Djordje Petrovič. Mezi Srby je uznáván jako jeden z největších Srbů, velký...

Djordje Petrovič. Mezi Srby je uznáván jako jeden z největších Srbů, velký bojovník proti turecké nadvládě a národní hrdina. | foto: Profimedia.cz

Černý Jiří vzdoroval Turkům. Výlet do Topoly za srbským národním hrdinou

  • 20
Malé a o víkendu poněkud ospalé, městečko Topola se u Srbů těší mytickému významu. Tady rozbil hlavní stan štáb Prvního srbského povstání. A později nad městečkem vznikl honosný reprezentativní chrám s vyšperkovanou hrobkou královské dynastie Karadjordjevićů.

Topola leží zhruba osmdesát kilometrů od Bělehradu, v členité zvlněné pahorkatině regionu Šumadija. Ten své jméno dostal podle hustých lesů, které ji dříve pokrývaly.

Postupně nedozírné listnaté porosty osvěžila mozaika luk, pastvin, ovocných sadů, polí i rozptýlených vsí, osad a samot. Proto cesta přes ni znamená příjemné pohlazení na duši z půvabné krajiny počátku Balkánu.

Samotné městečko se vyznačuje malebnou polohou, poněvadž se dominantně rozprostírá vysoko na stráních pahorku Oplence a přilehlých návrších. A ze strategického hlediska skvěle kontroluje území, které se odtud svažuje do nížin ve směru k Bělehradu.

Černý vztekloun

Počátkem devatenáctého století se bohatá, mocná a na svoji dobu i tolerantní Osmanská říše rychle začala měnit v onoho „nemocného muže na Bosporu“. Nadešlo období, které se vyznačovalo úpadkem, útlakem, a násilnou zvůlí vůči civilnímu obyvatelstvu, mnohdy především křesťanskému. Tehdy též do dědiny, na jejímž místě později vyrostla Topola, přijel tehdy neznámý trhovec s dobytkem – Djordje (Jiří) Petrović.

Ten měl za sebou už pořádně divokou minulost. A také se pyšnil ohromným charismatem. Díky nebývale vysoké postavě, silnému hlasu i extrémně výbušnému temperamentu si dokázal okamžitě zjednat respekt a stát se autoritou.

Pro jeho tmavou pleť a havraní vlasy získal přezdívku Karadjordje neboli „Černý Jiří“. A temné stránky vykazovala i jeho osobnost. V záchvatu vzteku ubil vlastního otce a o pár let později neváhal pověsit svého bratra, když se údajně v Topole pokoušel sexuálně zneužít místní mladé selky.

Paradoxně právě tato krutost, neústupnost a surovost Karadjordjemu dopomohla k hvězdné slávě. Když se roku 1804 rozhořelo První srbské povstání, byl Karadjordje zvolen za vůdce vzbouřenců. A od té doby mu v pomyslném pantheonu srbských národních hrdinů patří čelní pozice.

Kamenný hrad

Topola byla z provinční dědiny rázem katapultována na povstaleckou metropoli a Karadjordje si zde vybudoval svoji bytelně opevněnou rezidenci. Část komplexu jeho bývalého hradu se dochovala dodnes, včetně masivní kamenné věže.

Bývalá rezidence nese název Karadjordjev konak, tedy dosti volně přeloženo Karadjordjův palác. V současné době se uvnitř nachází výstava věnovaná povstaleckému vůdci. Nad pozůstatky tvrze se nachází hezký kostelík. Zborcené zbytky hradeb i staré náhrobky dodávají církevnímu areálu tajuplný starobylý nádech.

Kostel v komplexu Karadjordjeho dvora je zasvěcen Narození přesvaté Bohorodičky.

Ikonostas uvnitř kostela Narození přesvaté Bohorodičky zhotovil mistr z okolí makedonského Debaru, odkud pocházelo mnoho věhlasných řezbářů.

Po porážce povstalců byl kostel pochopitelně poničen, tudíž nádherný vyřezávaný ikonostas nese dataci vzniku 1926. Interiér svatyně ještě doplňuje výstava kadidelnic a různých náboženských klenotů. Uvnitř kostela byl také Karadjordje původně pohřben. Kupodivu mně služba bez sebemenšího problému dovolila fotografování, což většinou bývá v prostorách srbských pravoslavných chrámů naprosto vyloučeno.

Horní půle areálu ještě ukrývá malou vesnickou chaloupku v typickém stylu lidové architektury zdejšího venkova. Tabule na zdi ale hrdě upozorňuje, že se jedná o „první srbskou školu“. Naproti sídelnímu dvorci se pak tyčí budova povstaleckých kasáren. Celý komplex byl vícekrát vypálen a poškozen: prvně Turky, posléze ozbrojenými rebely během řady vnitřních srážek mezi Srby.

Psychedelická krypta

Karadjordje položil základy dynastii, která po zúčtování s konkurenčním klanem Obrenovićů, počátkem minulého století definitivně ovládla srbský (a později) jugoslávský trůn.

Okamžitě poté započala na Oplenci nad Topolou realizace reprezentativního komplexu, jehož součástí se mimo královy vily, vinic a sklepů stal i velkoryse pojatý chrám svatého Jiří s královskou hrobkou. Budování monumentální svatyně-mauzolea trvalo dvě desítky let. Z Topoly sem vede příjemná cesta. 

Krypta na Oplencu s hroby příslušníků královské rodiny

Celkové vstupné do komplexu a ostatních expozic vyjde na 400 dinárů, tedy přibližně 90 Kč.

Začátek komplexu na konci městečka ohlásí skromný „Vinohradníkův dům“. Tam se většinou konají výstavy lokálních výtvarníků. Za ním začíná stinný lesopark s vilou krále Petra I., která přes svůj vznešený název působí hodně skromně. Uvnitř se nachází expozice věnovaná dynastii Karadjordjevićů. Mimochodem část Oplence se opět stala jejich majetkem.

S přízemní vilkou ostře kontrastuje bělostný chrám, který uvnitř hýří odstíny mozaik zhotovených z benátského skla. Ty zobrazují především kopie fresek z vybraných středověkých pravoslavných kostelů Srbska i Makedonie. Autorem návrhu mozaik je architekt Nikola Krasnov, porevoluční ruský emigrant. Doma Krasnov patřil ke spolutvůrcům známého paláce Livadia, v němž se konala Jaltská konference.

Kostel na Oplencu byl stavěn v rozmezí roků 1910 a 1930.

Design ohromného kovového lustru představuje volnou variaci staré královské koruny. A surovinou na jeho výrobu se symbolicky staly ukořistěné zbraně po legendární bitvě na Kajmakčalanu během první světové války. Sem také byly přemístěny ostatky Karadjordjeho.

Největší překvapení ale představuje chrámová krypta. Tam ve svitu barevných žárovek předvádějí odlesky zlata a pestrých mozaik působivou hru, za kterou by se nemusely stydět ani avantgardní hudební kluby konce šedesátých let.

Za chutěmi Balkánu

Přilehlá Šumadija je pověstná svým vynikajícím ovocem, zejména švestkami. Vždyť i naši sadaři znají odrůdy vyšlechtěné tamními odborníky, mezi které například náleží velkoplodé slivoně čačanska lepotica (krasavice) či čačanska najbolja (nejlepší).

Královské vinice na Oplencu

Avšak v Topole hraje prim vinná réva. Ihned za lesoparkem se tedy táhnou řádky vinic rodu Karadjordjevićů. A dole u silničky se nachází jejich vinařství s královskými vinným sklepy. Zpracování révy a výrobě ušlechtilého moku se tu ovšem věnuje daleko více hospodářů, proto byla okolím Topoly vyznačena Oplenacká cesta vína. Zahrnuje šest vinařství, včetně královských a tři palírny rakije.

Počátkem října pak Topola ožije rejem tradičních oslav vinobraní. Vzhledem k rozvoji cestovního ruchu zde funguje zbrusu nové infocentrum, kde si turisté mohou zakoupit dárková balení lokálních vín a ovocných pálenek.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Přes Topolu denně jezdí několik autobusových spojů po vedlejší přepravní trase z Bělehradu do Kragujevce. Zároveň tu také zastavuje i pár dálkových linek směřujících do jihozápadního Srbska. Návštěvníci srbské metropole si též mohou zkusit střihnout Topolu s Oplencem jako pěkný jednodenní výlet. Četnost busů je slušná, nicméně je zde nasazeno více přepravců, což trochu omezuje možnost využití cenově výhodných zpátečních slev. Topolu také mají v programu bělehradské cestovky a agentury zaměřené na služby pro zahraniční turisty.

Internet
https://topolaoplenac.org.rs/
www.oplenac.rs

, pro iDNES.cz