Ještě než vteče do mohutnější Ouse, urazí říčka Wharfe venkovskou krajinou 105 kilometrů. Délka toku ji tedy řadí na 21. místo v celé ostrovní Británii, nicméně svou proslulostí spadá někam do hlubokého průměru. Je to jako porovnávat Vltavu a Radbuzu: pokud nejste místní, šumění Wharfe vás za srdce chytne jen stěží.
Určitě se o ní nedá říct, že by byla nehezká. Když míjí Boltonské převorství, majestátní stavbu z 12. století, utváří vlastně docela povedenou scenérii. Ve svých neregulovaných partiích se vlní širokými meandry, plyne líně mezi pastvinami a hájky. Při dolní části toku je omezeně splavná, určitý význam má jako přirozená zeměpisná hranice, dělící Yorkshire na západní a severní část. Jinak je spíše fádní. Tedy s výjimkou jediného úseku, zvaného Strid.
Zlidovělé říkanky praví, že za každý lidský život, který si v Yorkshire vezmou řeky, si jich Wharfe vezme rovnou pět. Místní obvykle hned dodají, že tím není myšlena řeka jako taková, ale jen Strid. Jedna z částí řeky.
Dočista jiné místo
Pro svou dramatickou odlišnost je často popisována zcela odděleně od Wharfe, skoro jako kdyby k ní ani nepatřila. Zatímco řeka je ospalým průměrem Yorkshire Dales, Strid je spíš průměrem samotného pekla.
Na 37. kilometru svého toku totiž řeka široká 27 metrů naráží na bariéru pískovcových a vápencových skal a hledá si jimi cestu přibližně dvoumetrovým korytem sevřeným mezi balvany. Masa vody, která se snaží prodrat cestu nepoměrně užším profilem, tady získává obrovskou energii.
První oběť? Dědic panstvíStrid si v minulosti vybral jistě mnoho obětí na lidských životech, ale příběhy většiny z nich historie přehlíží. Výjimkou byl osud Williama de Romilly. Že roku 1152 utonul při nešťastném pokusu přeskočit Strid kronikáři příkladně zaznamenali. Šlo totiž o syna šlechtičny a rovněž potenciálního dědice celého panství. |
Regionální říčka se na dalších 7000 metrech svého toku může pochlubit proudem stejně mocným jako má Zambezi, Nil nebo Kongo. A podobně smrtícím. Trojici afrických veletoků se totiž nepokusíte jen tak přeskočit. Ale temně hučící Strid, který má v nejužším místě pouhých 160 centimetrů šířky, k podobným kouskům bohužel svádí. Vypadá to neškodně.
Kluzké a mechem obrostlé kameny na obou březích jsou však velmi nestabilní, a tak pokus zkrátit si cestu může být tím posledním činem, kterého budete v životě litovat.
Úmrtnost těch, kteří spadli do vody o šíři potoka, je prý stoprocentní. Proud totiž okamžitě strhne každého pod hladinu a spirály vírů připraví nešťastníka o vědomí, pokud tak prve neučiní obití o hrany skal pod vodou.
Těla řeka vydat nechce
Těla utonulých, zmrzačená k nepoznání, Strid „vyvrhne“ tam, kde se z něj znovu stává ona průměrná a ospalá Wharfe, široká už 90 metrů. Někdy to trvá minuty, jindy celé dny.
Lekce ze starých jazykůPodivně neanglický název řeky Wharfe má prý svůj původ ve staronorském slůvku „hwerfi“. Značit má něco ohýbajícího se, zatáčejícího. Což dobře koresponduje s meandry řeky. Když přijde na původ slůvka Strid, je lepší dát přednost staré angličtině a odvozeného „stryth“. To znamená vřavu, chaos a zmatek. Výstižné! |
Dílem proto, že úzké koryto, které z povrchu vypadá mělce, je místy až nečekaně hluboké, a v místech s vápencovým podložím proud vymílá dutiny a podvodní jeskyně, v nichž voda rotuje. Utopenci mohou v takové pračce zůstat vlastně napořád, než je vodou hnaný štěrk rozdrtí.
Průměrná hloubka koryta sice činí „jen“ 4,5 metru, ale v jeho zahloubených partiích není ani 9–13 metrů nic neobvyklého.
Úzký Strid prostě klame tělem, navenek vypadá nevinně, ale je dokonale propracovanou vodní pastí. Ošidné jsou jeho nestabilní podemleté břehy, které svádí k nahlédnutí do hlubiny, zvláště zrádný umí být po deštích.
Klamně krásný ale přitom smrtící Strid v údolí řeky Wharfe u Bolton Abbey v severním Yorkshire.
V průběhu jediné minuty dokáže zvýšit výšku své hladiny skokově o 1,5 metru.
Zmíněná rizika připomínají četné výstražné cedule, lemující turisticky značenou stezku Dales Way z Burnsallu až do Bolton Abbey. Není to hezké počtení: „Nebezpečí nemusí být za letního dne příliš patrné, ale v této úzké soutěsce už byly zmařeny životy. Místy je rokle hluboká více než 9 metrů, více, než dva dvoupatrové autobusy na sobě. Strid je nebezpečný a v minulosti si vyžádal oběti na životech. Držte se prosím dostatečně zpátky a dávejte si pozor na kluzké kameny.“
I přes nespornou naléhavost těchto varování si ovšem Strid tu a tam vyžádá lidskou oběť. Světovou proslulost mu vydobyla tragédie ze srpna 1998, kdy v dravém proudu zahynuli manželé na svatební cestě. Tělo ženy vydala řeka po 6 dnech, ostatky muže až po 57 dnech. A v roce 2010 tu utonul osmiletý chlapec, kterého jeho sourozenec nedokázal zachránit.
Poklidná říčka Wharfe skutečně nemá se svým zúženým úsekem, Strid, mnoho společného. Řeka je poklidnou ukázkou venkovské pohody Yorkshire. Ale Strid? Ten je kvůli své divokosti a zrádnosti jedním z nejvražednějších toků na světě.
Mohlo by se hodit Pokud chcete pokořit řeku Wharfe a přitom se nedopustit sebevraždy, počkejte si až ke starému opatství v Boltonu (Bolton Abbey). Řeka Wharfe je tu mělká, a přístup k památkově chráněnému farnímu kostelu (z roku 1154) vede po šedesátce nášlapných kamenů. Ty tu už hezkých pár století nahrazují most pro pěší. |
