O Češích platí, že nejsou ve znalosti cizích jazyků žádní borci. Starší generace se může pochlubit již dávno pozapomenutou ruštinou a pár slovíčky němčiny či angličtiny, mladí se sice jazyky ve škole učí, ale na úroveň takových Nizozemců nebo Skandinávců se dostane málokdo.
Není proto divu, že mezi českými dovolenými hraje prim Chorvatsko a Slovensko. Se slovenštinou nemá nikdo problém a v Chorvatsku to každý také zvládne. Se skleničkou rakije od pana domácího to jde navíc samo.
Pozor na srpen, tedy kolovoz
No uznejte: každého musí napadnout, že "sladoled" musí být sladký led, tedy zmrzlina a "zovem se" znamená jmenuji se. Pivo je pivo, víno je vino.
"Problém nastane, když k nám Češi telefonují a objednávají si ubytování," říká majitelka penzionu v letovisku Starigrad. "Červenec se u nás totiž řekne srpanj a váš srpen je u nás kolovoz. Proto když volají Češi, pokládám kontrolní otázku: přijedete v sedmém měsíci?"
A zmatky v měsících mohou pokračovat - říjen se totiž řekne "listopad" a náš listopad je chorvatsky "studeni".
Další nedorozumění nastane, pokud je něco "užasan". Není to totiž vůbec úžasné, jak bychom si mysleli, ale naopak "hrozné". Ale když je něco v Chorvatsku opravdu úžasné, pak použijte "odličan" nebo mezinárodně jasné "super".
Stačí v Chorvatsku strávit týden, a budete se v jazyce slušně orientovat. Pokud sem jezdíte pravidelně, začnete chorvatštinu i používat. I když je pravda, že tu lze snadno získat dojem, že Češi Chorvatům rozumějí lépe, než je tomu obráceně.
Ale i Chorvaté pracující v cestovním ruchu pochopili, že se musí učit jazyky a němčina a angličtina je tu slyšet na každém druhém rohu.
Na severu Itálie se domluvíte, na jihu už hůře
příkladyNěkterá slova mohou znít v chorvatštině podobně jako v češtině, ale mají jiný význam. Např.: * srpanj - červenec |
Italové v tom zdaleka nejsou sami, ani Francouzi si s angličtinou moc hlavu nedělají. Starší generace rezignovala, ti mladší se ji učí ve škole, ale většinu slovíček rychle pozapomenou. Proč se vzrušovat tréninkem jazyků? "Francouzština je jazyk diplomatů," opakují místní, aby tím vysvětlili, proč se jim do učení moc nechce.
Turisté si navíc stěžují, že ani na nejnavštěvovanějších místech, jako je Louvre, nenajdou jiné popisky než ve francouzštině. Na překvapení lze narazit také v jídelních lístcích, jejichž francouzský originál a případný anglický překlad nemusí být vždy totožný.
Nizozemci mluví anglicky
To v Nizozemsku mluví německy a anglicky každý taxikář, prodavačka smažených ryb i pumpař. Nezáleží na věku, ani na profesi. "Nizozemci byli obchodníci a cestovali po světě, proto je pro nás přirozené učit se jazyky," říká jeden z lékařů v nemocnici v městečku Sneek.
Slovníčky na cestuVytiskněte si slovníček základních výrazů |
"Nizozemci jsou velmi milí, moc mě mrzelo, že jsem se s nimi nedokázal domluvit," říká Vratislav Kužel, který zažil na dovolené v Nizozemsku mnoho zvratů: porouchanou pronajatou motorovou loď, její nádrž plnou odpadu i nateklý kotník, se kterým musel do nemocnice. Zvládl to především díky pomoci anglicky mluvícího kamaráda.
Stejné je to se znalostmi jazyků ve Skandinávii, německy a anglicky tu hovoří všichni. Podobně jako v Belgii, v její vlámské severní polovině. Tam se nemluví francouzsky z trucu, ačkoliv je to druhý jazyk království. Ovšem Valonsko, jižní Belgie, už mluví francouzsky a velmi málo anglicky.
Ani Španělé na tom nejsou bůhvíjak. "Dorozumí se hůře než Češi. Jazyky nemluví číšníci, část hoteliérů, valné to není ani s novináři či politiky," říká Martin Hendrych, žijící v Barceloně. Tam se navíc vedle španělštiny jako hlavní jazyk používá katalánština.
V mnoha jižních zemích ocení, když se na cestu vybavíte pár slůvky, abyste uměli aspoň pozdravit a poděkovat. Pak se i oni více snaží.
Není nutné umět anglické časy, v tom má zmatek i spousta Američanů, je však důležité znát základní slovíčka. A nebát se konverzovat. S jednoduchou angličtinou a velkou zásobou gest si můžete troufnout i na cestu kolem světa.
jazykové trapasyZažili jste v zahraničí trapas, který pramenil z neznalosti jazyka či použití nesprávného výrazu? Podělte se o svoje zážitky s ostatními čtenáři v diskuzi nebo nám historku napište na cestovani@idnes.cz. |
Pomůže slovník a průvodce. A možná přítel na telefonu
Zásadou číslo jedna je vzít si sebou dobrou knihu-průvodce. Například z řady Rough Guides, které vycházejí i v češtině. Dozvíte se tu spoustu informací o zemi, ale také o městech a národních parcích, najdete tu ubytovací zařízení i mapky měst s památkami.
Nezapomeňte na slovník. Není nutné mít v Chorvatsku česko-chorvatský, bohatě vám poslouží česko-anglický. Není také od věci si nastudovat názvy jídel, která byste si rádi objednali, když zamíříte do restaurace. Zapíchnutí prstu do jídelního lístku se může někdy vymstít.
Na pobyt v nemocnici ovšem často nestačí ani slovník českého učitele angličtiny. Málokdo z nich totiž zná slovíčko jako třeba "dna". Pak je nutné improvizovat, například poprosit doktora, ať vás pustí ke svému počítači, a zapnout si na seznam.cz překladový slovníček (funguje to, jak jsem se přesvědčila minulý týden v Nizozemsku) a ujistit se, zda hovoříte o tom samém.
Není také od věci poprosit někoho z přátel "jazykářů" doma, že mu v případě nouze zavoláte a že bude přes telefon překládat.
život míní, jazyk měníZtracená láska v PolskuMoje známá kdysi u Mazurských jezer v Polsku zřejmě zahodila šanci na životní lásku. Velmi sympatický, slušný, vzdělaný a uctivý chlapec, se kterým se na dovolené seznámila, jí nabídl, že s ní bude hledat lepší místo na večerní koupání. Slyšela pouze inkriminované sloveso szukac (polsky hledat) a dál už nic. V tu ránu bylo po lásce... Pán se asi divil, počestná Češka ho už nechtěla vidět a mobily tehdy nebyly... Chorvatská "nevinná" konverzaceKdyž jsme před časem poprvé cestovaly s kamarádkou samy autem do Chorvatska na Krk, s jazykem jsme si hlavy nelámaly. Čeština je hodně podobná chorvatštině a často se dá bez problémů domluvit. Ale na některé rozdíly si raději dávejte pozor. Zastavily jsme téměř u cíle v malé přímořské vesničce na kávu a kochaly se mořem, nádhernou krajinou a představou několika volných dní. Chorvaté známí galantností k ženám, a zvláště těm samotným, se začali zajímat o podrobnosti našeho pobytu. Kde bydlíme, jak dlouho a podobně. Moc jsme jim nerozuměly, ale bylo nám to celkem jedno. Předpokládaly jsme, že promluvami typu lijepa ste (jste pěkná), svidjate se mi (líbíte se mi), gdje je vaš suprug (kde máte manžela?), idemo prošetat (pojďte se projít) probíhá běžná konverzace a usmívaly jsme se dál. Jenže chlapci začali být o trochu galantnější, než je zdrávo... a nakonec jsme měly co dělat se jich zbavit. |
