„Sáňkování v Tyrolsku je aktivitou, o které spousta turistů neví. Pro lidi, kteří tu žijí, je to velmi populární sport, ale například návštěvníci z Česka o něm téměř netuší,“ říká marketingový manažer Florian Kehr, který má na starosti propagaci Tyrolska.
Zkusili jsme si sjet hned několik tratí, mimo jiné na svahu hory Serles, ale i druhý nejdelší sáňkařský tobogán v Rakousku, který se nachází na Kellerjochu nedaleko Schwazu. Měří téměř 10 kilometrů.
„Tradicí je, že lidé jdou po trati nahoru pěšky, tam si dají jídlo a pak sjedou společně dolů. Ale máme tu samozřejmě i spoustu lanovek, které mohou sáňkaři využít,“ popisuje Florian.
Aby člověk sáňkoval správně, musí dodržovat řadu pokynů. Například provaz držet jednou rukou a tou druhou se držet spodku saní. Nohy jsou při jízdě rovně zvednuté nahoře.
„Při zatáčení tlačíte jednou nohou do strany sáněk a zároveň se nakláníte tělem. Zatímco jednou rukou držíte provaz, druhou máte za sebou a pomáháte si jí zatočit,“ popsal trenér sáňkování Gottfried Hofer.
Brzdí se celou plochou bot, nikoli jen patou. „Vzadu se trochu opřu, nadzvednu tělo a tím přenesu plnou váhu těla na chodidla,“ radí Gottfried Hofer. Důležité je mít kvalitní boty s pevnou podrážkou a také helmu. Ideální jsou i lyžařské brýle, jelikož sníh létá do obličeje.
Tratě v Tyrolsku bývají obvykle dlouhé čtyři až šest kilometrů. Sáňky je možné si půjčit u stanic lanovek. „Někdy je nabízejí i hotely či restaurace jako službu zdarma. Pak je jen necháte stát pod kopcem a oni si je později vyzvednou. Vše je tu zorganizované,“ dodává Florian Kehr.
