Tibet, který Čína podle svého vlastního výkladu v roce 1950 "osvobodila mírovou cestou“, se loni v prosinci stal jedním z neuralgických bodů ve vztazích Pekingu a Washingtonu. Stalo se tak poté, co americký prezident Donald Trump podepsal zákon, který umožňuje neudělit vízum do USA čínským činitelům, kteří americkým turistům, vládním představitelům či novinářům odepřou vstup do himálajské autonomní oblasti. Čína tento krok odsoudila.
Na okraj výročního zasedání čínského parlamentu řekl ve středu předseda komunistické strany v Tibetu Wu Jing-ťie, že Američané navštěvující tento region, obzvláště ti starší, a také někteří další zahraniční turisté, se „potýkají s nepříjemnostmi“ ve vysokých výškách.
Podle něj Tibeťané našli několik cizinců, kteří zemřeli v důsledku místních nehostinných podmínek. „Obyčejní lidé nám říkají: Támhle je stan, lidé v něm jsou mrtví už mnoho dní kvůli nedostatku kyslíku,“ řekl Wu. Není přitom jasné, o jakém případu hovořil. Tibetské hlavní město Lhasa leží ve výšce asi 3 650 metrů nad mořem, kde již někteří lidé mohou pociťovat známky výškové nemoci.
„Po zvážení zvláštností geografických a klimatických podmínek jsme v souladu se zákonem přijali řadu omezení pro cizince, kteří chtějí vstoupit do Tibetu. Neplatí to pouze pro Američany. Jiní cizinci musí rovněž splnit tyto postupy,“ řekl Wu. „Zatímco někteří cizinci děkují (čínské) vládě za její starost a poskytovanou pomoc, Američané ‚trucují‘. To je opravdu zvláštní,“ dodal.
Cizinci musí žádat o zvláštní povolení k návštěvě Tibetu, které je obvykle udělováno za předpokladu, že cestují se schválenými turistickými agenturami. Novináři či diplomaté však povolení neobdrží téměř nikdy. V lednu čínská vláda slíbila, že restrikce pro vstup do Tibetu uvolní.
Podle lidskoprávních organizací čelí Tibeťané značné perzekuci ze strany čínských úřadů. Podle loňského vyjádření Vysokého komisaře OSN pro lidská práva se podmínky v Tibetu „rychle zhoršují“. Peking tato obvinění pravidelně odmítá jako neopodstatněná.
Na letošní 10. březen připadá 60. výročí neúspěšného tibetského povstání z roku 1959, které přimělo buddhistického duchovního vůdce dalajlámu opustit zemi a uchýlit se do exilu v Indii.
Shromáždění na podporu lidských práv v Tibetu před čínskou ambasádou v Praze.
Výročí povstání z března 1959 je v Číně citlivým datem a Peking v obavách z nepokojů pravidelně přijímá v tuto dobu přísná bezpečnostní opatření. Čínské úřady momentálně kvůli obavám z nepokojů zakázaly cizincům vstup do Tibetu úplně a začnou je tam znovu pouštět až začátkem dubna. Zákaz potvrdily agentuře AP čínské cestovní kanceláře pořádající cesty do Tibetu.
Výročí tibetského národního povstání připomíná po celém světě kampaň s názvem Vlajka pro Tibet, vyvěšením tibetské vlajky účastníci kampaně upozorňují na porušování lidských práv v tomto regionu.
Česká republika se ke kampani připojuje pravidelně od roku 1996, kdy tibetskou vlajku vyvěsila první čtyři česká města. V loňském roce se k akci připojilo 109 škol a 736 radnic, měst, městských částí nebo krajů.
