"Energetické ani přírodní zdroje nám nedocházejí. Potravin na jednoho obyvatele bude čím dál víc. Průměrná délka života se neustále prodlužuje. Lesy nezabíjí kyselý déšť a vzduch a voda kolem nás jsou znečištěny čím dál méně. Stav světa se ve skutečnosti zlepšuje ve všech měřitelných ukazatelích."
S těmito názory vystoupil někdejší příznivce hnutí Greenpeace Bjorn Lomborg v kontroverzní knize Skeptický ekolog v roce 2001. Kniha, která způsobila poprask mezi vědci i členy ekologických hnutí, nedávno vyšla i v českém překladu - a její hlavní myšlenky představil autor minulý týden v Praze na Pražské podzimní přednášce Liberálního institutu.
Ropa nedojde
Nakolik člověk svými zásahy ovlivňuje přirozené změny klimatu a nakolik může oteplování planety zpomalit? Na to neexistuje mezi vědci jednotný názor.
Lomborg souhlasí, že se globální oteplování téměř jistě odehrává, ale jeho rozsah a předpovědi budoucího vývoje jsou podle něj přehnaně pesimistické. A varuje: Budeme-li se snažit rychle a radikálně omezit spotřebu fosilních paliv, způsobíme větší škody než oteplování samo. Peníze, které to bude stát, by byly mnohem užitečnější jinde.
Podle Lomborga a jeho výpočtů nehrozí ani vyčerpání zásob neobnovitelných zdrojů. Připomíná, že už v roce 1930 se psalo, že ropa dojde za deset let. V roce 1960 se tvrdilo, že zásoby ropy budou na dně za čtyřicet let - přitom celou tu dobu rostla její spotřeba. Lépe a úsporněji vyrábíme, zdokonalila se těžba, objevují se nová naleziště. A postupně se učíme ropu nahrazovat.
"Dnes je tedy velice nepravděpodobné, že ropa dojde, přesto se tento oblíbený strašák stále objevuje. Přestanemeli ropu používat, bude to proto, že mezitím přejdeme na jiné, alternativní zdroje. Doba kamenná také neskončila proto, že by došly kameny," tvrdí Bjorn Lomborg.
Zbytečný strašák globálního oteplování
S tím podle Lomborga souvisí i fakt, že se zbytečně straší globálním oteplováním a zveličuje se nutnost snižování emisí. Naplňování Kjótského protokolu ročně přijde na 75 miliard dolarů. Přitom je podle Lomborga sporné, čeho tím lidstvo v horizontu století dosáhne.
"Za polovinu této sumy vyřešíme problém pitné vody, základní zdravotní péče, vzdělání a sanitace na celém světě, a to vše dnes," říká Lomborg.
Profesor Lomborg totiž prosazuje myšlenku, že omezené množství peněz je třeba využívat smysluplně - a na řešení problémů, které si to nejvíc zaslouží. "Kdybychom měli k dispozici padesát miliard dolarů na konání dobra ve světě, je důležitější problém podnebí? Nemocí? Vody? Má mít přednost Kjóto? Kondomy? Školy? Studně? Kde je investice nejúčelnější?"
Priority lidstva podle Lomborga
Právě hledání těchto priorit se začal Lomborg věnovat v rámci projektu Kodaňský konsenzus. V jeho rámci se řada znalců, mezi nimi i několik nositelů Nobelovy ceny za ekonomii, snažila seřadit problémy, jimž svět čelí, podle míry naléhavosti. Aby se lidstvo mohlo vyhnout chybám a zbytečným ztrátám a úmrtím, kdy zdroje budou vydávány na řešení relativně méně významných, zato silně medializovaných problémů, zatímco na „skutečné“ problémy již peníze nezbudou.
Výsledkem několikaleté práce je žebříček priorit, které Lomborg nyní v Praze představil: světu a lidem se nejvíc vyplatí investovat (je nejužitečnější) do prevence AIDS, potlačení podvýživy, do volného obchodu a prevence malárie. Kjóto v tomto žebříčku skončilo až na 16. místě.
Zda však svět uposlechne Lomborga a tyto priority skutečně zvolí, to je otázka.
Rozhovor s Bjornem Lomborgem
Není dobré strašit lidi budoucností, protože se lidstvo vcelku má čím dál lépe, říká "skeptický ekolog" Bjorn Lomborg. Ale měnily by se věci k lepšímu bez jisté dávky obav z budoucnosti? Na to jsme se ptali Lomborga při jeho pražské návštěvě.
* Udělalo by se tolik pro zlepšení čistoty ovzduší, ochranu přírody, kdyby se lidé nebáli ekologické katastrofy?
Když vytváříme katastrofické scénáře, mnohé věci se zlepší jednoduše proto, že se jim dostane politické pozornosti, ale jiné, možná důležitější však naopak zůstanou ležet bez povšimnutí. Jako tsunami v roce 2004. Jaké mediální pozornosti se této katastrofě dostalo! Kolik stál varovný systém v jihovýchodní Asii! Přitom na jiných místech zemře stejný počet lidí - tři sta tisíc - každý druhý měsíc na léčitelné infekční nemoci. Jde o to, na jaký problém se upře pozornost světa a jaký zůstane stát ve stínu a bez povšimnutí.
* Jaké priority má podle vás mít Evropa?
Studii pro Evropu a její životní prostředí ještě nemáme dokončenou, ale můj soukromý názor je, že problémem čílo jedna by mělo být znečištění vzduchu. Každá evropská země však bude jistě mít své vlastní priority. Kvalitu vod, jiná záchranu lesů, přírody.
* A co děláte pro životní prostředí na prvním místě vy sám?
Nikdy jsem nevlastnil auto, mám jen kolo. Ale uznávám, že je to zčásti tím, kde žiji. Dánsko je zemí bicyklů, máme dobrý systém veřejné dopravy - a navíc extrémně velké daně na auta. Tím chci říci, že vztah k životnímu prostředí nemá být jen morálním rozhodnutím, ale také rozhodnutím ekonomickým. U nás je snadné mít kolo a těžké mít auto.
Stejně se rozhodujeme, zda pořídit šetřič vody na toaletě, zda nosit papír do zvláštního kontejneru. Já nosím - jakkoli sporně se na recyklaci dívám, ale zdůrazňuji: péče o životní prostředí nesmí být věcí toho, zda jsem dobrý člověk. Je lepší žít ve společnosti, kde je snazší chovat se jako dobrý člověk.
* Nejste prognostik, ale o budoucnosti jistě přemýšlíte. Jak podle vás bude vypadat svět za sto let?
To si netroufám říci. V roce 1893 se ptali 73 amerických osobností, jak bude svět vypadat za sto let. Dnes je znovuvydání knihy Today Then docela k popukání. Někteří vědci se velice mýlili, někteří měli docela dobrý odhad - ale, podotýkám, žádný z nich nemluvil o globálním oteplení.
Ani nejlepší modely, které máme dnes k dispozici, nám nedávají přesnou odpověď, ale jen tu nejlepší možnou předpověď budoucnosti. Neznamená to, že všechny kroky, které uděláme, budou správné, ale alespoň si musíme být jisti, že děláme to nejlepší možné.
* Říkáte, že lidstvo se má čím dál lépe. Ale je také šťastnější?
Víte, my už si můžeme klást i tyto otázky. V Nigérii se pořád musí ptát: Mám co jíst?
|
|
