Vánoce byly vždycky přehlídkou blahobytu. Ostatně dochoval se i historický zápis z roku 1213, který popisuje hostinu na anglickém královském dvoře: na slavnostní tabuli leželo 3 000 kapounů, tisíc nasolených úhořů, 400 pečených prasat a dva tucty sudů s vínem.
Žáby, šneci, škeble
Francouzi jsou proslavení svými mlsnými jazýčky, a tak není divu, že i jejich vánoční tabule je plná delikates, které však mnoha jiným Evropanům nejsou úplně po chuti.
Jejich typickým pokrmem ovšem není le réveillon, jak se občas píše v některých článcích. Teto výraz totiž neznamená konkrétní jídlo, ale dlouhou večeři. Především tu štědrovečerní, která je přehlídkou luxusních lahůdek. Na stole nechybí čerstvé (samozřejmě "syrové") ústřice, humr, mušle svatého Jakuba, šneci, žabí stehýnka a foie gras (speciálně "vykrmená" husí či kachní játra). A pozor, to jsme zatím pouze u předkrmu.
Jako hlavní jídlo se často podává pečený krocan s kaštanovou nádivkou, stejně jako v Británii či v USA.
A protože Francouzi si na hostinu a dobré jídlo potrpí více než na samotné dárky, běžně se stává, že vánoční večeře má neuvěřitelných deset až dvanáct chodů a na závěr nechybí ani obligátní francouzské sýry a dezert.
Dvanáct chodů mělo také tradiční polské vánoční menu, symbolicky na počest dvanácti apoštolů. Jídla našich severních sousedů ale byla mnohem chudší a obyčejnější. Místo luxusních lahůdek se servíruje například boršč, kapr na černo, ryba (nejčastěji sleď) připravená v aspiku či ve vinné omáčce a také plněné pirohy.
Rybí knedlíčky s bylinkami
Rakouský štědrovečerní stůl je na první pohled hodně podobný našemu, ale při bližším pohledu najdete docela velké rozdíly. Rakouská štědrovečerní tradice není zdaleka tak jednotná jako u nás, kde se na stole střídá maximálně kapr s řízkem a vinnou klobásou. V některých částech Rakouska se připravuje pečená husa, jinde zase pečené klobásy. Nejtypičtějším jídlem je ovšem smažená ryba, i když stále více Rakušanů dává přednost lahodnějším candátům.
"Tradiční rakouská štědrovečerní večeře vypadá následovně. Jako předkrm se podává buď zauzené filátko ze pstruha či speciální rybí knedlíčky v bylinkové omáčce. Jako hlavní chod se pak servíruje smažený candát s bramborovým salátem," vysvětluje Jaroslav Monček, šéfkuchař a majitel malostranské "rakouské" restaurace Kočár z Vídně, který v metropoli našich sousedů dlouhá léta pracoval.
Současně však upozorňuje na to, že jídla jsou i přes vnější podobnost chuťově značně odlišná. Vídeňský salát i smažený candát jsou prý mnohem lehčí a lahodnější, pokud nevěříte, můžete je v Kočáru z Vídně ochutnat.
Jenže Rakousko není pouze Vídeň, a pokud odjedete třeba do Alp, můžete při štědrovečerní večeři hojně narazit také na zvěřinu. Tak třeba šéfkuchař hotelu Theresa v Zillertalu Stefan Egger připravuje svou oblíbenou specialitu v podobě srnčí svíčkové pečené na hruškách.
Oblíbená lahůdka našich jižních sousedů - rybí knedlíčky v bylinkové omáčce
Vídeňská inspirace: smažený candát s lehkým bramborovým salátem
Česnek má odradit ďábla
Srbové si o Vánocích (které ovšem slaví až začátkem ledna) dopřávají hlavně prostá venkovská jídla, především pečené fazole, plněné papriky, zeleninu a ryby. Večeře bývá obvykle skromná, to hlavní je, aby se při ní shromáždila celá rodina.
Zajímavou proměnu vánočního menu prožilo v posledních desetiletích Řecko. "Zatímco dříve se jedlo hlavně jehněčí frikasé či mladé pečené selátko, dnes je nejobvyklejším pokrmem pečená krůta s kaštanovou náplní," vysvětluje Jannis Asarlidis, majitel řecké restaurace Kavala. Během Vánoc zde také krůtu s kaštanovou nádivkou připravuje, stejně jako další oblíbenou vánoční specialitu v podobě grilovaného šnečího suvlaki. A to určitě stojí za ochutnání.
A nádavkem ještě jedna kulinářská kuriozita pocházející z Maďarska. Tradičně se zde štědrovečerní hostina zahajuje konzumací oplatky s medem a česnekem, která byla po staletí symbolickou ochranou proti ďáblům, a jí se s tím, aby člověku po celý další rok sloužilo zdraví. Poté už následuje tradiční pikantní polévka halászlé a smažená ryba s bramborovým salátem.
Pečené selátko patří k oblíbeným vánočním pochoutkám v Řecku. V posledních letech ho však vytlačuje krůta s kaštanovou nádivkou.
Santův pečený sob
Vánoční chutě jsou skutečně značně rozmanité. Třeba ve Finsku nesmí na stole chybět vánoční šunka s hořčicí či játra zapečená s rozinkami, brambory a mrkví.
Norové nemají jedno tradiční jídlo, ale štědrovečerní večeře se liší podle oblastí. Podle Nilse Jebense, norského restauratéra, který už patnáct let provozuje pražské gurmánské restaurace Kampa Park a Hergetovu Cihelnu, patří k oblíbeným štědrovečerním pokrmům vařená treska, pečená vepřová žebírka a pečená žebírka jehněčí.
Zřejmě největší gurmánskou specialitou, která se připravuje jen v některých rodinách, je pečená panenka ze soba, podávaná s hustou omáčkou ze smetany a nasládlého kozího sýra, vařenými brambory a brusinkami. "Je to výtečná pochoutka, protože lahodné sobí maso patří mezi největší norské delikatesy," vysvětluje Jebens a dodává, že jako předkrm se podává koláč z listového těsta zapečený s plody moře a celá hostina končí dezertem creme caramel.
Proti gustu žádný dišputát, přesto je sob na vánočním talíři poněkud překvapivým pokrmem. Na severu Evropy je to totiž sobí spřežení, které vozí Santa Clause s dárky pro děti. Ale zřejmě mají na severu sobů stále dost.
Několik vánočních inspirací a receptů
Ústřice patří na každý francouzský vánoční stůl. Ale poradit si s nimi není pro laiky vůbec jednoduché. Za prvé musí být absolutně čerstvé. Kvalitní ústřice nabízí Seafood (www.seafood.cz), který má čerstvé ústřice vždy ve středu a v sobotu (cena jedné ústřice je 35 korun).
Otevření ústřice není úplně jednoduché, potřebujete speciální nůž a trochu zkušeností.
Druhým problémem je otevření ústřice - s běžným kuchyňským náčiním máte totiž smůlu. Takže pokud vám chybí speciální nůž na ústřice, musíte použít tenký šroubovák. Ten zasunete co nejhlouběji do "zámku" ústřice a páčivým pohybem spoj rozlomíte. Ústřici přitom držíte vypoulenou stranou dolů.
Pak musíte horní část ústřice odříznout od horní skořápky, až v té chvíli můžete škebli otevřít. Masíčko se ještě odřízne od nohy, pokape zálivkou (nadrobno nakrájená šalotka, šťáva z citronu, kvalitní vinný ocet, olivový olej, sůl, pepř), citronem či tabascem a pak už můžete syrovou ústřici spolknout. Čerstvé ústřice, samozřejmě otevřené, můžete ochutnat ve vyhlášeném ústřicovém baru pražské restaurace La Gare.
- 300 gramů filátka z uzeného pstruha
- 3 staré žemle nakrájené na kostičky
- mléko
- 1 lžíce másla
- sůl, pepř, muškátový oříšek
- 125 ml šlehačky
- 2 žloutky
- rybí vývar
- sardelová pasta
Omáčka:
- 1 menší cibule
- 20 gramů másla
- 20 gramů hladké mouky
- 2 lžíce čerstvých bylinek (petržel, kopr, řeřicha, kerblík, pažitka)
- citronová šťáva
- 125 ml smetany
Uzené filátko nařežeme na menší kousky a smícháme s kostičkami žemle. Přidáme máslo, mléko, smetanu, žloutky a koření. Dle potřeby přidáme rybí vývar a trošku sardelové pasty, necháme 5 minut odležet, poté vytvarujeme kuličky a vaříme v osolené vodě 10 minut, dle velikosti.
Omáčka: Cibuli opečeme na másle do zlatova, přidáme mouku a po zpěnění přidáme rybí vývar a smetanu. Omáčku dochutíme solí, pepřem, citronem a před podáváním přidáme čerstvé bylinky.
Zajímavá vídeňská alternativa k české klasice má dvě obrovské výhody: je mnohem lahodnější a není tak tučná. Samotný candát patří mezi nejlepší sladkovodní ryby, jeho maso je nejen dietní, ale také křehké a lahodné. Oproti našemu kaprovi pak má jen minimum tuku.
A stejně tak vídeňský salát je velmi svěží a má mnohem méně kalorií než český: není v něm totiž ani salám, ani majonéza, ani vejce. Dělá se vlastně jen z brambor, červené cibule nakrájené na jemno, oleje, hořčice, cukru a octa. Brambory se uvaří ve slupce, po vychladnutí se nakrájí na kolečka a smíchají se s uvedenými ingrediencemi. Pak se salát nechá půl hodiny odležet a můžete ho podávat. Candáta s bramborovým salátem můžete ochutnat v restauraci Kočár z Vídně.
