Miloslav Stingl

Miloslav Stingl | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Stingl o Markézách: Nevěsta musí uspokojit všechny muže na svatbě

  • 84
Světově uznávaný etnolog Miloslav Stingl je jediným Čechem, kterého přijal indiánský kmen Kikapú za svého náčelníka dal mu jméno Okima – Ten který vede. Příští rok vyjde obšírná biografie, která bude mapovat celý život Miloslava Stingla, včetně dosud nepublikovaných zážitků a fotografií.

Během života jste navštívil 150 zemí. Která etnika na světě jsou sexuálně nejaktivnější?
Mezi nejerotičtější patří míšenci, zejména mulatky. Jsou nejatraktivnější, i když velice hezké ženy jsou také na Havaji, Maorky na Novém Zélandu nebo ženy v Polynésii. Polynéským ostrovům se oprávněně říká Ostrovy lásky. Ale celá Oceánie je eroticky velice aktivní.

Čím je to dáno?
Asi geneticky. Někdo se narodí s absolutním hudebním sluchem, oni mají sex. A navíc to nesporně patří k životu. V Polynésii se prostě sešla parta lidí, padla tma, na všechny to přišlo, a tak se člověk vyspal s tím, který byl nejblíž. Každopádně v Polynésii nejde o citovou záležitost, ale o ryze biologickou aktivitu.

Jak často tuto aktivitu praktikují?
Většinou skoro denně.

Týdeník Téma

vychází v pátek

Týdeník TÉMA

Kde musí mít každá obec aspoň jednu pannu? A mají ženy v Tichomoří v sexu stejnou roli jako muži? Více se dočtete v pátečním vydání týdeníku Téma.

Takže tam nežijí v monogamních svazcích?
V Polynésii mají většinou partnerku nebo manželku, ale kterákoliv jim přijde do cesty, tak se s ní vyspí. Manželky z toho žádnou velkou katastrofu nedělají.

Bývají někdy doopravdy zamilovaní, když mají tak volné vztahy?
To bych řekl, že ano, i když se to mnohem hůře posuzuje. Když někdo s někým spí, tak ho můžu fyzicky vidět, ale co říká jejich duše nebo srdce, to opravdu nevím. Pominu-li Papuánce, tak nejprimitivnější etnikum, které jsem potkal, byli australští domorodci. A ti mají i milostné písně. A kdyby nebyla ta duševní láska, tak by ani tyto písně nebyly.

Vstupují děti do dospělosti nějakými obřady?
Většinou ano. U mužů jsou iniciační obřady často velice bolestivé a krvavé. Například u Indiánů hodí nahaté chlapce na tři hodiny do mraveniště, aby se mohl stát mužem.

Tanečnice na Tahiti

A jak je to u žen?
Třeba u australských domorodců je to tak, že když má žena první menstruaci, pošlou ji na týden mimo tábor, aby „nezašpinila“ obec. Trvá to třeba sedm dnů, pak se vrátí a následně je zbavena panenství. Většinou takovou obecní gynekoložkou, která dívku rukou nebo speciálním nožem, kterému se říká čaringa, defloruje.

Nebo v Queenslandu je „zasvěcovaná“ dívka odvedena jakoby násilím do buše většinou skupinou mužů. Ti tuto pannu na odlehlém místě svléknou a jeden po druhém rukou vnikají do jejího těla. Pak dívka se všemi vykoná pohlavní styk, sperma se však nesmí dotknout dívčiny pochvy. Dívka ejakuláty shromažďuje a později je při zvláštním slavnostním obřadu vypije.

A třeba na Markézách je takový obyčej, že když si dívka někoho bere, tak se musí v den svatby vyspat se všemi muži, kteří jsou na svatbě přítomni. Musí je eroticky pohostit. Třeba čtyřicet mužů.