Lendavske Gorice jsou sice nejmenší vinařskou oblastí Slovinska, ale tamní vína proslula svojí kvalitou.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Nejvyšší bod pohoří Lendavske Gorice dosahuje výšky 327 metrů.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Rozhledna Vinarium je hojně navštěvována. Výhledy jsou parádní.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Horní plošina rozhledny Vinarium převyšuje okolní terén o 42 metrů.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
V přízemí rozhledny se ukrývá infocentrum a kavárna. Na prostranství před rozhlednou pak prodávají své produkty místní vinařství.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Lendavská synagoga nyní slouží jako galerie.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Dřevěný orloj je volně přístupný z divadelní kavárny.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Autor dřevěného orloje na něm pracoval 15 let.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Kromě orloje vyrobil Franc Pal rovněž funkční dřevěné kolo.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Thermal Resort Lendava se nachází na jihovýchodní periférii městečka.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Maximální teplota termálních bazénů v Lendavě je 38 stupňů. Lendavskou termální vodu si zároveň chválí pacienti s křečovými žilami.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Plovoucí mlýny jsou typické pro dolní toky řek Panonské nížiny. Kromě Mury byly rozšířené na Drávě, Sávě, Váhu, Hronu a hlavně na Dunaji.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Přívoz přes Muru funguje bez motoru. Prám drží ocelové lano napnuté přes řeku, o pohyb se postará říční proud a směr převozník koriguje kormidlem.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
„Mlynářský dům“ na Muře slouží jako oblíbená výletní restaurace.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Dříve bylo u plovoucího mlýna živěji, nyní řeka Mura líně teče bez sebemenšího vzruchu.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Památník nejsevernějšího bodu Chorvatska se tyčí vedle cesty k plovoucímu mlýnu. Žabnik je zároveň nejsevernější chorvatskou obydlenou osadou.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Památník nejsevernějšího bodu Chorvatska se tyčí vedle cesty k plovoucímu mlýnu. Žabnik je zároveň nejsevernější chorvatskou obydlenou osadou.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Brána pekel v Peklenici. Pohled do ropného vývěru. Peklenická ropa se nejdříve primitivně destilovala v kotlích na pálení rakije. Destilát se používal ke svícení a dále v lidové medicíně.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Těžba na ropných polích u Peklenice skončila roku 1952. Závěrečnou tečku pak znamenala kompletní demontáž naftařské infrastruktury v šedesátých letech minulého století.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Takto se v době prvního rozmachu zdejší naftové horečky přepravovala vytěžená ropa.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Prvně se ropa těžila ze studní, následně pak z mělkých vrtů. Oba způsoby charakterizovaly trojnohé dřevěné těžní věže.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Z povrchových vývěrů a mělkých vrtů, studní, jímek i šachtic se těžila těžká ropa asfaltové barvy. V třistametrové hloubce pak vrty narazily na zelenkavou ropu.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Roku 1848 zasáhla ropa z Peklenice do revolučního varu, neboť tehdy maďarští povstalci směsí dehtu a slámy natřeli dřevěný most přes Muru. A pak ho zapálili, aby zpomalili vpád vojska bána Jelačiće do Uher.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz