Stopem do Pekingu 13: bludička v Číně

  10:25aktualizováno  10:25
Vrátil jsem se do Prahy a potkal svého šéfredaktora - hnal se ke mně s tváří brunátnou. "Celkem slušný, ne? Do Číny jsem dojel," zdravím ho. A on řve: "Nápad to byl nesmyslnej, články hrozný. Vlastně jsem zjistil, že tě nesnáším."

Tomáš Poláček s čínským vízem | foto:  Nguyen Phuong Thao, MF DNES

Nemohl jsem zadržet slzy. Vždyť on si nedovede představit, jaká to občas byla pakárna...

Pak jsem se probudil a po stěně lezla ještěrka.

Autostopem do Číny

Redaktor MF DNES Tomáš Poláček se vydal stopem do Číny. Za tři týdny chce dojet do dějiště olympijských her, do Pekingu. Čeká ho deset tisíc kilometrů, jeho cestu můžete sledovat na www.idnes.cz/stop.

Vtip o vínu
Poslední kazašský kamion dojel přímo na hranici, kde mi oznámili: "Už je zavřeno, projít můžete až ráno." Za pár šupů jsem se ubytoval v jakési kobce, opláchnul jsem se ve vědru vody a zašel do hospody, že si budu číst celý večer průvodce Čínou. Po chvíli ale vypnuli ve vesničce elektřinu.

Zalehl jsem v šest českého času. Ráno koupím za poslední kazašské tengy karton cigaret a projdu první celnicí - všichni jsou milí, registrační kartu s razítkem nevěstince vidět nechtějí.

Naženou mě do autobusu, který nás převeze půl kilometru k Číňanům. Vedro je neúprosné; nejsem jediný, kdo se tu potí jako nestříhaný velbloud. Všichni mácháme svými pasy před obličeji, aspoň trochu vánku!

Po půl hodině v sauně mě konečně zdraví Číňani, jsou zdvořilí. "Odpusťte, ale mohu vám vybalit batoh? Je to nepříjemné, víme, ale je to naše práce," říká mi celník slušnou angličtinou a nabízí kelímek s vodou. Ptám se, jestli by nebylo kafe, na což mi suše odpovídá: "Kafe ne, ale nabídnout vám můžu víno."

V tomhle horku? Otřesu se.

"To byl vtip," vysvětlí mi, dodá, že mu mám říkat Jack, protože jeho čínské jméno bych vyslovit neuměl. A napíše své telefonní číslo, kdybych prý měl nějaké problémy.

Ženy na vrcholu blaha
Vyjdu za bránu celnice a taxikáři se začnou rvát, který že mě vezme do Ürümchi. Za triko tahají i mě, tak celkem naštvaně řvu, že taxi nechci, anebo klidně, ale za deset dolarů do Tokia.

S vekslákem usmlouvám jakýsi kurz. S výsledným číslem je natolik spokojený, že jsem se snad hodně okrást nenechal...

Auta pak zastavují na každé mávnutí, nikdo však nechápe, o co mi jde. Nasedám dovnitř a nervózně sleduju jak mapu, tak silnici - musím si všimnout každé odbočky, ale je to těžké, když je všechno čínským písmem.

Každému nutím kartičku, kterou mi napsala kamarádka v Praze: "Jsem z Evropy a jedu stopem na olympiádu, mám vás rád, tak mě mějte rádi taky." Když to Číňani čtou, jsou nadšeni, zvlášť ženy vydávají zvuky, jako by byly těsně pod vrcholem blaha: "Óóó!"

Pak si sednu na ulici pod slunečník, abych napsal tento text. Obklopí mě deset Číňanů a studují každé písmeno, které přibude na papír. Objednám čaj a rizoto, zaplatím bankovkou s cifrou pět a nazpět dostanu bankovky, které dávají dohromady cifru jedenáct. Chtěl bych ještě vodu a kafe, ale nikdo to zatím nepochopil. Jsou moc milí, jenom mi pořád gratulují, že jsem z Čečny...

Chtěl bych vidět šéfredaktora, jaké by psal články v tomhle chaosu.

Středa, 30. července ráno

Tomáš Poláček už pronikl na čínské území, dojel do města Qingshuihezi.
Polohu na mapě NAJDETE ZDE
Ujel 6 470 kilometrů, vystřídal už 81 aut.

Šílený výlet

Nejčtenější

V Africe vyfotili vzácného černého levharta. Prvního po 110 letech

Britský fotograf Will Burrard-Lucas zachytil v keňském parku Laikipia...

Britskému fotografovi Willu Burrardovi - Lucasovi se v Africe povedl náramný kousek. Podařilo se mu vyfotit vzácného...

Byl to asi nejhorší James Bond, přesto naučil turisty lyžovat v Mürrenu

Díky za všechno, Mr. Bond.

Možná by se měl tento slavný snímek jmenovat spíše Ve službách švýcarskému turismu, než Jejímu Veličenstvu, neboť agent...

Slavný cestovatel Miroslav Zikmund slaví sto let, svůj věk bere jako dar

Miroslav Zikmund

Při dvou cestách projel Miroslav Zikmund Asii, Afriku i Ameriku. Je absolutní systematik, jeho život má pevně daný...

KVÍZ: Lidé pro ně i umírají. Jak dobře znáte státní vlajky?

Víte, který stát má na své vlajce kalašnikov?

Jsou jedním z nejvýraznějších symbolů každého státu. Některé vlajky pozná na první pohled téměř každý, jiné se dají...

Varhánky i v poledne? Víme, kde v Kitzbühelu hledat nejlepší trasy

Alpské kouzlo sjezdovek v rakouském Kitzbühelu

Kitzbühel, to není jen Hahnenkamm, na kterém se jezdí slavný sjezd, ale také pestrý výběr z 230 kilometrů sjezdovek....

Další z rubriky

VIDEO: Jako olympionici. Ledovou dráhu v Innsbrucku využívají i turisté

Sportovci trénují na ledové trati u Innsbrucku.

Pokud se chystáte do Tyrolska a máte rádi sport, naplánujte si cestu do Innsbrucku. Stojí tam jediná ledová dráha v...

Prakticky jsem k ničemu, říká jeden z posledních ponocných v Evropě

Renato Häusler pracuje jako ponocný v Lausanne od roku 2002.

Už nevaruje před požáry, ale každou noc oznamuje hodiny z výše zvonice na katedrále v Lausanne. Ponocný v tomto...

Berbeři, poušť a nádherné hory. Antiatlas je dostupná exotika v Maroku

V první polovině úseku Icht - Tafraout se střídaly nádherné scenérie pouštních...

Málo frekventované pohoří Antiatlas na jihu Maroka ohromuje rozervanými pouštními scenériemi, načervenalými štíty i...

Najdete na iDNES.cz