K pochopení toho, co se v Singapuru smí a co ne, je občas zapotřebí víc než zdravý rozum. To, co v Česku považujeme za běžnou věc, jako třeba žvýkačky, je v Singapuru minimálně pokutováno.
Za porušení zákona si tu však můžete vysloužit i pár ran rákoskou. Singapuřané si totiž potrpí na disciplínu a tělesné tresty jim nejenom nejsou cizí, ale jsou vřele přijímány.
Jako důkaz slouží to, že rákosku běžně seženete v domácích potřebách - obvykle stojí asi 50 singapurských centů (8 Kč). Proto buďte v ulicích Singapuru obezřetní a raději se chovejte podle místních standardů, byť se často mohou zdát až příliš striktní.
Žvýkačky nechte doma
Dovoz žvýkaček do Singapuru, i kdyby to bylo pro osobní užití, je nelegální. Nabídnutí žvýkačky nebo přenášení jejího velkého množství vás pak může přijít až na tisíc singapurských dolarů (16 000 Kč).
Tento zákon se objevil v důsledku „žvýkačkového vandalismu“. Hromadily se případy, kdy údržbáři vytahovali žvýkačky z klíčových dírek, poštovních schránek nebo je sundávali z tlačítek vy výtahu. Jejich zákaz občané zpočátku považovali za drastický. To se změnilo, když lidé začali žvýkačkami oblepovat dveře nově fungujícího metra a způsobili, že senzory na nich přestaly být funkční a servis byl na nějakou dobu přerušen. Zákon o žvýkačkách byl tehdy konečně schválen.
Kromě lepení žvýkaček Singapur zakazuje i vandalismus jako takový, je dokonce považován za vážný delikt. Pokud nechcete dostat pokutu nebo se dostat do vězení a vysloužit si pár ran rákoskou, neměli byste po veřejném ani soukromém majetku kreslit, psát, rýt do něj nebo ho jakkoliv označovat.
Odpadky patří do koše
Singapur si zakládá na své reputaci bezchybně čistého místa. A čistotu si aktivně vynucuje poměrně přísným zákonem. Pokud prostředí znečistíte odpadky jako plechovka nebo lahev a svůj přestupek opakujete, mohou si vás místní autority pozvat před soud.
Typickým trestem pro takové hříšníky je úklid jedné z městských lokalit v zářivě zelené vestě. Singapur se tím snaží docílit toho, aby lidé pochopili, co je denním chlebem pro veřejné služby, jak těžké je město udržovat v čistotě a že odpadky válející se po trávnících a ulicích jsou nevzhledné. Tento trest má lidi také zesměšnit a zajistit, že si příště rádi udělají pár kroků ke koši navíc.
Pokud se ovšem někdo proviní poprvé a navíc zahodí jen drobnost jako obal od bonbonu nebo nedopalek, čeká ho místo úklidu „pouze“ pokuta ve výši 300 dolarů (4 800 Kč).
To, že jen tak odhodíte nedopalek, se vám však v Singapuru tak často stávat nebude. Kouření je totiž na mnoha místech zakázané. Především jde o krytá místa, kde se shromažďují lidé, jako obchodní centra nebo kanceláře. Zákaz ale zahrnuje i podchody a nadchody, okolí nemocnic, pětimetrový okruh přístřešku zastávky, kurty a oblasti kolem obytných domů. Protože jsou si úřady nejednoznačností zákona nejspíš dobře vědomé, na většině míst, kde kouřit nesmíte, vás na to upozorní cedule.
Přes silnici jedině po zebře
Stejně časté jsou i cedule zakazující takzvaný „jaywalking“ neboli neukázněné přecházení silnice. Pokud si budete chtít v Singapuru i přes varování zkrátit cestu, můžete být na druhé straně silnice podle četnosti přestupku lehčí o dvacet až tisíc singapurských dolarů (až 16 000 Kč).
Ačkoliv se další zákaz může zdát cizincům úsměvný, v Singapuru ho berou vážně: ve výtazích nesmíte močit. Často v nich mají dokonce detektory zachycujícími pach moči. Pokud ho „ucítí“, spustí alarm a zablokují dveře do té doby, než se na místo dostaví policie. Další bizarností, na kterou si Singapuřané potrpí, je splachování záchodů. Pokud to neuděláte a chytnou vás, nejen že to bude vypadat neslušně, ale taky zaplatíte pokutu.
Singapurská policie také často podniká namátkové kontroly na návykové látky, a podrobuje jim i cizince. Nezáleží jim na tom, jestli jste látku užili na území Singapuru nebo před odletem, nálezy penalizují v každém případě.