v učebnici dějepisu. "Židy", jak této čtvrti říkají obyvatelé města, obsahují všechny typické znaky židovských ghett: poloha mezi křesťanským městem a vrchnostenským sídlem, výstavba ve stísněných prostorových podmínkách bez možnosti dalšího plošného rozvoje, maximálně využité území.
Snad nejzajímavějším prvkem výstavby domů třebíčské "židovny", který zaujme na první pohled, jsou klenuté tmavé průchody spojující v přízemí napříč domy mezi uličkami - ty tvoří dohromady značně bizarní celek. Celým komplexem se tak dá donekonečna procházet a nacházet znova nové a nové pohledy odhalující malebnost čtvrtě.
Téměř žádný návštěvník také neopomene zavítat do Nové (Zadní) synagogy pocházející z konce šestnáctého století. Dnes je nově rekonstruována a zpřístupněna veřejnosti jako kulturní památka. Čas od času se zde navíc pořádají také koncerty. Jako závěrečnou tečku za náštěvou židovských památek v Třebíči lze ještě doporučit procházku po starém židovském hřbitově vzdáleném jen několik set metrů od "Židů".
 Mnohá překvapení najdete v Třebíčí a okolí |
 Malovaný (Františkovský) dům z konce 16. století zdobí třebíčské náměstí |
|
 Románská bazilika sv. Prokopa s rozlehlou kryptou |
 Kraslice nad Oslavou V okolí Třebíče je hned několik zajímavostí, které i samy o sobě stojí za vidění. V obci Kraslice nad Oslavou najde návštěvník pozůstatky středověké tvrze, v níž byla v šestnáctém století českobratrská tiskárna, ze které vzešla slavná Bible Česká, zvaná Kralická. |
 Jaroměřice nad Rokytnou Z Třebíče směrem přímo na jih vede okresní silnice do Jaroměřic nad Rokytnou. Město se může pochlubit barokním zámkem s francouzskou zahradou a anglickým parkem. V samotném zámku stojí za návštěvu především sbírky hudebních nástrojů, starodávného nábytku a obrazů. |
 Pitoreskní židovská čtvrť |
 Mohelenská hadcová step Tato nepříliš známá národní přírodní rezervace v nedalekém okolí Třebíče je unikátním územím s výjimečným množstvím vzácných rostlin a živočišných druhů. Mohelenská hadcová step je známá především výskytem takzvaných nanismů - rostlin zakrslého vzrůstu. |
