Významný archeologický nález, vzdálený zhruba 35 kilometrů od západočínského města Si-an, je dnes někdy označovaný jako osmý div světa.
Armáda válečníků se našla u monumentální hrobky prvního čínského císaře Čchin Š’-chuanga-ti, který žil v letech 259 až 210 před naším letopočtem. Je považován za sjednotitele Číny, který si „ohněm a krví“ podrobil okolní rivalská království.
Imperátor, jehož hrobka zůstává prozatím neotevřena, byl pohřben v mauzoleu vně hradeb Si-anu a spolu s ním i armáda z vypáleného jílu. Předpokládá se, že celý regiment čítá až osm tisíc bojovníků, kteří měli střežit císařův klid v posmrtném životě.
Obrovskou armádu tvoří jak řadoví vojáci (lučištníci, kopiníci, vozatajové a jezdci na koních), tak důstojníci-generálové. Společenství doplňují i úředníci, hudebníci či akrobaté a kejklíři.
Kromě lidských postav zde má být na 530 hliněných koní a 130 válečných vozů, nalezeny byly zbraně a další nástroje. Císař měl v mauzoleu dokonce i zvířata – v roce 2001 se našla umělá nádrž s bronzovými sochami labutí, hus a dalších ptáků.
Jedná se o formu pohřebního umění pohřbeného s císařem v letech 210–209 před naším letopočtem s cílem chránit ho v posmrtném životě.
Většina soch je v mírně nadživotní velikosti, ale v muzeu jsou i sochy ve zmenšeném měřítku. Každá z postav má jiný výraz ve tváři, liší se věkem, účesem, vousy a oděvem. Archeologové věří, že dávní tvůrci vojáky vymodelovali podle skutečných lidí.
Hrobku budovalo až 700 000 lidí. Vnitřní zdi mauzolea měří 580 a 1 355 metrů. Okolí, kde jsou nalézány další poklady, zabírá přes 56 kilometrů čtverečních. Podle legendy zde má být i podzemní palác s řekami ze rtuti a střechami z perel a diamantů.
V posledních letech už odborníci při vykopávkách používají speciální technologii, díky níž si terakotové sochy zachovávají své původní barvy i poté, co jsou vyzdviženy na vzduch. Čína totiž několikrát oznámila, že nedovolí vykopat další vnitřní komnaty památky, pokud nebude moci zaručit řádnou ochranu artefaktů.
Po prvním vykopání terakotových bojovníků v 70. letech minulého století ztratily postavy v důsledku působení vlivů atmosféry původní živé barvy.
Císař Čchin Š’-chuang-ti, který podle historiků tvrdil, že „se narodil, aby vládl tisíc let“, zavedl v zemi jednotný psaný jazyk, jednotný systém měr i měnu a jednotný právní řád a daňový systém. Nechal rovněž vybudovat tisíce kilometrů silnic, desítky paláců a první čínskou zeď na obranu před nájezdníky ze severu.
Čchin Š’-chuang-ti je považován za jednoho z nejinteligentnějších vládců v historii Číny, ale zároveň i za jednoho z nejkrutějších. Předpokládá se, že jeho krutost zahubila tisíce lidí na stavbě mauzolea i při obranných pracích na severu císařství, které se staly základem Velké čínské zdi.
Terakotová armáda, která patří k nejvýznamnějším archeologickým nálezům ve 20. století, byla v roce 1987 zapsána na listinu světového kulturního dědictví UNESCO.
Celkově je chráněn areál o rozloze 56,25 kilometru čtverečních. Turistům jsou zpřístupněny všechny tři komory, nad kterými byly postaveny zastřešující haly. Jedná se tedy o první a největší komoru s terakotovými válečníky, pak také o druhou a třetí komoru, které jsou stále z velké části neodkryté. Nižší turistickou atraktivitu těchto dvou komor vyrovnává několik zasklených vystavených soch lučištníka a důstojníků různých hodností, které si turisté mohou prohlédnout zblízka. Můžete si tu také prohlédnout videoprojekci o průběhu vykopávek.
Čína půjčuje sochy do zahraničí jen mimořádně. Poprvé vojáci opustili své domovské muzeum v Si-anu v letech 2007 až 2008, když zamířili do Britského muzea. Po světě však kolují věrné kopie soch, které zavítaly několikrát i do Česka.
