Podle nových tezí mohla stavba sloužit jako vyvýšené poutní místo. Spisovatel Julian Spalding v deníku The Guardian tvrdí, že komplex ve Stonehenge byl obřím oltářem, na který se vešlo až několik stovek věřících. Kameny mohly sloužit jako podpěry pro dřevěnou konstrukci, na níž se odehrávaly keltské rituály.
“Jde o zcela odlišnou teorii, která dosud nebyla předložena,” řekl Spalding britskému deníku. “Zatím jsme se na Stonehenge dívali pohledem 20. století, tedy ze země. Duchovní obřady v minulosti nebyly prováděny na zemi, ale vysoko ve vzduchu. Kněží ani vládcové se země nesměli dotknout,” tvrdí spisovatel.
Dřevěná plošina na kamenných útvarech se navíc podle Spaldinga mohla otáčet, a tím se v různých částech roku přizpůsobovala postavení hvězd.
Julian Spalding, který v minulosti působil i jako ředitel a kurátor několika předních galerií a muzeí ve Velké Británii, však nemá pro své tvrzení konkrétní důkazy. Vychází z pozorování civilizací v Číně, Peru nebo Turecku. I tam se sakrální památky stavěly vysoko nad zemí a měly stejně jako ve Stonehenge kruhový půdorys.
Stonehenge |
“V dávných dobách nemohly být náboženské obřady prováděny přímo na zemi. Egyptský faraón nebo čínský císař se nohama nemohli dotýkat půdy,” upřesňuje Spalding.
Nutno poznamenat, že Julian Spalding není archeolog. Jeho teorii však specialisté na pravěkou historii nezavrhují. Archeolog Aubrey Burl Guardianu řekl, že by nová teorie stála za prozkoumání: “Něco by na tom mohlo být, ale musíme tento přístup hlouběji prozkoumat a zvážit.”
Podle archeologů vznikal kamenný komplex ve Stonhenge zhruba před 5 000 lety. Nedaleko kamenné stavby našli v roce 2007 zbytky vesnice, kterou se teď pokoušejí zrekonstruovat do původní podoby.
V okolí svatyně se v minulosti nacházelo ještě dalších 17 náboženských staveb. To zjistili při terénním výzkumu v roce 2014 odborníci z univerzit v Birminghamu a Bradfordu.