Robert FitzRoy byl mužem rušného osudu. Narodil se 12. prosince 1805 v Londýně do šlechtické rodiny, ale tučné dědictví ani titul ho jako druhorozeného nečekaly. Zvolil to, co bylo v jeho postavení běžné: jako dvanáctiletý vstoupil na Královskou námořní akademii a krátce nato se přihlásil do královského námořnictva.
Vynikajícímu studentovi nebylo ani 15 let, když poprvé vyplul do Jižní Ameriky. Ale už tehdy projevil skvělé schopnosti otevírající mu námořní kariéru. Jako třiadvacetiletý byl v roce 1828 pověřen velením lodi Beagle, mířící prozkoumat jihoamerické břehy včetně Patagonie a Ohňové země.
Kolem světa s Darwinem
S Beagle je spojena i jeho neslavnější plavba, kdy jí v první polovině 30. let velel na pětileté cestě kolem světa. Přes Kapverdské ostrovy, kolem jihoamerického pobřeží, Magalhaesovým průlivem na Galapágy, pak přes Tahiti, Nový Zéland, Austrálii, Maledivy a Mauricius zpátky do Anglie.
Co z té plavby udělalo legendu, byl pasažér, kterého si FitzRoy jako zajímavého společníka pro dlouhé dny vybral. Jmenoval se Charles Darwin a právě tehdy načal svou evoluční teorii, později shrnutou do knihy O původu druhů.
Hodně se spřátelili, ačkoli psychicky nevyvážený FitzRoy často dlouhé debaty přerušoval hysterickými výbuchy. Ostatně mezi námořníky se mu říkalo „horký kafe“. Po návratu do Anglie souznění těch dvou odumřelo, hluboce věřící FitzRoy se s Darwinovými názory, že nikoli Bůh, ale přírodní zákony hýbou světem, nesmířil.
Moře načas opustil a roku 1843 byl jmenován guvernérem Nového Zélandu. Jenže jeho působení budilo u nadřízených nelibost, špatným shledali i málo nekompromisní postup vůči domorodým Maorům. Po třech letech byl odvolán do Londýna.
Vědět, co přijde
V roce 1854 byl pověřen vedením prvního britského meteorologického úřadu. Téma mu bylo blízké, měřením a záznamům o nich se věnoval už během námořních plaveb. Navíc věděl, co dokáže s lodí udělat špatné počasí a jak užitečné by bylo znát, co přijde.
V roce 1854 byl Robert FitzRoy pověřen vedením prvního britského meteorologického úřadu.
Každé ráno jeho úřad získával od stanic rozmístěných na britském pobřeží údaje o teplotě, tlaku, síle a směru větru, oblačnosti, případně dešti, sněhu a chování moře. Nejstarší známý zápis je z 3. září 1860. Na základě telegraficky zaslaných zpráv a s využitím vlastních zkušeností začal FitzRoy tvořit to, co nazval „předpovědí“. Silným impulzem byla tragédie z roku 1859, kdy u waleského pobřeží hurikán nahnal loď Royal Charter na skály a zahynulo víc než 450 lidí.
Špatné počasí zaskočí jen nepřipraveného turistu. Kde hledat předpovědi? |
Varování před bouřemi tedy zprvu adresoval námořníkům a rybářům, sloužit k tomu měly i barometry, které vynalézal a rozmístil v přístavech. Od roku 1861 publikoval předpovědi taky pro vnitrozemí, první vyšla v Timesech 31. července. Jenže nepřesnosti, tehdy pochopitelné, se staly zdrojem útoků na něj. Možnosti předpovědí byly zpochybňovány, odmítali je také majitelé rybářských flotil, jejichž posádky nechtěly za ohlášeného vichru vyplout. Spolu s kulhajícími financemi se to podepsalo na FitzRoyových vrozených depresích. 30. dubna 1865 spáchal sebevraždu.
