Mobilní telefony jsou pro automaty skutečnou záhubou. Malé a praktické krabičky uložené v kapse nevyžadují složité vytáčení řady čísel kreditních nebo předplacených telefonních karet ani nenutí k prohrabávání kapes kvůli čtvrťáku.
Počet mobilních telefonů ve Spojených státech vzrostl ze čtyř miliónů v roce 1990 na 28 miliónů v roce 1995. Nyní je v rukou 110 miliónů Američanů, tedy každého třetího obyvatele Spojených států. Láce přístrojů a stále nové a výhodné volací plány vábí
další a další zákazníky.
Přesto je v provozu ještě stále úctyhodné množství automatů, podle odhadu asi dva milióny po celé zemi, ale průměrné využití pokleslo ze 700 na kritických 500 hovorů měsíčně a mnohé stanice nevyprodukují denní tržbu sedmi dolarů potřebnou k ekonomickému ospravedlnění své existence.
Téměř bez povšimnutí zůstávají sluchátka v nejrušnějším provozu na newyorském Manhattanu, podobný pohled je i na mezinárodním letišti v New Yorku. "Proč bych je měl používat, když mám tohle, proč se starat o kreditní karty a mince," říká v
letištním ruchu houstonský právník William Downey s lehounkým a elegantním mobilem v ruce.
Veřejným telefonům nepomohl ani telekomunikační zákon z roku 1996, který liberalizoval dosud regulovaný trh a měl přivést konkurenci s cílem snížit ceny. Místo snížení však ceny spíše vzrostly, a to v době, kdy se energicky tlačilo kupředu
bezdrátové spojení a odebralo tolik potřebné zákazníky. Století veřejných automatů proto končí.
Placený telefon vynalezl v roce 1889 William Gray z Hartfordu (stát Connecticut),
když mu sousední obchodník odepřel zavolání lékaře kvůli nemocné manželce. A na přelomu století bylo ve Spojených státech veřejných automatů už 80.000.
Záchrana starého vynálezu prý spočívá jedině v nalezení nové, dodatečné služby spojené s automatem. Co přesně to může být, zatím nikdo neví. Jedni ze žertu navrhují přeměnu v hrací automaty, vážnější je myšlenka propůjčit jim nový život tím, že se stanou také vstupní stanicí do internetové sítě.
