Trabantem Afrikou. Ještě že se na žlutá komiksová autíčka v Egyptě nestřílí

  6:00
Ve spárech prokleté Káhiry, bez víz a se zadřeným motorem. Město vykolejené z vlastní osy, šílené, špinavé, fascinující. Svět, kde vám všichni rádi pomohou, a na nikoho se nemůžete spolehnout. Chceme pryč, ale betonová obluda dýchající smog požírající památky starého Egypta, nás nechce pustit.
Trabantem Afrikou. Setkání starého s ještě starším

Trabantem Afrikou. Setkání starého s ještě starším | foto: Pavel Šimek/ expedice Trans National TrabantiDNES.cz

Do Káhiry jsme vůbec nechtěli. Město pyramid se změnilo v město smogu, betonových věžáků a fotogenického chaosu. Fotogenického, pokud tu nemusíte žít. A nás tu čekala doba delší, než jsme si vůbec uměli (a chtěli) představit.

Hlavním úkolem bylo získat víza do Súdánu. Ve Vídni nebyl konzul, nebyla víza, byl ramadán - největší muslimský svátek. Do Káhiry jsme přijeli, když končil. Skončil a… začal další svátek, něco jako naše Vánoce. Ani u nás o nich nikdo nehne prstem, tak co teprve tady. Vytoužená víza se nám zase o kus vzdálila.

Nevadí, řekli jsme si, z Prahy tu budou za chvíli díly, potřebné k opravám. Poslali jsme je přece s velkým předstihem nadnárodní spediční firmou. Sure, we can! Skví se na jejich dveřích. Kdyby Barack věděl, jaký je na ně spoleh, parafrázi jeho sloganu by jim zakázal. Na oranžovo natřené sídlo nemají velké, ale dost na to, aby v něm zmizely naše díly. Dopravce je nemá, ambasáda je nemá, my je nemáme, prý jsou na celnici. Mohli jsme je poslat poštovním holubem na steroidech a byly by tu dříve.

Trabantem Afrikou. KáhiraTrabantem Afrikou. Káhira. Jak dopadne nově zavedená prohibice na vodní dýmky, nemá nikdo potuchy

Když pak prakticky na každém rohu zakopáváme o motorky s hrdým znakem Jawa, začínáme uvažovat, že kvůli speditérům vyměníme německé vozítko za české motocykly. Se součástkami bychom pak rozhodně neměli problém. Trabant je ale trabant.

Přesto, když vidíme, co všechno tady přetěžované Jawy zvládají, srdce motorkáře v části z nás zaplesá. Navíc, cena je tu opravdu příznivá - třistapadesátku v perfektním stavu pořídíte v přepočtu za necelých 18 tisíc. "Prodat? Ani náhodou," odhání nás ale jeden z hrdých majitelů před servisem. V konkurenci čínských Harlveyů a Keweseki si tu Jawa drží místo spolehlivého tahouna.

Trabantem Afrikou. Káhira. Chlouba českého průmyslu se zesíleným zadním tlumičem pro naložení celé rodiny

Chlouba českého průmyslu se zesíleným zadním tlumičem pro naložení celé rodiny

To je tak blbé, až to vypadá jako spiknutí

"Proč je na té mapě jen takový canc?" ptáme se, když nám náš nový známý vysvětluje, jak se kam v Káhiře dostaneme. Rozložená mapa zobrazuje jen úzký diagonální pás ze skutečné rozlohy metropole. "Paranoia," pokrčí rameny. "Nechtějí, aby jejich mapy zneužil nepřítel." Výsledek je, že na našich výletech často narážíme do běloby, kterou staří Římané označovali "Hic Sunt Leones."

Nejsme ale první. Večer nám u bazénu vypráví další v Káhiře žijící Češka, jak se snažila dostat z odlehlé části města domů. "V mapě jsem si našla žlutou trasu metra a bez problémů došla až k její stanici. Tam ale nic. Najednou vidím nápis Metro, tak jsem vešla do suterénu. A mezi regály hledám turnikety. Byl tam jen obchod."

Egypťané se zřejmě tak těší na třetí linku místní podzemky, že ji už nějaký ten pátek zakreslují do map - co na tom, že ještě nestojí a jen tak stát nebude. Místní síť supermarketů Metro pak omyl tápajícího nováčka dotáhne k dokonalosti. Mapy však lžou i mnohem zákeřněji…


K pyramidám kolem tanků? Ne!

"Tak a teď už jen první doleva a povede nás na Sakaru," skládám mapu a vyhlížím z okénka auta do ruchu velkoměsta. "Vlevo jsou pyramidy v Gize, odbočíme za nimi," kontruje Dan od volantu. Jenže dálniční spojka se neobjevuje.

Nevadí, kousek za ní je v poušti cesta, která nás svede rovnou na Sakaru a Dašúr. Ani ona se ale neobjevuje.

To už se obávám, co si o našich navigačních schopnostech říkají v trabantu za námi. Po dalších pár kilometrech se otáčíme a míříme zpět na Káhiru, třeba jsme odbočku jen přehlédli, říkáme si. A skutečně, cedule s dvojjazyčným nápisem Dashur a šipkou správným směrem na sebe nenechá dlouho čekat.

Trabantem Afrikou. KáhiraTrabantem Afrikou. Káhira

Zahýbáme z hlavní cesty k jedné z mnoha bran, které tu značí vjezdy do komplexů. "Asi další checkpoint," říkáme si. Jenže zmateně pobíhající voják s kulometem namísto obvyklého kalašnikova nás vyvádí z míry.

"Dashur this way?" ptáme se. "Yes, yes," kýve hlavou voják a vypadá, že snad i odstraní kužely blokující vjezd. V tu chvíli ho odstrkuje mladík v tričku s taťkou Šmoulou. "Co si přejete, kam jedete?" Vysvětlujeme, že podle mapy tudy vede tah k pyramidám.

Nejdřív nakrčí čelo, pak mu zacukají koutky: "Sakara? Dašúr? To musíte zpátky a doprava!" "Kam až?" "Do Káhiry, v Gize zahněte." Takže zpátky tam, odkud jsme ráno vyrazili.

Až když odjíždíme, všímáme si výzdoby brány - staré válečné vozy na ní doplňuje mozaika tanku. Stejný stojí i na křižovatce. To, co na mapě i na značkách vydávali za silnici, je vjezd na tankovou základnu. Ještě že na žlutá komiksová autíčka se nestřílí ani v Egyptě.

Trabantem Afrikou. Děti v KáhiřeTrabantem Afrikou. Káhira. Přijela pouť! Všechny atrakce poháněl svými svaly buď majitel, nebo sami "pasažéři"

Prasata sežrala vodní dýmky

Káhirské ulice jsou plné dětí. Není škola a egyptští rodiče mají novou hrozbu: "Nezlob nebo začne škola a nepomůže ti ani prasečí chřipka!" Kvůli téhle chorobě tu totiž uzavřeli pod hrozbou zásahu armády vzdělávací ústavy. Nejprve do 26. září, pak do konce měsíce a teď se dokonce mluví o tom, že by se škamna neměla capartům otevřít do konce ledna.

Což o to, škola nám až tak nechybí, egyptská byrokracie ale rozhodla, že prasečí chřipku může šířit i jedna z nejpopulárnějších místních kratochvílí - vodní dýmka. Kromě rozjívených školáků tak v ulicích vysedávají i zoufalí důchodci, kteří si při backgammonu můžou nanejvýš cucat palec - a chytnou chřipku stejně.

Trabantem Afrikou. Káhira. Uhlířovi vodní dýmka jen tak nevyhasne, stát mu ji ale zakázal

Uhlířovi vodní dýmka jen tak nevyhasne, stát mu ji ale zakázal

Čekání nás ale brzy přestalo bavit a rozhodli jsme se podívat hlouběji do vířící Káhiry a překročit linii akvaduktu. Ten od sebe odděluje dvě města, podobně, jako donedávna pražský karlínský viadukt.

Káhira, to jsou pyramidy, sfingy, hotely... když vás sem přiveze cestovka, když ne, je tu druhá Káhira, špinavá a skutečná. Sednete na metro, místní na vás chvíli koukají jako na bílou paní, projedete dírou v římském akvaduktu a jste tam. Na jedné straně obyčejně špinavé město, na druhé město neobyčejně špinavé.

Trabantem Afrikou. Káhira je prý kvůli pogromu na prasata plná odpadků, podle všeho je jich plná od nepaměti

Káhira je prý kvůli pogromu na prasata plná odpadků, podle všeho je jich plná od nepaměti

Pod vyhublým koněm tu podřimuje smečka psů, která je brání jako vlastní ledničku. Hřebci skutečně vypadají, že dlouho nevydrží. Ostatně betonovou suť okusují příznačně na hranici koželužské čtvrti. Pár dní ale ještě asi jejich kůže na bubínku pro turisty neskončí. Jindy nesnesitelně páchnoucí sušárny jako ze cyberpunkové Šanghaje páchnou o svátcích docela snesitelně, procházejí totiž právě údržbou a čištěním.

Smrt krásného trabanta

trabantem afrikou

Navštívené země: Německo, Rakousko, Itálie, Tunis, Libye, Egypt
Ujeto: 4200 km
Závady
Egu: rozbitá volnoběžka, totálně zadřený motor
Babu: rozhozený karburátor, zřejmě netěsnící hlavní brzdový válec, klakson

Konečně! Po týdnu bloumání Káhirou skončily muslimské "vánoce" a my… máme súdánská víza! Vyrážíme dál, směr polozapomenuté oázy na západě Egypta. Naštěstí, či bohužel, končíme 50 km za Káhirou. Egu, starší z obou trabantů, který s námi byl už v Asii, se zastavil.

Děsivé zvuky linoucí se zpod kapoty, nevěstily nic dobrého. Klapot, chrkot, konec, musíme zpátky. Táhnout trabantem trabanta takřka 50 km do mírného kopce, a pak napříč jedním z nejšílenějších měst světa, nebyla legrace. I když… nebýt fatální poruchy, provozovat vlastní ikarus v takhle šíleném provozu je legrace nezměrná, vyšší level řidičské posedlosti. A dokázali jsme to! Normální lidé se jezdí na pyramidy dívat, my kolem nich taháme trabanty.

Trabantem Afrikou. Káhira. Egypťané milují tunning, nebo alespoň "akční" samolepky na autech, ovšem co nejezdí, to neopravujíTrabantem Afrikou. Egu umřel, táhneme domů, 50 kilometrů do mírného kopce, na pyramidy

K velké závadě stačilo selhání malého dílu - ložiska pístního čepu, rozpadlo se na prvočinitele a s pečlivostí eboly zmasakrovalo motor zevnitř. Písty od válců rveme násilím. Musíme vyměnit polovinu motoru. Samotné ložisko nám chybí. Nadnárodní, superspolehlivou, avšak po arabsku fungující kurýrní službu po předchozí zkušenosti odmítáme použít. Součástku nám do dvou dnů dovezl sám zástupce našeho velvyslance v Egyptě.

Kuchyňská linka na ambasádě se změnila v ponk, následoval den práce v podmínkách uhelného dolu, totální generálka motoru a srdce trabiho opět bije. Otáčíme k jihu. Vzhůru dolů za velkou súdánskou neznámou!

Autoři:

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Vstup zakázán! Ostrovu Morgan vládnou tisícovky pokusných makaků

25. března 2024

Mohutné duby porostlé chomáči lišejníků, husté křoviny a šest úzkých písečných pláží. Morgan Island...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Poznáte země světa podle jediné fotografie?

22. března 2024

Existují místa, která jsou tak výjimečná, že se dají zařadit pouze do jedné konkrétní země. Poznáte...

Mnohem lepší než Thajsko. Kambodža vás okouzlí vstřícností i památkami

21. března 2024

Kambodža byla loni zvolena asijskou vedoucí kulturní destinací. My jsme si její návštěvu...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nejpomalejší rychlík světa. Ledovcový Express nabízí úchvatnou jízdu

25. března 2024

Tentokrát jsme se za švýcarskými panoramaty vydali s vlaky Rhétských drah, tedy typicky červenými...

Děravé království v údolí Loiry. Nejen zámky, ohromí skalními domy i koktejly

28. března 2024

Premium V některých se pěstují houby, v jiných zpracovávají jablka, v dalších farmáři chovají bource...

Sedadlo v třinácté řadě v letadlech nehledejte. Chybí tu i další čísla

28. března 2024

Třináctka má v Evropě pověst smolného čísla. Pokud se vám ale podařilo zasednout v letadle na...

Láska na druhé sousto. Japonská kuchyně je plná nástrah i úžasných chutí

28. března 2024

Seriál Když jede člověk do Japonska, nevezme si s sebou zásobu paštik, to se rozumí tak nějak samo sebou....

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...