Přistát na letišti na španělském ostrově Tenerife v půl třetí ráno má jeden drobný háček – autopůjčoven ochotných vydat vám v tu dobu klíčky moc není. Nás naštěstí zachránil Cicar. Záměrně jsme sáhli po prostorném kombíku se sklápěcími sedačkami s tím, že v místním obchodu se sportovním vybavením koupíme nafukovací matraci a procestujeme ostrov jako nomádi.
Všechno znělo skvěle, dokud se o slovo nepřihlásila nemoc. Náš plán letěl do koše a usínání v autě vystřídaly klasické postele. Ukázalo se ale, že Tenerife se dá i takto „na punk“ zvládnout docela levně. Hotelové pokoje jsme rezervovali vždy až v den potřeby, byly naprosto čisté a noc nás vyšla maximálně na pět set korun na hlavu.
Kde láva zchladla teprve včera
Jih Tenerife je klasický svět hotelových komplexů, all inclusive náramků a téměř nepřetržitého slunce. Stačí ale vyrazit kousek dál od pobřeží a narazíte na úplně jiný ostrov. Vezměte si třeba sopku Chinyero – naposledy sice bouchla v roce 1909, ale okolní černá krajina vypadá, jako by láva vychladla teprve včera.
A přesně tady se láme chleba, i co se týče počasí. Předpověď si sice může slibovat slunečno, ale počasí v horách na to zkrátka nemusí přistoupit. Kolem vás pak v deseti stupních postávají zkřehlí turisté v kraťasech – předpovědi zjevně uvěřili. Poučení zní jasně: vrstva navíc nikdy neškodí.
Na osmikilometrový okruh Chinyero Circular Trail se vyráží z parkoviště Mirador de los Poleos. A hned od prvních metrů je to pastva pro oči. Černá láva se tu táhne, kam až oko dohlédne, jako by celou krajinu někdo nahrubo překreslil uhlem.
Z této absolutní černi pak jako zjevení trčí kanárské borovice s křiklavě zeleným jehličím a šiškami velkými snad jako lidská hlava. A ty kulisy kolem? Celou cestu se před vámi tyčí majestátní Teide a záda vám kryje Atlantik.
Stinná stránka ráje
Na Tenerife ale bohužel narazíte i na jedno velmi nepříjemné specifikum – zkrátka se tu krade. Na parkovištích u vyhlídek před tím dokonce varují výstražné cedule. Stačí se na moment vzdálit od vozu a zkušená dvojice má do dvou minut hotovo: jeden hlídá, druhý koná.
Jdou na to chytře. Pomocí rušičky signálu zablokují dálkové zamykání, takže si v naprostém klidu odejdete od odemčeného auta. Cílí se přitom téměř výhradně na vozy z půjčoven. Turisté jsou tu totiž jen na pár dní a nechtějí ztrácet drahocenný čas na policii, což z nich dělá naprosto ideální kořist.
Napětí na Tenerife roste. Místní bojují proti turistům, ničí auta z půjčoven |
O dva tisíce korun lehčí, zato o cennou zkušenost těžší, raději startujeme a jedeme dál – úzkou a nekonečně klikatou silnicí směr Masca.
Masca je přesně ta klasická „Instagram friendly“ vesnička, jejíž obrovské nadšení mezi turisty okamžitě pochopíte. Ten naprosto jedinečný výhled je totiž sladkou odměnou za všechny nervy, které ztratíte při hledání parkovacího místa. Po jedenácté dopolední se sem zkrátka stahují davy – což je mimochodem univerzální pravidlo, které platí pro úplně celé Tenerife.
Kde písek potkává nekonečné vlny
Pokud chcete žaludku dopřát odpočinek od nekonečných serpentin, Tenerife má v rukávu ještě jeden trumf: dá se tu surfovat. Oceán tu servíruje vlny prakticky celoročně, a to pro úplné začátečníky i zkušenější.
Místní místa pro surfaře mají společného jmenovatele – skalnatý vulkanický útes, přes který se (nejlépe za přílivu) lámou ukázkové vlny. Ruku v ruce s tím jde i všudypřítomný černý sopečný písek. Kdo sem vyrazil hledat karibský ráj s bílými plážemi, těžce narazí. O to víc tu ale zažijete autentický oceán.
Turistický jih s centry jako Las Américas a Los Cristianos uspokojí surfaře všech úrovní, ale jejich popularitu rychle ochutnáte ve frontě na vlnu. Kdo hledá klidnější místa, zamíří na divočejší sever. Kolem Puerto de la Cruz, Bajamaru nebo pláže Benijo davy nečekejte, ale připravte se na jiný extrém: od října do února tu oceán servíruje pořádně silné vlny.
Vlnám tu pevnou rukou vládnou místní surfaři. Říkají o sobě, že jsou přátelští, tedy za předpokladu, že bezvýhradně respektujete pravidla fronty. Kdo se je rozhodne ignorovat, ten se obvykle pakuje z vody dřív, než vůbec stihne chytit svou první vlnu.
Kde chytit tu nejlepší vlnu?
|
Směr sever
Přesouváme se dále na severovýchod, kde leží Anaga – horský masiv, který působí, jako by ho sem někdo omylem přenesl z úplně jiného koutu planety. Zdejší mlžný vavřínový les, kterému se odborně říká laurisilva, je v podstatě živou fosilií. Jde o pozůstatek pralesů z období třetihor, které kdysi pokrývaly obrovskou část Evropy a severní Afriky.
Dnes už tento botanický zázrak najdete téměř výhradně jen na Kanárských ostrovech a Madeiře – a právě Anaga patří k těm vůbec nejlépe zachovaným ukázkám na světě.
Z pláží rovnou do oblak. Projděte si nádherné pěší výlety na Tenerife |
Počasí si tu totiž žije vlastním životem a hrdě vzdoruje zbytku ostrova. Zatímco jih se zrovna peče na slunci, v Anaze často tiše mrholí a teplota klidně spadne o dobrých deset stupňů. Právě všudypřítomná vlhkost ale dává celému pralesu život. Všude kolem se tyčí obří kapradiny, kmeny stromů tíhnou pod nánosy visících lišejníků a přímo přes cestu se líně přelévá hustá mlha.
Z mystického pralesa se rozhodně vyplatí sjet do idylické vesničky Taborno. Tvoří ji vlastně jen pár domků roztroušených po horských údolích podél hřebene. Auto můžete nechat hned u vjezdu a udělat si krátkou procházku kolem oblíbené místní hospůdky až na malé náměstíčko s kostelem. Právě odtud startuje skvěle udržovaná trasa o délce zhruba čtyř kilometrů s naprosto minimálním převýšením.
Zastávky vás během túry čekají dvě a obě trvají nepoměrně déle, než byl původní plán. První z nich, vyhlídka Mirador Barranco la Fajana (605 m n. m.), odkrývá pohled hluboko na stejnojmennou černou pláž. Druhá pauza přichází na vyhlídce Era de los Cardos (586 m n. m.) balancující přímo u útesu.
Celé pobřeží odtud máte jako na dlani a před očima majestátní skalní masiv Roque de Taborno. Je to impozantní skalní věž, která se tyčí do výšky přes 700 metrů a kterou si během výletu obejdete pěkně dokola.
Cesta nad mraky
Silnice TF-24, protínající přímo střed ostrova, nabízí vůbec nejhezčí projížďku autem na celém Tenerife. Zpočátku projíždíte hustým borovým lesem a máte neodbytný pocit, že jste se zničehonic ocitli někde v Kanadě. Pak ale proříznete vrstvu mraků a všechno se změní.
Spaní v autě na Tenerife
|
Nad tou obrovskou peřinou z bílé vaty se najednou majestátně tyčí sopka Teide, veškerá vegetace postupně mizí a střídá ji holá marťanská krajina.
Ať už jedete kamkoliv, po celém ostrově neustále míjíte cyklisty, kteří se zakousnutí do řídítek dřou do nekonečných kopců. Projet Tenerife na dvou kolech je tu evidentně masově oblíbená výzva.
A když člověk vidí ta brutální převýšení, která ostrov na každém kilometru servíruje, musí uznat, že je to sakra úctyhodný výkon.
Pico del Teide je nejvyšší hora celého Španělska a rovnou třetí nejvyšší sopka planety (větší obry najdete už jen na Havaji). Její vrchol se tyčí do úctyhodných 3 715 metrů nad mořem.
Nenechte se mýlit jejím klidem – je to sice spící, ale rozhodně ne vyhaslá sopka, která si naposledy odplivla lávu někdy kolem roku 850 našeho letopočtu. Dnes funguje jako naprosto dokonalá kulisa, mlčenlivý kolos na obzoru, který vás jako stín doprovází na každém myslitelném výletě.
Lanovka vás sice pohodlně vyveze ze základny Base del Teide až do horní stanice La Rambleta, ale pokud toužíte po tom největším zážitku – nahlédnout až do samotného nitra kráteru na úplném vrcholu – čeká vás ještě kousek cesty pěšky.
A právě tady přichází onen háček. Na tento závěrečný výstup potřebujete speciální povolení. Vydává se sice na stránkách národního parku zdarma, ale bývá beznadějně rezervované i dva až tři měsíce dopředu.
Mířit na Teide za turistikou nemusí nutně znamenat dobývání jejího vrcholu. Stačí zaparkovat u Mirador de la Ruleta a vyrazit na okruh Roques de García. Tato pětikilometrová trasa vás provede fascinujícím labyrintem lávových útvarů, kde si budete připadat jako na jiné planetě. Většina lidí se zastaví jen u prvních skalních věží pro fotku, ale ten pravý zážitek a ty nejlepší výhledy začínají až ve chvíli, kdy se poctivě vydáte na tento příjemný okruh.
Divoký příboj severu, mlčenlivý kolos Teide a serpentiny, které vám nedají vydechnout, to je Tenerife. Ostrov vám každých pár kilometrů naservíruje jiný svět, jinou náladu a jiný životní pocit. Je to koncentrovaná rozmanitost, která vás vyčerpá a nadchne zároveň. Odletět odsud totiž neznamená sbohem. Znamená to jen začátek čekání na moment, kdy se sem zase vrátíte.
