Kam vystoupal i císařpán
Jedno z nejvhodněji položených východisek představuje osada Losenheim poblíž městečka Puchberg am Schneeberg.
Odtud trvá výstup na hřeben Hochschneebergu zhruba tři hodiny. Zkrátit si jej lze sedačkovou lanovkou - cesta po čerstvě zbudované sjezdovce, byť pokryté slámou, není nikterak příjemná. Teprve u chat Edelweisshütte a Spaarbacherhütte, mezi pastvinami s dobře živenými kravami, začíná pravá horská stezka.
Výstupová trasa na Kaiserstein od chaty Edelweisshütte
Nejprve vede stinným lesem, za chvíli se již v hustých serpentinách probíjí bludištěm balvanů, vápencových stěn a skalních věží. Exponovanější úseky jsou zajištěny řetězy a za deště nemusí být snadno průchozí. Ale právě odtud se otevírají ty nejkrásnější výhledy, velkolepé i v mírném oparu.
Jakmile vyčerpání z razantního nástupu dosahuje maxima, objevuje se nad kamennou hranou vrchol Kaisersteinu ( 2061 m). K neobvyklému názvu – "Císařský kámen", přišel díky dvěma úspěšným výstupům císaře Františka I (v letech 1805 a 1807). Ten ale zřejmě využil méně příkrou přístupovou cestu z Puchbergu.
Obtížně průchozí terén postupně vystřídají partie na rozhraní kosodřeviny a luk, kde snadnější orientaci umožňuje i tyčové značení, zde navíc opatřeno i odrazovým sklíčkem.
Květy alpské zahrádky
Nejvyšším vrcholem Schneebergu ale není Kaiserstein, nýbrž sousední Klosterwappen (2076 m), s Kaisersteinem spojený krátkým hřebenem. Zdá se, že pohoří své jméno (v češtině Sněžný vrch či prostě 'Sněžník') obdrželo zcela právem: i v létě se tady bělají firnoviska, dobře viditelná daleko z podhůří a první sníh ozdobí zdejší vápenec často již koncem srpna.
Tváří v tvář kamzíkům
Na Klosterwappenu se dostavuje mírné překvapení. S rozeklanými srázy úbočí ostře kontrastuje rozlehlá – a jen mírně členitá, náhorní plošina, ozdobená svůdnými barvami horských květů. I turistická pěšina takřka zaniká v koberci měkké trávy, pestrou paletu místy doplňuje izolovaný kámen či nějaký ten kravinec.
Rozhlížím se po okolí a na jednom ze sněhových jazyků spatřuji hnědé skvrny. Některé z nich se občas dávají do pohybu. Kamzíci. Zřejmě zvolili v poledním vedru poněkud neobvyklý způsob osvěžení. Za okamžik přichází nenadálé setkání: kousíček od nás se nerušeně popásá osamělý jedinec. Než stačím vytáhnout fotoaparát, mizí v přilehlé strmé rokli. Nicméně nijak svižným tempem, jaké bych od divoké zvěře očekával.
Fischerhütte (2049 m) – nejvýše položená chata pohoří, bezprostředně pod vrcholem Kaisersteinu
Odkud proudí do Vídně pramenitá voda
Nenarušená příroda Schneebergu neslouží zdaleka pouze k rekreačním aktivitám. Na východním okraji plató, nedaleko chaty Damböckhaus, se rozkládá rozsáhlé ohrazené pásmo, které je vymezeno vodárenským účelům. Bohužel, z většiny místních pramenů se žíznivý poutník nenapije – ještě před výstupem na povrch byly zdejší vody spoutány: celá oblast slouží za zdrojnici pitné vody pro vídeňskou aglomeraci. A možná proto se obyvatelé rakouské metropole pyšní její kvalitou a rádi dávají k dobru, že tekutina v jejich vodovodech patří k nejkvalitnějším v Evropě.
Vpravo Kaiserstein, nalevo Klosterwappen – pohled z pláně nad konečnou stanicí zubačky
Může se hodit
Jak se tam dostat
Z Vídně po dálnici A2, směrem Gratz, na výjezdu 44 (Wiener Neustadt – West) pokračovat na Puchberg am Schneeberg, případně v dálničním uzlu uhnout na rychlostní komunikaci S6, odbočit na výjezdu Neunkirchen a odtud též do Puchbergu.
Údolí Schwarzy je přístupné také rychlostní komunikací S6, ovšem odbočit je třeba na pozdějším výjezdu Gloggnitz.
Co vše na Schneebergu dělat
Masív Schneebergu nabízí bezpočet kombinací pro pěší turistiku různých stupňů náročnosti – od procházky po plató v okolí konečné zubačky, až po velmi obtížný výstup na Klosterwappen z údolí Schwarzy (od Weichtalhaus, přes Kienthalerhaus) či horolezecké aktivity. Vše závisí od zvoleného východiska, počtu dní, které se tu chystáte strávit, ubytovacího zařízení a způsobu dopravy.
Schneeberg neosiří ani v zimě - sjezdařské terény s novou sedačkovou lanovkou se nacházejí v Losenheimu, poměrně často se též stává cílem skialpinistů.
Tip k táboření
Na parkovišti v Kaiserbrunnu, poblíž soutoku potoka se Schwarzou, je tolerováno táboření (vybaveno toaletami) – místo velmi často využívají horolezci, současně východisko do sousedního masívu Raxalpe
Vybrané ceny
Lanovka z Losenheimu k chatě Edelweisshütte ( cca 400 m převýšení – 4,5 eura)
Občerstvení Damböckhaus: pivo (0,5 l – 3,5 eura), guláš – 7,9 eur, polévka – od 2,8 eur do 4,8 eur )
S "železným mlokem" ke kapličce císařovny Sisi
Nejpohodlnější, avšak současně nejnákladnější způsob, jak se dopravit do nejvyšších partií pohoří, skýtá jízda ozubnicovou železnicí z Puchbergu. Přestože se na ní prohánějí moderní soupravy - s černožlutým nátěrem a designem, stylizovaným do podoby mloka, železniční trať tu existovala již za panování Františka Josefa I.. Uvedení do provozu se dočkala přesně v roce 1900.
S císařskou rodinou je úzce spjata i kaplička Elisabethkirchlein, v sousedství horní stanice – byla vystavěna na památku císařovny Sisi, zavražděné v Ženevě. Právě tady začíná a současně i končí kroky většiny návštěvníků, kteří se odtud vydávají pohodlnou trasou na Kaiserstein. Převýšení takové túry totiž nedosahuje ani tří stovek metrů.
Užitečné internetové adresy
http://www.damboeckhaus.at/ - horská chata Damböckhaus
http://www.schneebergbahn.at/ - zubačka a lanovka
http://www.puchberg.at/ - Puchberg am Schneeberg, letovisko na úpatí Schneebergu
http://www.naturfreunde-himberg.at/ provozovatel chaty Himbergerhaus s cenově příznivým ubytováním (8 eur / noc)
Na http://www.treking.cz/ je umístěn přehled horských chat v oblasti Schneebergu, včetně kapacity a telefonického spojení
Doporučená mapa
WK 022 Semmering, Rax, Schneeberg, Schneealpe ( Freytag & berndt )
Zlaté české značení
S klesáním do sedla Krummbachsattel – východní výspy Schneebergu - postupně opouštíme hlavní turistické trasy. Taktéž mizí pastviny, zato lze mezi kosodřevinou obdivovat žluté květy upolínů. A samozřejmě výhledy na protilehlý masív Raxu. Bohužel, daleko více, než krás přírody je třeba si všímat turistického značení. Rozcestí nejsou dobře identifikovatelná, stav některých ukazatelů žalostný, směrovky jsou někdy vytvořeny pouze barevným šipkami, namalovanými na kameni.
Do údolí modré Schwarzy
Jižně od zmíněného sedla lze pokračovat do údolí Schwarzy, která odděluje Schneeberg a Rax. Vrstevnicí vedená stezka odvážně balancuje nad hlubokými stržemi, na skalních římsách vzdorují drsným podmínkám zakrslé borovice. Dobře patrné lavinové dráhy a rozhlehlé polomy dodávají okolní krajině divoký nádech, navíc přátelské "Grüss Gott!“ dalších kolemjdoucích turistů zde zazní opravdu zřídka.
Za chatou Freidrich Haller Haus je třeba se opět věnovat značení, krátký úsek lesní cesty svádí k nepozornosti. Závěrečný, velmi prudký sestup, často zpestřený příkrými suťovisky a opět lokálně zajištěný řetězy končí u malého muzea vodních energetiky v Kaiserbrunnu.
