Do Egypta, kde se tento druh pouštních výletů stále více a více prosazuje, jezdili turisté dosud spíše k velkým pyramidám a jiným monumentům, nebo se potápět do Rudého moře. V Baharíji vyrostly v poslední době nové hotýlky, nejvíce jednoduché penzióny rodinného typu. Infrastruktura je zde zatím skrovná, protože turisté, kteří sem zajíždějí, jsou z velké části studenti či nepříliš movití profesionální cestovatelé.
"Zatím to není masové. Potkáváme tady v poušti opravdu jen dva druhy turistů," říká Vakíl Abid z cestovní kanceláře Zarzura, "mladé studenty a zámožné důchodce. A právě pro ně tyto výlety organizujeme."
Tito cestovatelé přijíždějí do oáz v mikrobusech, najímají si průvodce a pak vyrážejí v džípech do pouště. Výprava na jeden den stojí jednoho asi 25 dolarů. Nejčastěji míří na dva či tři dny do Bílé pouště. Toto místo, jehož klid je narušován pouze nenápadnou přítomností malých hlodavců, je proslulé velkou rozmanitostí roztodivných tvarů vytvořených z bílého vápence.
Cestovní kancelář Zarzura je pojmenována podle údajné oázy, která měla podle dávných legend existovat v této pouštní říši. V jednom středověkém arabském rukopise se pojednává o nádherném městě Zarzura, kde jsou zdi z onyxu, okna z alabastru a kde je vzduch prosycen vůní květin.
Agentura Zarzura ale též nabízí výpravy na deset až 20 dnů do míst až čtyřikrát vzdálenějších. Tato cestovní kancelář, ale i mnoho dalších, má klimatizované vozy, se kterými se turisté mohou dostat až k 400 kilometrů dlouhé panenské Velké písečné poušti podél hranic s Libyí.
Ještě dále na jih na hranicích Egypta, Libye a Súdánu lze nalézt pouští planinu Gilf Kebír a pohoří Uvajnat. A právě v tomto zapomenutém koutě světa, který americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) přirovnal ke krajině na Marsu, byly objeveny prehistorické skalní malby. Nejznámější jsou obrazy plavců v jeskyni ve Vádí Súra, které proslavil film Anglický pacient, jenž byl inspirován životem maďarského hraběte Lászla Edwarda von Almásyho.
Podle francouzského vědce Gillese Fédiera, jenž často pracovně pobývá v různých pouštích světa, jsou tyto výpravy značně náročné. Tím ale podle něj objevování v Egyptě nekončí: turisté mohou ještě prozkoumat oázu Siva u libyjských hranic, pět
nehostinných oáz na jihu země, poušť na východě Egypta či Sinajský poloostrov se svými úzkými kaňony z červeného kamení.
Rozvoj tohoto typu cestovního ruchu provází též stavební aktivita. Egypt chce do čtyř let postavit jen v těchto místech čtyři nové letiště (v oázách Baharíja nebo Farafra). Od roku 1999 se také podle ministerstva cestovního ruchu zvýšil počet návštěvníků ve třech hlavních oázách oblasti o 30 procent. Podle sloupkaře deníku Al-Ahrám Saláma Ahmada Saláma by mohl zájem zahraničních turistů o tato místa přitáhnout i Egypťany. "Výhodou cestování do oáz, rozházených jako hvězdy na nebi, je to, že se z jedné do druhé musí přejet nekonečné dálavy pouště. A to jsou chvíle, kdy se výletníci mohou zaobírat svými všedními starostmi, nebo se zajímat například o otázky hluku, znečištění životního prostředí či přelidněnosti Káhiry," napsal nedávno.
 |
