„Objevili jsme, že velice rozšířená rostlina, jalovec obecný, se táhne v blízkosti půdy, když roste ve vysokých polohách, a je tudíž schopen zaznamenat ve svých letokruzích trvání sněhové pokrývky,“ uvedl jeden z autorů studie a vědec na univerzitě v Padově Marco Carrer.
KVÍZ: Jak dobře znáte Alpy? Otestujte své znalosti o krásném pohoří Evropy |
Díky této vlastnosti byli vědci schopni sestavit model, který na základě odebraných vzorků zrekonstruoval trvání sněhové pokrývky až 600 let nazpět, kdy neexistují jiné spolehlivé záznamy. „To nám umožnilo zjistit, že to, co zažíváme v posledních letech, je něco, co se v posledních šesti stoletích nestalo,“ uvedl další autor výzkumu Michele Brunetti z ústavu pro výzkum atmosféry a klimatu (Isac) v Boloni.
Na základě analýzy vzorků jalovce obecného, který roste ve výškách 2 000 až 2 500 metrů nad mořem, dospěli vědci k názoru, že za posledních 600 let sněhová pokrývka ve vysokých polohách v Alpách trvala v průměru 251 dnů. Výkyvy mezi jednotlivými roky mohou být však značné. V některých letech sníh pokrýval půdu téměř celý rok, v některých pak méně než 200 dní. Průměr za poslední dvě dekády však činí 215 dní, což o 36 dní méně než dlouhodobý údaj.
Vědci poukazují na to, že Alpy a jejich sněhová pokrývka jsou jedním z nejvýznamnější zásob sladké vody v Evropě a napájí významné řeky jako Rýn, Dunaj, Rhônu či Pád. Změny klimatu podle vědců ohrožují životní prostředí v Alpách a zřejmě povedou k „dramatickým změnám“ v horách i nížinách.
