Whisky proslavila Skotsko po celém světě, za rok se z této hornaté země vyveze 700 milionů lahví. Přestože drtivá většina zákazníků dává přednost whisky namíchané z mnoha druhů, jako je Ballantine's či Johnnie Walker, pravý Skot miluje hlavně "single malt". Tedy whisky jednodruhovou a nemíchanou, která dokonale odráží divokou skotskou přírodu.
Od banánů k spálenině
Vybírat můžete ze čtyř hlavních druhů, které se liší podle oblasti původu. Whisky z nížiny je jemná a lehká, a kupodivu v ní převládá vůně citrusů. Whisky z vysočiny je naopak kořeněná, plná medu, vanilky a skořice. A whisky z krajiny Speyside je pro změnu ovocná, nasládlá a v její vůni objevíte banány, jablka, hrušky nebo dokonce ananas.
A pak je tu ta poslední, nejzáhadnější a nejtajemnější kořalka z ostrova Islay (vyslovuje se Ajla), v jejíž chuti rozeznáte mořskou slanost, vůni spáleného dřeva, rašeliny a silné uzené tóny. A právě za touhle whisky jsme se rozjeli.
Whisky s erbem
Pomalu se blížíme k přístavu Port Ellen a už z dálky vidíme první palírny. "Tamhle stojí zřejmě nejslavnější místní destilérka Laphroaig," ukazuje náš průvodce a milovník single malt whisky Charlie Cornelius. Nejslavnější ale samozřejmě neznamená nejlepší, každý si totiž oblíbí jinou whisky.
"Ale právě tahle padla do oka, nebo spíše do chuťových pohárků princi Charlesovi. Následník trůnu dokonce palírnu před patnácti lety navštívil a povolil jí, aby své láhve zdobila jeho erbem." Za ochutnání podle něj stojí především třicetiletá whisky, která má velmi silné, nezaměnitelné aroma rašeliny.
Z lodi vidíme i další, zářivě bílé stěny palíren. Na ostrově Islay pracuje v současné době osm vyhlášených palíren a vzhledem k velikosti ostrova je to zřejmě největší koncentrace na celém světě.
Daleko pro daně
Žijí tu tři tisíce lidí (v roce 1830 jich bylo 15 tisíc) a drtivou většinu z nich živí přímo či nepřímo whisky. Velký počet palíren na zapadlém ostrově má pochopitelně svůj důvod. Před mnoha staletími si whisky pálila každá větší farma, ale pak se z pálení začala vybírat daň. Domácí palírny postupně končily a výroba whisky se koncentrovala na několik desítek míst.
Jenže na Islay bylo z pevniny daleko a výběrčí daní sem zpočátku nejezdili. Proto zde vzniklo tolik palíren, které vozily na pevninu nezdaněnou a tudíž mnohem levnější whisky. "Dnes samozřejmě daně platí všichni a úspěch whisky z ostrova Islay je daný tím, že zdejší produkty jsou naprosto výjimečné. S whisky vyráběnou na pevnině se vůbec nedá srovnat," vysvětluje Charlie Cornelius.
Kostel, kde se ďábel neschová
Míříme k hlavnímu městu, tedy spíš k hlavní vesnici Bowmore, kterou vedle stejnojmenné palírny proslavil především kulatý kostel. Místní věřící postavili svatostánek schválně bez rohů, aby se za nimi nemohl skrývat ďábel.
"Každý tu zná každého, jeho dobré i špatné stránky," usmívá se naše průvodkyně Linsay, která je typickou ostrovankou. Nejenže vedle spisovné angličtiny ovládá i skotskou gaelštinu (v ní jsou i názvy palíren – Caol Ila například znamená Hlas Islay), ale navíc celá její rodina pracuje v místních palírnách. Každý člen v nějaké jiné. Ta její byla založena v Port Askaig už v roce 1846.
Dívka nám v palírně Caol Ila nalévá excelentní 25 let starou whisky se silnými tóny rašeliny, která chutná opravdu skvěle, a tak se ani nedivíme její vysoké ceně. Láhev stojí 135 liber, tedy zhruba 4 tisíce korun, a třicetiletá whisky z úvodu článku, kterou miluje náš průvodce Charlie i princ Charles, vyjde na 13 tisíc.
Křest čtyřicetiletou whisky
Prohlídka každé palírny je jiná. V jedné poznáte proces výroby, v jiné zase víc ochutnáváte. Naprosto nejlepší je ovšem návštěva palírny Lagavulin, a to díky charismatickému průvodci Ianu MacArthurovi, který v palírně pracuje už čtyřicet let.
"Naše palírna má dlouhou historii. Ta ilegální zde stála již v roce 1724, oficiálně se whisky Lagavulin vyrábí od roku 1816," vykládá. Jeden z prvních majitelů, Donald Johnston, obětoval whisky dokonce i vlastní život, když utonul v kádi s vyráběnou whisky. "Proto nepůjdeme do výroby, ale zůstaneme raději u sudů," směje se Ian a z dřevěných sudů nám čepuje první vzorky. Od roční "newhisky" až po dvacetileté, krásně vyzrálé exponáty.
Když si pochutnáváme na úchvatné whisky z roku 1966, najednou si nalije další dávku do dlaní a nečekaně nás s ní pokřtí. Doslova nám zlatou tekutinou pěkně umyl hlavu. A je po křtu.
Život na Islay
Na Islay se však nejezdí jen za whisky, ale také za krásnou a neporušenou přírodou. Ostrov je oblíbeným cílem milovníků ptáků, neboť tam hnízdí celá řada ohrožených druhů. V oblibě je také pozorování tuleňů, kteří se válí na malých skaliskách kolem pobřeží a občas připlavou do přístavu a škemrají na rybářích ryby.
Ostrované nežijí jen z palíren, ale hojně využívají také darů moře. Z malých zátok vyjíždějí lovit ryby a plody moře, především kraby a vyhlášené krevety. Ostatně v restauraci v Bowmore připravují třeba výtečné svatojakubské mušle či absolutně čerstvé ústřice, které se jí samozřejmě syrové, zakápnuté citronem a tabaskem.
Díky golfskému proudu má ostrov velmi příznivé klima, nejsou tu ledové zimy ani horká léta. Na Islay můžete navštívit také řadu historických památek, vedle kulatého kostela v Bowmore stojí za zmínku 1 300 let starý kildaltonský kříž, stojící na starém hřbitově nedaleko ostrova Port Ellen.
může se hoditPokud by vás zajímala cesta za poznáním jedinečných whisky z ostrova Islay, podívejte se na stránky www.wildgreentravel.com, kde si můžete vybrat z několika perfektně připravených poznávacích cest. Za čtyřdenní výpravu včetně ubytování zaplatíte zhruba 14 tisíc korun. Vyjíždí se z Edinburghu, kam z Prahy létá pravidelně nízkonákladová společnost Jet2.com, letenky se dají pořídit za dva až tři tisíce za zpáteční let včetně tax. O unikátních whisky z ostrova Islay se dozvíte více informací na stránkách www.discovering-distilleries.com. Na stránkách www.scotch-whisky-experience.co.uk najdete informace o slavném muzeu whisky v Edinburghu. |