Vesnička Rio de Onor na březích stejnojmenné říčky má dvě části. Ta první leží v severozápadním cípu Portugalska, druhá je už součástí Španělska. Hraniční patník stojí nenápadně na kraji cesty a změnu státu označují špatně čitelná písmena P a E.
Místní obyvatele v jistém smyslu nelze považovat za Španěle ani za Portugalce. Pokud chtějí, tak jejich nářečí, směsici portugalštino-španělštiny, ani v jedné zemi nikdo nerozumí.
Spojení se světem, pokud vynecháme telefony a automobily, není zrovna ideální. Jen dvakrát denně, po obědě a v podvečer, sem 'zabloudí' školní mikrobus. Cesta z Braganci trvá přes hodinu. Řidič z hlavní co chvíli uhne na vedlejší, projede vesnicí, otočí se na náměstí a vrátí se na původní trasu.
Po půlhodině jízdy už prázdný minibus míří přímo do Rio de Onor. Krajina zpustne a náhodný cestovatel by se mohl domnívat, že se ocitl v zapomenutém kraji nikoho. Pak se znenadání objeví vesnice, která zůstává věrna tradici let dávno minulých.
Po stráni pobíhá černý tažný kůň, z domů je cítit zápach domácího zvířectva. Na cestách hluboké výmoly a černé bahno.
A obyvatelstvo: převážně starší lidé, dámy mají na sobě tradiční černé šaty a šátky, k tomu kvůli bahnu 'slušivé' holinky. Mladí se stěhují do měst, nechtějí se zakopat doma na statku. Výjimkou je snad jen jedna dívka, přijela odpoledním spojem, ale při pohledu na její lodičky a nešťastný výraz ve tváři se dá usuzovat, že u rodinného krbu dlouho nevydrží.
Siluetu tohoto skanzenu doplňuje jedna malá hospůdka, kam chlapi chodí na lahvové pivo či víno (dámám je vstup dle pradávné tradice zapovězen) a krám, snad smíšené zboží. V nábožensky laděném kraji nechybějí dva kostely, portugalský a španělský.
Jak se tam dostat?
Na náměstí v Bragance (sever Portugalska) vedle soudu je zastávka autobusu číslo devět, který jezdí do Rio de Onor. Odjezd je každý den v 14:05 a cesta trvá přibližně hodinu. Zpátky odjíždí ten samý autobus v 18:50 a zpět do Bragancy je cesta o třicet minut kratší. Jízdenka stojí 350 escudos.
 Vesnička Rio de Onor a její portugalská část. |
 Hlavní třída prochází portugalskou částí vesnice. |
 Na první pohled téměř nerozeznatelné. Ale je to Španělsko. |
 Kostelík stojí na španělské straně hranice. |
