Jezdí se svým týmem po nejznámějších památkách světa a vidí je z takových úhlů jako nikdo jiný. V roce 2005 například čistil památník na Mount Rushmore v Jižní Dakotě.
Legendární hlavy amerických prezidentů George Washingtona, Thomase Jeffersona, Theodora Roosevelta a Abrahama Lincolna vznikly v první polovině dvacátého století a od temene po bradu měří přibližně osmnáct metrů: „Ředitel Mount Rushmore, Gerard Baker, je indiánského původu. Než jsme s čistěním začali, provedl malý rituál, který podle indiánských tradic zaručuje úspěch,“ uvedl Thorsten Möwes pro deník Independent.
Fotogalerie |
„Když jsme při západu slunce pracovali na hlavě George Washingtona a Baker přitom zpíval tradiční písně, byl to jeden z nejpůsobivějších okamžiků mé kariéry.“
Právě v případě památníku Mount Rushmore bylo potřeba odstranit lišejníky, mechy, řasy a jiná organická znečištění, která by mohla poškodit citlivý kámen biokorozí.
V mrazu a větru
Za svou pětadvacetiletou kariéru už Thorsten Möwes pracoval na celé řadě monumentů, včetně těch nejznámějších, jako je například slavné Londýnské oko (London Eye), kolonády ve Vatikánu, nebo vyhlídková věž Space Needle v Seattlu.
„Při své práci si užívám ty nejlepší výhledy na světě,“ chlubí se, ale zároveň také dodává, že čistění památek není vždy jednoduché. „Počasí a podmínky v březnu roku 2013, když jsme čistili Londýnské oko, byly jedny z nejobtížnějších, jaké jsem kdy zažil. Byla hrozná zima, pršelo a zároveň sněžilo. Museli jsme navíc pracovat v noci, aby přes den mohlo být Londýnské oko otevřené pro návštěvníky. V mrazivém počasí bylo šplhání po venkovní konstrukci opravdovou výzvou.“
Během noci se čisticím prostředkem postříkaly dvě až tři gondoly (Londýnské oko jich má dvaatřicet) a pak se ručně čistily.
Mám nejhezčí výhledy na světě, chlubí se Thorsten.
Podobné to bylo i v případě Space Needle. Práce se uskutečnily v roce 2008 a trvaly osm týdnů. Povrch sto osmdesát čtyři metrů vysoké věže, kterou za rok navštíví 1,3 milionu lidí, bylo potřeba očistit od ptačího trusu a vrstvy mastných nečistot. Thorsten Möwes se svým týmem slaňoval z nejvyšších pater věže.
„Pracovali jsme v noci a ve stopadesátimetrové výšce bylo občas hodně větrno. Bylo těžké předvídat, jak se větry budou měnit, a když visíte na laně na vnější konstrukci věže, není silný vítr nic příjemného. Několikrát jsme museli práci přerušit, protože rychlost větru přesáhla osmdesát kilometrů v hodině.“
Egypt i Národní divadlo
Za roky, co se Thorsten Möwes čištěním památek zabývá, už musel se svým týmem vyřešit celou řadu obtížných situací: „Památník Mount Rushmore je v horách, kde není žádná infrastruktura. Ani elektřina, ani voda. Každé ráno nám ji proto museli přivážet místní hasiči a veškeré vybavení se na hlavy prezidentů přepravovalo pomocí helikoptéry.“
Čištění 184 metrů vysoké věže trvalo osm týdnů.
Memnonovy kolosy jsou z červeného křemence a jejich čištění probíhalo velice pomalu.
Dalším problémem jsou podle něj hlavně citlivé a porézní materiály: „Nejstarší památkou, na které jsme pracovali, jsou Memnonovy kolosy v Egyptě, které jsou 3 300 let staré. Červený křemenec, ze kterého jsou vytesány, je velmi citlivý a při čistění jsme museli postupovat mimořádně pomalu a opatrně. Někdy se nám podařilo vyčistit jen metr čtvereční za den,“ říká Thorsten.
Největší problém představovaly nánosy soli, pod nimiž monumenty chátraly. Při čistění byla použita metoda otryskávání velmi jemnou moučkou uhličitanu vápenatého a nečistoty se musely odstraňovat vrstvu po vrstvě. Po dokončení prací byly dokonce objeveny i zbytky původních barevných maleb.
„Mimořádně náročné je také odstraňování olejů a mastných usazenin. S tím jsme se potýkali zejména u Londýnského oka.“ Musely se odstraňovat vrstvy tuků, které jsou nezbytné pro hladké fungování závěsů hřídele. Během noci se čisticím prostředkem postříkaly dvě až tři gondoly (Londýnské oko jich má dvaatřicet) a pak se ručně čistily.
Tým Thorstena Möwese se podílel i na čištění Národního divadla v Praze.
„Většinu lidí naše práce fascinuje. Často se nás ptají, jestli se s námi mohou vyfotit a zajímají se o to, jak čistění památek funguje. Mou hlavní prioritou je ale zachování kulturního dědictví pro budoucí generace,“ uzavírá Thorsten Möwes.
Mimochodem, věděli jste, že společnost Kärcher v rámci svého kulturního sponzoringu čistila i fasádu Národního divadla v Praze? Z pískovce bylo potřeba odstranit prach, emisní nečistoty i mech a řasy.
