Banská Štiavnica, Levoča, Bardejov. Tři historické perly Slovenska a současně tři slovenské zápisy na seznamu světového kulturního dědictví lidstva. Každé z měst má odlišnou historii i jiné půvaby, ale všechna stojí za vidění.
I když zájem o cesty na Slovensko v posledních letech klesá, stále patří do první desítky států, kam Češi míří nejčastěji. Pokud se tedy chystáte do země, kterou část z nás stále vnímá tak trochu za svou, neměli byste návštěvu trojlístku nejkrásnějších slovenských měst vynechat.
Báňská metropole
Nejblíže českých hranic, v údolí Štiavnických vrchů na středním Slovensku, leží Banská Štiavnica, dnes městečko s asi devíti tisícovkami obyvatel, ale v dobách svého největšího rozkvětu nejbohatší a nejlidnatější metropole uherské části monarchie.
Od třináctého století se tu těžilo zlato a stříbro – a právě bohatým nalezištím drahých kovů vděčila Banská Štiavnica za svou prosperitu. Na konci sedmnáctého století se v okolí těžilo až ke třem desítkám tun stříbra a kolem šesti metráků zlata, což bylo nejvíc na světě, a ve zdejších dolech pracovalo přes osm tisíc zaměstnanců.
Dědictví supervulkánu. Proč je Banská Štiavnica na seznamu UNESCO |
Jak město postupně bohatlo, přibývalo i vznosných světských a sakrálních staveb, z nichž řada patří k významným městským památkám současnosti: ať jde o morový sloup na náměstí Sv. Trojice, Starý i Nový zámek, hned několik kostelů nebo takzvaný Kammerhof, největší historický stavební komplex v Banské Štiavnici, jenž sloužil jako sídlo vysokých báňských úředníků.
Nyní je Kammerhof muzeem s poutavou expozicí důlních přístrojů, hornických nástrojů a pomůcek, ale třeba i slavnostních hornických uniforem. Asi kilometr od centra města se nachází ještě Báňské muzeum v přírodě, kde lze podniknout také exkurzi do nejvyšších z mnoha pater rozsáhlých podzemních štol.
Gotika a koupele
Také východoslovenský region Šariš kdysi patřil k nejbohatším částem Uherska a platilo to i pro jedno z jeho přirozených center, město Bardejov, jež těžilo z výhodné geografické polohy i početných královských privilegií.
Zachovaly se v něm mnohé cenné památky, například mimořádně propracovaný gotický hradební systém nebo budova radnice postavená na začátku šestnáctého století a charakterizovaná vysokými bočními štíty sedlové střechy i renesančním arkýřem na její východní fasádě.
Další výjimečnou stavbou na bardejovském Radničním náměstí je gotická bazilika svatého Jiljí (ve slovenštině svätého Egídia) s jednou z největších kostelních věží na Slovensku i skvělým vnitřním vybavením, jemuž dominuje kolekce gotických křídlových oltářů.
Největší zdroj sirovodíku i lokalita UNESCO. Slovenské lázně mají něco navíc |
Do Bardejova však nejezdí jen milovníci architektury, pět kilometrů od města leží proslulé Bardejovské Kúpele, termální lázně, jejichž historie sahá až do roku 1247. Největšímu rozmachu se těšily v devatenáctém století, na jehož sklonku se zde léčila i věhlasná císařovna Sisi. Její pobyt Bardejov zviditelnil po celé Evropě.
Na počest legendární české a uherské královny a módní ikony své doby byla v léčebném domě Alžběta zřízena stylová expozice, v níž nechybí ani koutek s cvičebním nářadím, které v Bardejově používala. A vzhledem k tomu, že si celý život udržovala váhu pod padesát kilo, určitě ani tady svou tělocvičnu nezanedbávala...
Srdce spišské župy
Ani východoslovenská Levoča není žádné velkoměsto, žije v ní asi čtrnáct tisíc lidí, ale význam místa pro slovenský turistický ruch je nezměrný. Někdejší středisko Spišské župy patří k nejucelenějším městským památkovým rezervacím v Evropě a dodnes si zachovalo středověký ráz.
Hlavní náměstí lemují desítky renesančních a raně barokních domů obklopujících největší chlouby Levoče, renesanční radnici s fasádou vyzdobenou alegorickými malbami občanských ctností a především baziliku svatého Jakuba, po košickém Dómu svaté Alžběty druhou největší sakrální stavbu na Slovensku.
Gotický kostel je proslulý nejcennějším artefaktem – hlavním oltářem Mistra Pavla z Levoče, s výškou bezmála devatenácti metrů nejvyšším křídlovým oltářem na světě. Spišský řezbář a sochař vytvořil své mistrovské dílo patrně v letech 1508–1517 a je pozoruhodné, že dřevěný oltář přečkal na svém místě dlouhých pět set let bez podstatnější újmy.
V bazilice stojí i řada vzácných bočních oltářů, které vznikaly ještě před příchodem Mistra Pavla do Levoče, a nevyčíslitelnou hodnotu mají i nástěnné malby zachycující sedmero hlavních hříchů i sedm skutků milosrdenství.
Od hradu k „Vatikánu“
Jen dvacet kilometrů východně od Levoče, na travertinovém kopci poblíž městečka Spišské Podhradie, se rýsuje dominanta Spiše, jež je zapsána na seznamu světového dědictví spolu s Levočou a dalšími souvisejícími památkami. Majestátní Spišský hrad je s rozlohou přesahující čtyři hektary jednou z nejrozsáhlejších hradních zřícenin a vůbec největším hradním komplexem ve střední Evropě.
Jeho mohutné opevnění odolalo nájezdům Tatarů i mnoha pozdějším bitvám, až obrovský požár, který areál zachvátil roku 1780, proměnil hrad v neobyčejně působivou rozvalinu tvořící souvislou sídelní jednotku jak se Spišským Podhradím, tak s jeho městskou částí Spišská Kapitula, unikátním církevním městečkem, jemuž se přezdívá Slovenský Vatikán.
Dříve samostatnému a opevněnému sídlu biskupů vévodí katedrála svatého Martina s dvojicí charakteristických věží, bohatě zdobenými oltáři v interiéru, mezi nimiž vyniká ten s klaněním tří králů, a skvostnou kaplí rodu Zápolských.
V lapidáriu katedrály je nadto umístěna nejstarší kamenná románská plastika na území dnešního Slovenska – Leo albus, ikonická soška ležícího lva s otevřenou knihou mezi předními tlapami.
Slovensko: Rady na cestu, jídlo, zajímavosti
|
Článek vznikl pro časopis Chvilka pro tebe.
