Stavba tak velká, že když byla na počátku čtvrtého století dokončena, řadila se mezi největší stavby na Zemi. Předčily ji pouze Velké pyramidy v Gíze. Stúpa, posvátná buddhistická stavba, dokončená začátkem čtvrtého století, původně dosahovala výšky přibližně 122 metrů. Na její výstavbu se využilo přes 90 milionů pálených hliněných cihel.
Vlivem stáří má dnes Jetavanaramaya zhruba 71 metrů. I tak zůstává co do objemu největší cihlovou stavbou, jaká kdy byla postavena. I její hmotnost je tak obrovská, že archeologové odhadují, že z jejích cihel by se dala postavit zeď vysoká metr, která by se táhla od Londýna po Edinburgh – nebo v českém měřítku od Chebu po Ostravu.
Nepřekonatelný gigant
Snad nejpozoruhodnějším faktem je, že nic podobného nebylo nikdy znovu postaveno. „Toto byla poslední skutečně gigantická stúpa,“ říká pro CNN vedoucí profesor archeologie na srílanské univerzitě Kelaniya Anura Manatunga.
Technické výzvy spojené se stavbou stúpy byly obrovské. Na rozdíl od egyptských kamenných pyramid byla tato stavba postavena téměř výhradně z hliněných cihel – materiálu mnohem náchylnějšího k erozi a zřícení.
Monumentální stúpa Jetavanaramaya v posvátném městě Anuradhapura patří k největším cihlovým stavbám, jaké kdy lidstvo vytvořilo.
Ačkoli žádné záznamy konkrétně nezmiňují zvířata, historici se domnívají, že lidé k této stavbě využívali slony a volské povozy – stejně jako na jiných významných srílanských staveništích včetně nejposvátnější stúpy města Ruwanwelisayi.
Lešení bylo podle historiků vyrobeno z bambusu ovázaného kokosovými lany, která se vyráběla z kokosových vláken a popínavých rostlin. Kov se používal střídmě, byl vyhrazen spíše pro nástroje než pro konstrukční prvky.
Starověká ventilace i relikviáře
Zřícená část stúpy odhaluje další vynalézavost – dutou válcovou komoru uvnitř ruin, která naznačuje rané chápání ventilace. Zemětřesení, monzunové deště a staletí opuštění nicméně způsobily zřícení částí stúpy. Poslední větší rekonstrukce pak proběhla ve dvanáctém století.
Vykopávky také odhalily relikviářové schránky zabudované v různých konstrukčních úrovních stúpy. Tyto schránky obsahovaly posvátné relikvie, což posiluje roli stúpy nejen jako architektonického díla, ale i jako posvátné stavby.
Čajový ráj s vlastním Machu Picchu. Srí Lanka vstala s novou vládou z popela |
Mezi nejvýznamnější objevy spojené s Jetavanaramayou patří zlaté panely s motivy buddhismu, které se nyní nacházejí ve srílanském Národním muzeu. Panely byly napsány v sanskrtu a nabízejí vzácné materiální důkazy o praktikování mahájány, jednoho ze dvou směrů buddhismu, ve starověké Srí Lance.
Název Jetavanaramaya se nevztahuje jen na samotnou stúpu, ale i na rozsáhlý klášterní komplex, který byl navržen pro ubytování stovek mnichů. Každá stavba v komplexu byla orientována směrem ke stúpě, což zajišťovalo, že mniši, kteří ráno vycházeli ze svých obydlí, se k ní postavili jako první.
„Žilo zde asi dvě stě mnichů,“ vysvětluje mnich Godamune Pannaseeha, vedoucí archeologický úředník ve městě Anuradhapura a jeden z předních současných odborníků na Jetavanaramaya. „Bylo to živoucí náboženské město,“ dodává.
Královské město na seznamu UNESCO
Anuradhapura, ležící na severocentrálních pláních Srí Lanky, byla prvním velkým hlavním městem ostrova. Dnes zůstává jedním z nejposvátnějších měst buddhistického světa a je známé jako první místo, které přijalo buddhismus mimo Indii.
Obrovský rozsah Jetavanaramaye vybízí ke srovnání s nedalekou zářivě bílou stúpou Ruwanwelisayou, která má dnes pro Srílančany mnohem větší náboženský význam. Ti totiž věří, že ukrývá některé z nejuctívanějších buddhistických relikvií, včetně části Buddhových ostatků, a tak zůstává ústředním bodem poutí a národního náboženského života.
Stojí tu i nejstarší strom na světě – fíkovník smokvoň Ficus religiosa, neboli strom Bó, který dosahuje stáří dvou tisíc let. Pochází z větvičky stromu, pod nímž Buddha dosáhl osvícení.
Za návštěvu stojí i zbytky Bronzového paláce, o kterém se říká, že byl ozdoben korály a drahými kameny, nebo posvátná hora Mihintale s Buddhou.
Srílančané věří, že právě zde se odehrálo osudové setkání buddhistického mnicha Mahindy s králem Devanampiyatissou, které odstartovalo šíření buddhismu na ostrově, a dnes Mihintale patří k nejvýznamnějším poutním místům země, kam každoročně míří tisíce věřících.
