Kraj Dalarna leží takřka ve středu Švédska. Uprostřed oblasti se rozkládá jezero Siljan. Hlavně tady se zachovaly dávné obyčeje. Místní lidé nosí pestrobarevné kroje a často se tu konají nejrůznější slavnosti. Zvláště rádi mají Švédové slavnosti slunovratu, koná se tu také například festival Hudba na Siljan.
Jezero i celý kraj můžete krásně přehlédnout z rozhledny na hoře Björkberg. Pokud máte štěstí na počasí, otevře se vám nádherný výhled. Široko daleko se rozprostírají lesy, na konec jezera nedohlédnete. K rozhledně přiléhá malé muzeum a v okolí si můžete udělat asi hodinovou vycházku po naučné stezce. Tabule s výkladem, které jsou rozesety podél stezky vám však moc neřeknou. Text je totiž jen ve švédštině.
Při návštěvě Dalarny byste rozhodně neměli opomenout malou vesničku Nusnes. Je docela nenápadná, ale rozhodně by byla škoda ji minout. Právě tady totiž vzniká jeden ze symbolů Švédska – malý červený malovaný koník. Podle legendy začaly tyto koníky kdysi dávno vyřezávat sezónní dělníci. Snad cítili stesk po domově, nebo doufali, že si po žních budou moci sami koně koupit.
Ve vesnici Nusnes uvidíte malou rodinnou výrobnu těchto koníků. Založil ji Nils Olsson. Ať už začal s vyřezáváním dalarnských koníků kdokoli, jisté je, že se staly symbolem švédské lásky k vlasti. V Nusnes uvidíte, jak z kusu dřeva, po opracování, ručním vyřezávání a lakování, vzniká koník. Vybrat si můžete z několika barev, ten „pravý“ je ale červený. Hned u východu na vás čeká velký obchod se suvenýry, takže u jednoho koníka určitě nezůstane. Připravte si ale slušný obnos, i tady se totiž potvrzuje pověst Švédska jako jedné z nejdražších evropských zemí.
V kraji Dalarna můžete také zajet do Falunu. Je to krajské sídelní město, nachází se tu lyžařský areál, ale hlavně tu najdeme měděné doly. Dříve tu byl největší švédský důl na měď, svého času mědí zásoboval velkou část Evropy. Nejstarší důl, Falu gruva, pochází ze 13. století. Dnes je tu naleziště pyritu. Z dolů se také získává tzv. falunská červeň. Vznikala původně jako vedlejší produkt při těžení mědi, postupem času byla už vlastně jediným, co se ve Falunu těžilo. Právě tímto barvivem je natřena většina místních domků.
Barvivo se nanáší na čerstvě opracované dřevo a až pak se lakuje. Tato tmavá červeň prý vydrží na domech mnohem déle. Těžko říct, zda mají Švédové pravdu. Jisté ale je, že tu nikde nevidíte oprýskanou fasádu… Do dolů můžete jít na prohlídku pod vedením místního průvodce. Na cestu dostanete slušivou oranžovou pláštěnku a helmu se svítilnou. V areálu je také muzeum, které mapuje historii měděných dolů.
Město Mora je asi největším turistickým centrem Dalarny. Končí zde také každoroční lyžařský závod Vasův běh (Vasaloppet). Historii závodu, který se poprvé konal v roce 1922, mapuje místní muzeum. Mora je také rodištěm místního malíře Anderse Zorna, který byl velkým propagátorem lidové kultury.
Dalarna je ale především nádherná krajina, na jihu kopcovitá s hlubokými lesy. Cestu krajem lemují louky a jezera. A mezi tím červené domky s bílé orámovanými okny bez záclon. Tady lidé nejsou zvyklí něco skrývat. Naopak – srdečně vás zvou mezi sebe. Abyste poznali jejich kraj, obyčeje a zvyky. Kraj, který je srdcem celé země.
