Zatímco dříve byl let balonem privilegiem šlechticů, dnes si tento nezapomenutelný zážitek může dopřát téměř každý. Pro mě byl dlouholetým přáním, které se mi splnilo k letošním kulatinám.
Sotva by mě začátkem března napadlo, že v proutěném koši zavěšeném na kusu barevné látky mi v této podivné době bude dopřáno i pár hodin normálnosti: bez všudypřítomného covidu, negativních zpráv a roušek. Ty jsme si museli nasadit jen cestou v mikrobusu.
Poletíme se skupinou nadšenců, kteří si stejně jako já nechtějí nechat každou minutu svého života diktovat virem a kteří pro svůj let zvolili i stejně idylickou krajinu jakosti A s hvězdičkou: oblast centrálního Švýcarska.
Oproti autu či letadlu máte v balonu příležitost cestovat jako kdysi, pozvolna, v klidu. Pouze vítr určuje, jakým směrem se vydáte a jak rychle. S každým metrem, se kterým se vzdálíte od země, stoupá počet dojmů, jež vás hned tak nepustí. Především alpská krajina je pastvou pro oči, která člověka nechá na pár hodin zapomenout na vše ostatní. Shora je to dokonalý zážitek.
Výchozím bodem je pro nás poklidné městečko Sempach (4 100 obyvatel) v kantonu Lucern položené na březích stejnojmenného jezera Sempachersee. Jeho břehy vešly do dějin země jako dějiště jedné z rozhodujících bitev staré švýcarské konfederace proti habsburským vojskům.
 |
My tu za branami města bojujeme také, ale ne s Habsburky, nýbrž s obrovským plátnem, které pomáháme držet tak, aby mohl do balonu proudit horký vzduch.
Šťastnou ruku máme při výběru termínu (začátek září) a na počasí. To je pro let balonem logicky tím nejdůležitějším aspektem. Zatímco většina spolupasažérů potřebovala tři, někteří i pět pokusů, nám je termín letu večer předem pomocí SMS potvrzen hned na poprvé.
Štěstí máme i na Alfonse, našeho zkušeného pilota, který nám jak svým bodrým humorem, tak tisícovku absolvovaných letů bere poslední zbytky nervozity. Sečteno na kilometry, Alfons už dvakrát obletěl zeměkouli.
Naše šestičlenná skupina fasuje menší čtvercový koš, tedy balonovou „klasiku“. Obdélníkový koš s větším balonem, který startuje deset minut po nás, je pouze reakce na vývoj balonového turismu v posledních desetiletí.
Kam vítr dovolí
Určit trasu letu se dá jen přibližně. Nejdůležitějším faktorem je logicky síla větru a jeho směr, který se s výškou mění. Řídit se balon dá proto jen částečně, a to klesáním či stoupáním. My se nejdelší dobu pohybujeme v ideálních dvou tisících metrech nad mořem, jen na chvíli stoupáme do 3,1 km.
V naprostém tichu, bez řevu turbín, jen za občasného sykotu plamene hořáku stoupáme nad krajinu, kterou teď ranní mlha z výšky proměnila ve fantasticky sureální obraz.
Let balonem je opravdu jedinečný zážitek. Zatímco v letadle je krajina z ptačí perspektivy vidět jen pár minut, a to ještě tempem zrychleného filmu, v balonu se v ideální pozorovací výšce pohybujete vlastně po celou dobu. V letadle jste navíc od okolního prostoru oddělení plátem plechu, zatímco v balonu jste jeho součástí.
V naprostém tichu, bez řevu turbín, jen za občasného sykotu plamene hořáku stoupáme nad krajinu, kterou teď ranní mlha z výšky proměnila ve fantastický obraz. Je až k neuvěření, jak mírumilovně krajina, kterou jsme předtím projížděli autem, teď z výšky vypadá.
Míjíme Rigi neboli Královnu hor tyčící se nad Lucernským jezerem. Ta je už od 18. století oblíbeným cílem jak pro domácí, tak pro turisty ze zahraničí. Rok co rok se tu vydávají po stopách Marka Twaina, aby na vrcholku ve výšce 1 798 metrů nad mořem zažili legendární východ slunce nad Glárnskými Alpami.
Míjíme Rigi (1798 m) neboli Královnu hor proslulých legendárním východem slunce nad Glárnskými Alpami.
Další se objevuje Pilatus přezdívaný Dračí hora, jako vždy s čepičkou z mraků. Na jeho vrcholek jsme loni vyjeli nejstrmější zubačkou světa (sklon až 48 procent) a poté v 2 128 metrech nad mořem vychutnávali geniální výhled na Lucernské jezero, připomínající svou rozeklaností severský fjord.
V tandemu s druhým balonem nabíráme směr na Bernské Alpy. Krajina připomínající modelovou železnici teď z rukávu vytahuje další vizuální bonbónek: majestátní trio čtyřtisícovek Mönch, Eiger a Jungfrau.
Stíháme ještě i Fronalpstock, a to i přesto, že nám dnešní extrémní bezvětří krátí let o dobrých dvacet kilometrů. Chvílemi máme pocit, že doslova stojíme ve vzduchu. Ačkoli jsou horkovzdušné balony vybaveny turbohořáky o výkonu až 5 tisíc kW a během přeletu přes Alpy mohou dosáhnout rychlosti až 120 kilometrů v hodině, poslední slovo má vždy přírodní živel, vítr.
Bezpečný zážitek
Jako je Švýcarsko synonymem stability a bezpečí, stejně tak bezpečné jsou zde lety horkovzdušným balonem. Všechny agentury jsou pravidelně kontrolovány federálním úřadem pro civilní letectví.
Let balonem je zážitkem pro všechny smysly. Téměř bezzvuký pohyb budí akustickou pozornost zatímco s větrem na kůži se dostavuje neopakovatelný pocit svobody a volnosti.
A ty vedle klasických letů nad rozmanitou krajinou a zajímavými městy nabízejí i pestrou paletu speciálních letů: od narozeninových párty přes romantické požádání o ruku při východu slunce až po klasickou svatbu. Nebo jako v mém případě „jen“ jako vyplnění celoživotního přání.
Ruku k dílu musíme přiložit i během přistání. Nejen včas vyskočit a nasměrovat koš rovnou na korbu náklaďáku, ale i pomoci složit plachtu tak, aby byla připravena na další let. Na šťastné přistání si poté s Alfonsem přiťukáváme sklenkou šampaňského průzračného jako vzduch, který nás ve výšce ještě před chvílí obklopoval.
Vyhlídkový let nad Alpami
Ceny:
Více informací:
 Oproti autu či letadlu máte v balónu příležitost cestovat jako kdysi: pozvolna, v klidu. Pouze vítr určuje jakým směrem se vydáte a jak rychle. |
