Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvArabové jsou podle pilota extrémně znalí technických parametrů svých letadel. „Měli velmi dobře namemorovaná všechna čísla, do posledního šroubku.“ Korejci zase byli perfektně vycvičeni, co se postupů týká. „Ta jejich ukázněnost v kokpitu je ale tak vysoká, že se nikdy neodvážili udělat něco podle sebe.“ Pokud by si mohl vybrat, v krizové situaci by vedle sebe měl jako kapitán raději Korejce. „Byl jsem s nimi přes dvacet let, takže už vím, co bych od nich mohl čekat.“
Přestože zpočátku byli pro českého pilota nevyzpytatelní. „Vůbec jsem nedokázal poznat, jaké budou jejich reakce. Pro Korejce je nejhorší, když ztratí tvář. Nesmíte se ho tedy ptát na něco, na co nezná odpověď.“ I proto si vedl knížku, do které si u každého pilota, se kterým letěl poprvé, psal poznámky k jeho osobnosti.
Máme zapovězená témata
Piloti, letušky i pozemní personál jednou za rok prochází školením, jak předcházet konfliktům, či jak je případně řešit. Existují i tzv. zapovězená témata, tedy okruhy, na které by s kolegy v kokpitu neměla přijít řeč. „Jsou to například otázky náboženství, politiky, nesmíte se bavit o penězích.“
Nejzajímavější letiště na světě? Netradiční žebříček očima pilota Jumbo Jetu |
Ne vždy se to ale podaří uhlídat, jak potvrzuje kapitán Pískatý: „Jednou jsem letěl se starším kapitánem a zmínil jsem se o Bhútánu, kam jsem tehdy jezdil často navštěvovat syna. Jenže on byl zarytý křesťan. Rozhořčilo ho náboženství, které se v Búthánu provozuje, a já jsem dostal tří a půl hodinovou ortodoxní přednášku o křesťanství. Naštěstí jsem s ním už nikdy víc neletěl,“ vzpomíná s úsměvem host Rozstřelu.
Při nouzovém přistání se jede na postupy i na intuici
V době kolem vánočních svátků jsme byli svědky hned několika leteckých nehod. V této souvislost v Rozstřelu kapitán Pískatý popisuje také, co se odehrává v pilotní kabině při nouzovém přistání. „V první řadě musíme zjistit, co se vůbec stalo. Další je zachovat klid. Potom záleží, co je to za situaci. Buď využijete nějakých nouzových postupů, nebo vlastní intuici.“ Například nevysunutí podvozku podle něj není zas tak komplikovaná záležitost.
„Jsou tam jednak postupy na nouzové vysunutí, a pokud se ani tak nevysune, provádí se přistání bez podvozku. Hasiči na dráhu nastříkají pěnu a přistává se na ní.“ Větším rizikem je podle pilota nasátí ptáků do motoru. „Prevence začíná už tím, že se vydávají migrační mapy ptactva. Pokud je nebezpečí, chodí po letištích na celém světě tzv. ptákoplašci. Posádky také ve dne používají všechny světlomety, které by měly upozornit ptáky, že tam něco letí.
Co ještě nevíte o Jumbo Jetu? Zákulisí B-747 odkrývá jeho český kapitán |
A když už ke srážce dojde, vždy záleží, jestli šlo o jednotlivé ptáče, nebo třeba hejno hus, jako se to stalo při tom slavném nouzovém přistání na řece Hudson. Obecně lze říct, že třeba Boeing 747 je schopen letět i na dva motory a piloti jsou na to cvičeni“.
Pilotuje raději Boeing, nebo Airbus? Na kterém letišti se mu nejlépe přistává? Čeho se jako kapitán nejvíce obává? A jací jsou piloti pasažéři? I o tom mluví Slavomír Pískatý dále v Rozstřelu.
