Leningrad je pryč. Ruský klenot se konečně zbavil totalitní minulosti

aktualizováno 
Druhé největší město Ruska patří mezi skvosty evropské architektury a urbanismu. Petrohrad přežil hrůzy komunismu i válečnou blokádu a většina jeho nádherných staveb je dnes vzorně opravená. Motivem k jeho návštěvě může být i kulaté výročí. Před pětadevadesáti lety, 26. ledna 1924, bylo město z tehdejšího Petrogradu přejmenováno na Leningrad.

V době, kdy ruský car Petr I. kázal založit v bažinaté krajině Finského zálivu nové sídlo, existovala Moskva již nejméně pět a půl staletí. A jiná ruská města, například Novgorod, ještě o mnoho déle. Psal se rok 1703 a na západním okraji tehdejšího ruského impéria se nic nezdálo být jisté. Právě probíhala tzv. Severní válka se Švédskem a nebyla tedy žádná garance, že Rusové území, kde nově založené sídlo vyrůstalo, udrží.

Hospodářsky i sociálně zaostalý ruský stát nutně potřeboval modernizaci a car dobře věděl, že bez užších kontaktů s mnohem vyspělejší západní a střední Evropou to nepůjde. A šlo také o obchod. Do té doby mohly ruské lodě vyplouvat západním směrem leda tak ze severně položeného Archandělsku, jehož přístav v zimě zamrzal.

Nejistá sázka ale vyšla. Švédsko bylo ve válce nakonec poraženo, čímž Rusko získalo přes nově budované město přímý přístup k Baltu a stalo se důležitým hráčem v oblasti.

Fotogalerie

Bažiny při ústí řeky Něvy se pod vedením nejlepších evropských urbanistů a architektů postupně měnily ve velkolepou městskou krajinu. V roce 1712 ještě za trvání válečného konfliktu se Sankt Petěrburg stal hlavním městem Ruska a vystřídal Moskvu.

Na této pozici vytrval, s krátkým intermezzem v letech 1728–1732, až do konce 1. světové války, kdy se centrální úřady přesunuly zpět do Moskvy.

Voda, samá voda

V urbanistickém plánu Sankt Petěrburgu hrála od samého počátku významnou roli řeka Něva, která se před ústím do Finského zálivu rozčleňuje do řady ramen. Přirozený tok řeky postupně doplnil systém umělých kanálů podle plánu italského architekta Domenica Trezziniho.

Průčelí většiny slavných staveb Sankt Petěrburgu shlížejí právě k vodě, od Zimního paláce přes Petropavlovskou pevnost až třeba po skvělé paláce lemující Univerzitní nábřeží.

Petropavlovská pevnost

Petropavlovská pevnost

Zimní palác v Petrohradě

Zimní palác v Petrohradě

Teprve za vlády Kateřiny Veliké ve 2. polovině 18. století však byly břehy vodních ramen zpevněny velkolepými tarasy a první pevný most (Blagověščesnký) překlenul Něvu až v roce 1850. Později přibyly další a více než desítka z nich dnes funguje jako zvedací. Má to praktické důvody, zdvih části mostovky v noci umožní proplout větším lodím směrem do vnitrozemí a na Ladožské jezero. Zvedání petěrburských mostů, které má v letním období přesný časový harmonogram, ale současně funguje i jako turistická atrakce. Právě noční okruhy vyhlídkovými loděmi jsou ty nejzajímavější.

Na pokraji kolapsu

Uchvácení moci radikálními bolševiky v Rusku, které bylo odstartováno právě v Sankt Petěrburgu/Petrogradě útokem na Zimní palác 7. listopadu 1917, znamenalo předzvěst těžkých časů i pro „kolébku revoluce“.

Přeživší pohřbívají mrtvé za blokády Leningradu za 2. světové války.

Přeživší pohřbívají mrtvé za blokády Leningradu za 2. světové války.

Obyvatelé odklízejí sníh a led v ulicích Leningradu za blokády města v zimě...

Obyvatelé odklízejí sníh a led v ulicích Leningradu za blokády města v zimě roku 1942.

Top 10 Sankt Petěrburgu aneb co nevynechat

Ermitáž - jedna z nejhodnotnějších uměleckých sbírek světa, jádro expozic se nachází v Zimním paláci.
Projížďka lodí po Něvě - ideální je v letním období v noci, kdy se pouze sešeří a lodě projíždějí pod zvedacími mosty.
Katedrála sv. Izáka - jeden z největších kostelů světa, jehož obří kupole ční vysoko nad úroveň jinak nízké zástavby města.
Petropavlovská pevnost - mohutná pevnost na tzv. Zaječím ostrově sice nikdy vojenským účelům neposloužila, ale právě zde začala v roce 1703 výstavba města.
Chrám Kristova vzkříšení/Spasitele na krvi - kostel, zbudovaný na místě atentátu na cara Alexandra II. (1881), má v interiéru skvělé mozaiky.
Něvský prospekt - hlavní bulvár Sankt Petěrburgu, dlouhý 4,5 kilometru, lemují ho desítky grandiózních paláců.
Strelka - východní cíp Vasiljevského ostrova, vyčnívající mezi dvě ramena Něvy, poskytuje zřejmě nejlepší výhled ve městě.
Moskevský prospekt - dlouhou severojižní třídu lemují čistokrevné ukázky stalinské architektury na čele s tzv. Domem sovětů.
Kunstkamera - jeden z nejskvělejších barokních paláců, dokončený již v roce 1727, dnes slouží jako antropologické a etnografické muzeum.
Lachta Centrum - nedávno dokončený mrakodrap, nacházející se na břehu Finského zálivu severozápadně od centra, je s výškou 462 metrů nejvyšší v Evropě.

Informace
www.visit-petersburg.ru: Oficiální turistické stránky Sankt Petěrburgu (rusky, anglicky, německy a v dalších jazycích).

Cesta do Sankt Petěrburgu
Přímé lety z Prahy nabízejí ČSA, lidové ceny však nečekejte – zpáteční letenky v současnosti nejdou pod 6 tisíc korun. Levnější může být spojení přes Londýn (Ryanair/Pobeda), hlavně obyvatelům Moravy může posloužit přímá linka Wizz Airu z Budapešti.
Pro návštěvu Ruska je stále nutné vízum, což vás zatíží administrativně i finančně. Oficiálně je potřeba pozvání či voucher ruské cestovní kanceláře a vízum musíte mít obstarané před odjezdem (na hranicích se neuděluje). Administrativu vám ulehčí některá z četných „agentur“, které tyto služby zprostředkovávají; za turistické vízum počítejte s výdajem kolem 2 500 korun a proceduru zahajte nejméně měsíc před odjezdem.

Totalitní režim sice ve městě až na výjimky nelikvidoval celé stavby, ale mnoho kostelů i paláců bylo vyloupeno, jejich interiéry zničeny. Četné chrámy byly úplně uzavřeny nebo se v nich nesměly konat náboženské obřady. A bolševici nešetřili sžíravou ironií. V pravoslavném chrámu sv. Izáka, největším kostele celého Ruska, bylo za panování komunistů ve 30. letech zřízeno Muzeum ateismu.

Ještě horší časy ale měly přijít. Nedlouho poté, co byl v červnu 1941 Sovětský svaz napaden svým dosavadním spojencem, nacistickým Německem, oblehly německé jednotky Leningrad a přerušily většinu přístupových cest do města.

Blokáda Leningradu trvala téměř 900 dní až do ledna 1944 a v důsledku bombardování a zejména nedostatku potravin tehdy připravila o život přibližně milion lidí.

Uvolnění totalitních kleští po roce 1990 přineslo i do Sankt Petěrburgu nový vítr. Většina historických staveb byla od té doby opravena, město modernizovalo technickou infrastrukturu a momentálně přes všechny výhrady k současnému ruskému režimu jistě prožívá jednu z lepších kapitol své třísetleté historie.

Autor: pro iDNES.cz

Nejčtenější

KVÍZ: Lidé pro ně i umírají. Jak dobře znáte státní vlajky?

Víte, který stát má na své vlajce kalašnikov?

Jsou jedním z nejvýraznějších symbolů každého státu. Některé vlajky pozná na první pohled téměř každý, jiné se dají...

Slavný cestovatel Miroslav Zikmund slaví sto let, svůj věk bere jako dar

Miroslav Zikmund

Při dvou cestách projel Miroslav Zikmund Asii, Afriku i Ameriku. Je absolutní systematik, jeho život má pevně daný...

Místo prosecca si dám radši pivo, říká nejlepší someliér na světě

Nejlepší sommeliér světa za rok 2018 Eros Teboni miluje ryzlinky a jihotyrolská...

Víno má podle něj hlavně vzbuzovat silné emoce. A o vínu umí Ital Eros Teboni vyprávět tak, že odložíte skleničku a...

Lyže v Německu, postel v Česku. Zkusili jsme lyžování na Velkém Javoru

Lyžování na Grosser Arber stojí za to i v pozdějších odpoledních hodinách, kdy...

Moderní lanovky, sjezdovky všech obtížností, výborné sněhové podmínky obvykle až do dubna a perfektní zázemí. To jsou...

Je to drahé, ale luxusní. Výlet za tři stovky na Dlouhé stráně na běžkách

U horní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně

Utrácet nehorázné sumy na sjezdovkách se stalo samozřejmostí, zatímco na běžkách je u nás zvykem jezdit zadarmo. Ne...

Další z rubriky

VIDEO: Přistání v Grónsku je jako přílet na jinou planetu

Přistání v Grónsku připomíná přílet na jinou planetu

Tady není prostor pro žádnou chybu ani zaváhání, letiště na ostrově Maniitsoq u západního pobřeží Grónska vyžaduje...

Prakticky jsem k ničemu, říká jeden z posledních ponocných v Evropě

Renato Häusler pracuje jako ponocný v Lausanne od roku 2002.

Už nevaruje před požáry, ale každou noc oznamuje hodiny z výše zvonice na katedrále v Lausanne. Ponocný v tomto...

Karneval Viareggio. Podívejte se na slavnou masopustní veselici v Itálii

Karneval v italském městečku Viareggio (2017)

Karneval v přímořském městečku Viareggio patří k nejznámějším masopustním veselicím v Evropě. S historií od roku 1873 a...

Najdete na iDNES.cz