Torres del Paine: jihoamerický park zázraků

aktualizováno 
Torres del Paine se v poslední době stalo známé jako místo, kde český turista převrhl plynový vařič a pak tři týdny Chilané plakali nad obrovským požárem. Už méně se mluví o tom, že místní hory s ledovci, jezery a kopretinovými loukami patří k nejkrásnějším na světě.

Poslední hodina cesty k miradoru, vyhlídce, na Torres del Paine trvá něco přes hodinu. A je to hodina hodně dlouhá, protože se celou dobu jde po skalisku, které tvoří balvany vysoké něco kolem půl metru. Ani chůze, ani lezení po skále - co tomu říkají už za pár minut kolena a svalstvo v jejich okolí, je zřejmé.

A pak se najednou otevře výhled na jezero zbarvené neskutečným odstínem zelenomodré barvy, z nějž k nebi trčí dva tisíce metrů vysoké skalní věže. Úplně hladké, jako dělané mimozemským strojem. Poutník za vteřinu pochopí, proč sem lidi jezdí až z opačného kouta planety.

Co jsme to zapálili

Krásné hory ve tvaru věží daly jméno chilskému národnímu parku, který se v posledních týdnech na stránkách českých novin a na televizních obrazovkách objevoval bohužel až příliš často. Brněnský turista podle svých slov nešťastnou shodou okolností převrhl svůj plynový vařič a tisíce hektarů superkrásné přírody lehly popelem.

Každý lesní požár má tu vlastnost, že je na novinových či pohyblivých obrázcích atraktivní, a když hoří biosférická rezervace pod patronací UNESCO, vidí to také celý svět. Nutno však hned dodat, že neopatrné chování jednoho českého turisty samo o sobě tak masivní škodu způsobit nemohlo. Léto bylo nezvykle suché a stálé větry se v této oblasti starají o to, aby krajina vyschla na troud. Proto stačilo tak málo.


Torres del Paine, skalní věže, které vévodí krajině, daly chilskému národnímu parku jméno

Na mapě světa se oblast, kde leží národní park Torres del Paine o celkové rozloze 240 tisíc hektarů, hledá celkem snadno. Jako ostatně všechno v Chile, v zemi, která je dlouhá zhruba čtyři tisíce kilometrů a o níž zlé jazyky tvrdí, že má jen dvě světové strany - sever a jih.

Najdeme si nejjižnější bod jihoamerického kontinentu, který leží u Magalhaesova průlivu oddělujícího pevninu od ostrova Ohňová země. Uděláme přímku směrem na sever, která v reálu měří pět set kilometrů, a jsme mezi ledovci, jezery a kopretinovými loukami. V horách, které patří k nejkrásnějším na světě.

Obecně se tomuto kraji říká Patagonie a dělí se o ni Chile a Argentina. V argentinské části jsou krásnější ledovce, z nichž každých pár hodin padají do jezer kusy velké jako panelák. V Chile to jsou jen rodinné domky.

Poslední naděje

Ovšem v Chile jsou lepší podmínky k horské turistice, také zázemí pro cestovatele s batohem a se stanem má o něco vyšší úroveň. Administrativně patří chilský národní park do provincie Ultima Esperanza, tedy do provincie Poslední naděje.

Jméno vzniklo podle mořské zátoky, v níž chtěli dávní mořeplavci najít průliv mezi Pacifikem a Atlantikem. Poslední naděje byla lichá naděje, skutečný průliv je jižněji a ze školních škamen ho známe jako Estrecho des Magellanes, Magalhaesův průliv. Nicméně na místě, kde lodě nešťastných mořeplavců zakotvily, vzniklo město Puerto Natales, které je dnes pro většinu cestovatelů výchozím bodem do sto padesát kilometrů vzdáleného parku.

Přírodní skvosty

Brusinky v Torres del Paine jsou podstatně šťavnatější než ty naše, takže se dají jíst syrové. Podstatné na tom je, že tak lze činit na prosluněných loukách koncem ledna, když doma, na opačné straně Země, řádí sněhové kalamity a břečky v ulicích měst. Patagonie je domovem pštrosů nandu a tučňáků.

Za tučňáky se turisté vypravují na ostrov Svaté Magdaleny nebo do zátoky Seno Otway, což je cestou do Torres, když se jede z Punta Arenas. Milovníci ptactva si libují při pozorování plameňáků a ibisů, v horách můžeme mít štěstí na kondory.


Žádná auta, žádné motorky ani vrtulníky tu nelétají. Zásobování horských chat zajišťují koňské karavany.

Turistické příručky varují před dalším obyvatelem této oblasti - pumami. Pravda je, že je málokdo vůbec spatří, jsou velmi plaché a turisty si jako potravu neoblibují.

Nejchutnější nápoj? Voda!

Nejchutnějším nápojem je v přírodním parku křišťálově čistá voda z potůčků, chleba se dá koupit v horských chatách, kam vozí veškeré zásoby koňské karavany.

Teprve po návratu do civilizace si lze dopřát za rozumnou cenu chilská národní jídla, z nichž nejvděčnější je levná polévka casuella, ke které se dává kromě polévkové lžíce také příbor, protože v talíři plave mohutná hovězí kost a kusy kukuřice. Pro náročnější lze doporučit pštrosa nandu pečeného na červeném víně. Chutí připomíná našeho zajíce či jinou zvěřinu. A k tomu rebarborovou zmrzlinu či lívance se zavařeninou z calefate, místních borůvek.

Pokud jde o hygienické podmínky, není třeba se ničeho obávat. Naše obvyklé představy o Jižní Americe jsou dané často tím, že celý kontinent chápeme jako jeden celek. Tropické choroby v oblasti, která je celkově studenější než střední Evropa, opravdu nehrozí. Doporučuje se jen zkontrolovat si očkování proti tetanu - důvod pochopí člověk na místě, když vidí stáda volně pobíhajících koní.

Mimochodem - koně si lze za rozumný poplatek pronajmout, a pochopitelně také horská kola.

 

Branou do parku je z chilské strany přístavní město Puerto Natales. Leží v hlubokém zálivu ztraceném v horách.

Torres del Paine, skalní věže, které vévodí krajině, daly chilskému národnímu parku jméno

Žádná auta, žádné motorky ani vrtulníky tu nelétají. Zásobování horských chat zajišťují koňské karavany.

Autoři: ,

Nejčtenější

Máme plno, ale končíme. Stát zrušil rezervace a zavřel Richtrovy boudy

Zavřené Richtrovy boudy v Krkonoších (13.1.2019).

Na seznam zavřených krkonošských bud přibyla další položka. Státem vlastněné Richtrovy boudy nad Pecí pod Sněžkou od...

Vědci odhalili tajemství soch na Velikonočním ostrově. Označují vodu

Velikonoční ostrov - Kráter Rano Raraku - místo, kde sochy moai vznikaly

Po letech dohadů, za jakým účelem byly postaveny mystické sochy na Velikonočním ostrově, přišli vědci s rozluštěním...

SLEPÁ MAPA: Tvrdá lekce zeměpisu. Najděte evropské řeky

Ilustrační snímek

Labe, Temže, Dunaj. Kdo by neznal názvy těchto významných evropských řek. Jejich královnou je jednoznačně Volha,...

Na Poštovnu dorazil jediný dobrovolník, i tak je bouda ze sněhu venku

Odklízení sněhu u Poštovny na Sněžce (17.1.2019).

Jen jeden dobrovolník vyslyšel už ve čtvrtek volání o pomoc z Poštovny na Sněžce. V bílé tmě a extrémním větru...

Koloběžkou do Španělska. Žena z Tanvaldu jela poděkovat za život

Martina Josífek Zelinková na své pouti

V roce 2017, ve 46 letech, jí diagnostikovali zhoubný nádor. Po krátké, ale zničující léčbě sedla na koloběžku a odjela...

Další z rubriky

Další vstřícný krok Uzbekistánu, prezident zrušil víza i pro Česko

„Chceme, aby turisté fotografovali co nejvíce. Dávejte fotky na Instagram! To...

Silně izolovaná země se od nástupu prezidenta Šavkata Mirzijojeva v roce 2016 postupně začala otevírat turistům. Nově...

Svět nejsou jen války, sopky a kolony na D1, říká cestovatelka

Cestovatelka Dana Trávníčková

Navštívila sto dvacet zemí, viděla všechny světadíly a ve své současné životní etapě o nich píše. „Jak svět ve...

Češi utratili za letenky miliardy, obrovský nárůst mají dálkové linky

Cestování, letenka, pas, dovolená

Češi si na dovolených dopřávají luxus a pohodlí, letadlem nejčastěji létáme do all inclusive destinací v Řecku a...

Najdete na iDNES.cz