Fotogalerie: Máme jich třikrát víc. Ale i když Česko vítězí na absolutní počty, je třeba...

náhledy

Máme jich třikrát víc. Ale i když Česko vítězí na absolutní počty, je třeba pokorně přiznat, že slovenské hrady a zříceniny ty naše v některých ohledech trumfnou. Například rozlohou či rozsahem dochovaného opevnění. Vybrat z přibližně 120 hradů a zřícenin našich východních sousedů ty nejzajímavější snadné není.

Autor: Lynx1211, Profimedia.cz

S rozlohou 41 426 metrů čtverečních nenajde zřícenina Spišského hradu ve střední Evropě srovnání a právem je zapsaný do světového dědictví UNESCO. K prohlídce se podbízí hradebním okruhem, mučírnou, expozicí archeologických nálezů a kaplí sv. Alžběty.

Autor: Pierre Bona, Creative Commons

Oravský hrad vzbuzuje úctu mohutným opevněním i svou „orlí“ pozicí na skalní ostrožně. Ve svých nejvyšších partiích se tyčí 112 metrů nad úroveň terénu. Nikdy nedobyté sídlo se může pyšnit citadelou, Turzovským palácem i kapličkou sv. Michala.

Autor: Lynx1211, Creative Commons

Od Žiliny leží sedm kilometrů, ale pohled na majestát vás vrátí až do středověku. Hrad, čnící nad řekou Váh, je zkrátka ohromující. Jeho nejslavnější obyvatelkou byla paní dobrého srdce, Žofie Bosniaková. Nazývána byla Světicí ze Strečna.

Autor: Vlach Pavel, Creative Commons

Je velkou chybou omezit se legendách pouze na jeho nejproslulejší obyvatelku, hraběnku Alžbětu Bathoryovou. I když jsou z jeho hradeb často jen rozvaliny, pořád umí vyprávět příběhy z časů, kdy Čachtický hrad bránil západní hranice Uherska. A je odtud fantastický rozhled do kraje.

Autor: Vladimír Ruček, Creative Commons

Nepřehlédnutelná dominanta, která korunuje celé Pováží. Trenčínský hrad neodbudete za hodinku, prohlídka od bran až ke komnatám v nejvyšších podlažích vám zabere celé odpoledne. Dělová bašta, hladomorna, palác i kaple? Nádhera. A nezapomeňte ani na krásy zdejšího podhradí.

Autor: Parik.zak, Creative Commons

Z Uher do Polska ve středověku mnoho cest nevedlo. A jen málokterá z nich byla bezpečná tak jako ta, kterou střežila Stará Ľubovňa. Hrad, který byl kdysi severovýchodní hranicí Uherska, a v 17. století přináležel Polsku, byl natolik spolehlivý, že tu byly uschovány i polské korunovační klenoty.

Autor: Miro Svorc, Creative Commons

Opevnění s výrazně vystupujícími bastiony, nad nimiž se zvedá věž katedrály svatého Jimrama. Siluetu Nitranského hradu si s jinou nespletete. Za jeho hradbou leží ještě biskupství a diecézní muzeum. Tady někde stával Pribinův kostel v časech, kdy se teprve rodila sláva Velké Moravy.

Autor: Xmetov, Creative Commons

Opevněné sídlo, které založila vdova po Přemyslu Otakarovi I., se z „lepší tvrze“ stal jedním z nejmohutnějších hradů v regionu. V 16. století povýšil na pevnost, a jako honosné sídlo rodu Pálfiovců sloužil až do roku 1945. Červený Kameň je jeden z vůbec nejzachovalejších hradů Slovenska.

Autor: Teslaton, Creative Commons

Ve staroslovanských pověstech má zřícenina hradu Děvín až mystický přídech. Tyčí nad soutokem Moravy a Dunaje, a stejně jako voda řek kolem něj plynuly dějiny. Pamatuje Kelty i Římany, je jedním z nejstarších hradů na Slovensku. V jeho Panenské věži a muzeu se o tom dozvíte všechno.

Autor: Lure, Creative Commons

Původně jen chránil brod přes řeku a kupeckou stezku. Později bránil korunovační klenoty a stál u zrodu slovenské státnosti. Stavebně se začal rozrůstat díky Zikmundovi Lucemburském. Ten se rovněž zasadil o vytvoření obřího kastelu, čtvercového zámeckého paláce. Je to místo, které si návštěvu zaslouží.

Autor: AlPi90, Creative Commons

Hrad Branč ležel při cestě z Karpat na Moravu. Během lepších časů vystřídal na čtyřicet majitelů, než byl nakonec opuštěn. Dnes tu najdete jen ruiny hradu s pomníkem kněží, kteří tu byli vězněni. Ovšem na piknik s výhledem do kraje je dnes ideální.

Autor: Dominik Matus, Creative Commons

Zkrátka k nepřehlédnutí. Hrad Beckov, usazený na šedesátimetrovém bradle, trčí z krajiny jako výhrůžně vztyčený prst. Bohužel, svou největší slávu zažil naposledy v 16. století, kdy byl opevňován kvůli hrozbě tureckých nájezdů. Ale poté, co vyhořel, už o jeho obnovu zájem nebyl.

Autor: Martinlv, Creative Commons

Jak to vypadá na první linii? O tom se můžete přesvědčit na zřícenině hradu Šomoška. Ten byl totiž vždy první na ráně. Dnes stojí v doteku s hranicemi Maďarska, dříve stál proti čelu tureckých vpádů. A obléhatelům také nejednou podlehl. Proto byl nakonec preventivně pobořen.

Autor: Ladislav Luppa, Creative Commons

I Krásná Hôrka, kterou najdete nedaleko Rožňavy, zbrojila proti tureckému nebezpečí. Jak se ale ukázalo, Turci plenili panství se souhlasem císaře, a odpor proti nim nakonec poslal hradního pána do vězení. K vidění je tu dnes velmi povedená sbírka historických zbraní.

Autor: Bubamara, Creative Commons

Banskou Bystricí protékalo železo, stříbro, měď i zlato, a dalo základ nezměrnému bohatství. Které bylo třeba náležitě chránit. Výnosy královské pokladnice tu proto chránil „městský“ hrad. Dnes rozvolněné opevnění v centru, jehož součástí je kostel Panny Marie, Matějův dům a vstupní brány.

Autor: Milan Bališin, Creative Commons

Když už zastavíte v banskobystrickém regionu, měli byste dát šanci i hradu Fiľakovo. I když už od 17. století stojí v ruinách, pořád má čím zaujmout. V minulosti dokázal ustát nápor mongolských nájezdníků, Turkům se však neubránil. Drželi ho v moci čtyři desetiletí.

Autor: Tomáš N., Creative Commons

Cesty k hornickým městům bylo třeba chránit. A než se stal hrad Čabraď zříceninou, vynikal v tom. Nepokořila jej ani turecká vojska, která ho marně obléhala. Síla pevnosti nad řekou Litavou ale vzala za své v 19. století, kdy ho podpálili jeho vlastní majitelé. Dnes je ruinou, ale za návštěvu určitě stojí.

Autor: Patrik Kunec, Creative Commons

Hrad nebo zámek? V případě mohutného opevněného sídla v Kežmaroku platí spíš to první. Protože titul „hrad“ mu spolu se stářím (vystavěn byl v roce 1463) propůjčuje mimořádné postavení. Takhle skvěle zachovaných hradů v Evropě moc není. A tenhle má navíc spoustu muzeí.

Autor: Ing. Mgr. Jozef Kotulič, Creative Commons

Slovensko má, v závislosti na tom, jak důsledně budeme k té definici přistupovat, sedm vodních hradů. „Nový“ Liptovský Hrádok zmiňujeme nejen proto, že je tu národopisné muzeum a je tu možné bydlet. Ale též kvůli tomu, že se do jeho minulosti silně promítla přítomnost „našich“ husitů.

Autor: Pudelek, Creative Commons