Reliéf české kotliny, ohraničené hradbami vysokých pohraničních hor, nedává příliš mnoho šancí, aby k nám někdo od sousedů z ciziny nahlížel a obdivoval krásy vnitrozemské krajiny. Výjimku tvoří německé vrcholy Šumavy, polské Soví hory a slovenské Strážovské vrchy.
Právě z posledně jmenovaného pohoří se odkrývá velmi neobvyklý a široký pohled na téměř všechny východomoravské hory. Chcete-li je spatřit, právě nyní – v době průzračných podzimních dní a nastávajících inverzí – nastává to nejvhodnější období.
Západ slunce nad Bílými Karpatami
Neznámé Strážovské vrchy
Strážovské vrchy patří k nejkrásnějším horám na Slovensku. Charakteristické pro ně je, že nemají žádný celistvý hřeben. Tvoří je morfologicky velmi pestrá mozaika terénních tvarů, v nichž zaujmou především ostré vápencové útesy, homole a vůbec kopce rozházené jakoby bez ladu a skladu.
Pojmenování "vrchy“ je poněkud zkreslující, ve skutečnosti je to poctivé horstvo, které dává svým návštěvníkům při putování v kteroukoli roční dobu pořádně zabrat. O značné převýšení nebývá na žádné turistické trase nikdy nouze.
Na vrcholu Strážova (1214 m)
Kromě výrazně vystupujících kopců zde zaujmou také úzké doliny o charakteru soutěsek a četné skalní řady a útesy na úbočích i vrcholcích horských masívů. Uvnitř hor najdete zapadlé vesničky a všude kolem koberce překrásných bukových lesů.
Návštěvnost Strážovských vrchů je nízká, přestože leží hned za údolím Váhu naproti našim Bílým Karpatům. Spěchá se kolem nich často bez povšimnutí dál proti toku Váhu za reklamně přitažlivějšími cíli. Přitom dva kopce Strážovských vrchů, kam se podíváme, patří k těm největším krajinářským parádám, které na Slovensku existují.
Vápencový hrot Vápče
Všechny možné superlativy by mohl posbírat vrch jménem Vápeč (956 m), jehož ostrý vápencový hrot se vypíná nad obcí Horná Poruba poblíž Ilavy. Je to kopec poměrně nízký a útlý, takže se v záplavě okolních Strážovských vrchů často ztrácí. Pokud se však octnete v jeho blízkosti, nemůžete jej přehlédnout a určitě vás uchvátí.
Leze se na něj zpravidla z Horné Poruby, výstup trvá hodinu až hodinu a půl a je to docela zabíračka, při níž překonáte více než 500 výškových metrů. Odměna však stojí za to!
Vápencový hrot hory Vápeč (956 m) nad obcí Horná Poruba
Vrcholová kóta má charakter ostré skalní špice, která ční do výšky a zaručuje naprosto dokonalý kruhový rozhled. Našinec jistě očima zabrousí směrem domů, tedy na Moravu, která je odtud coby kamenem dohodil.
Protože je však Vápeč poměrně nízký, za pohraničními hřebeny Bílých Karpat a Javorníků toho moc vidět není. Abyste přes ně přehlédli dál do vnitrozemí, musíte se dostat výš – konkrétně na nejvyšší bod celého pohoří Strážov (1214 m).
Z Vápče se jeho charakteristická homole zdá být blízko, červeně značená trasa Hrdinov SNP, která oba vrcholy spojuje, však překonává značné převýšení a trvá minimálně 6 hodin.
Na trůnu Strážovských hor
Strážov je skutečným králem Strážovských hor. Je široko daleko nejvyšší a jeho vrcholek trůní výrazně nad ostatními. Nejvyšší partie mají podobu vápencového útesu s pozvolnou a zalesněnou východní stranou a skalním převisem na západě.
Absenci dokonale kruhového rozhledu z jednoho místa bohatě vykompenzuje téměř letecký pohled na okolní krajinu a především na dole se rozprostírající vesničku Zliechov.
Vrchol Strážova, na obzoru za údolím Váhu pásmo Bílých Karpat
Za jasných dní s dobrou dohledností se odkrývá již avizovaný pohled směrem na Moravu. Zvláště hezké jsou odtud nejvyšší vrcholy Moravskoslezských Beskyd, které vystupují zpoza hradby Javorníků jako izolované a výrazné horské masivy.
Snadno rozeznáte útlou Lysou, rozložitý Smrk i plochý Radhošť. V mezeře mezi Javorníky a Bílými Karpaty se v dálce rýsují Hostýnské vrchy, nad sníženinou Vlárského průsmyku dokonce jihomoravské Chřiby. S dobrým dalekohledem by snad mohl být vidět i hrad Buchlov!
Ani pohled na slovenské hory rozhodně nezklame – je vidět Velký Manín, Súľovské skály, Malá i Velká Fatra, Povážský Inovec a dokonce i Babí hora daleko na severu Oravy.
Vesnice Zliechov, na obzoru pásmo Bílých Karpat
Mimořádně hodnotné okolí
Strážov však není jenom ideálním vyhlídkovým místem, ale představuje také mimořádně hodnotné přírodní prostředí. Celý masiv zdobí mohutná skaliska a balvanové proudy, patrné zejména na západním úbočí. S výskytem vápenců souvisí přítomnost několika propastí a jeskyní. Jedna z nich – Jánošíkova jaskyňa – se nachází těsně pod vrcholem na úpatí skalního převisu.
S divokým reliéfem vápencových útesů ostře kontrastují dvě měkce modelované travnaté plošiny na východní straně horského masivu kousek pod vrcholem, které lemují pralesovité porosty pokroucených buků.
Bukový prales na Strážově
Vzácná a velmi bohatá je rovněž zdejší vápencová flóra a na ni vázané živočišné formy. Strážov je chráněn od roku 1981 jako národní přírodní rezervace.
Pozoruhodná, neosídlená krajina lesů, hlubokých soutěsek a vápencových skal se rozprostírá severně od Strážova okolo horního toku Strážovského potoka. Za návštěvu stojí také rázovitá dědina Čičmany s několika penziony a národopisným muzeem.
Pro obec charakteristické jsou vápnem malované dřevěnice, v jejichž stylovém prostředí se konávají pravidelně folklórní slavnosti. Strážov je zkrátka úžasný!
Může se hodit
Jak se tam dostat Výstupové trasy Dvoudenní přechod po Cestě hrdinov SNP Mapa |
